Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Thy Darkened Shade - Liber Lvcifer II: Mahapralaya

Thy Darkened ShadeLiber Lvcifer II: Mahapralaya

Garmfrost9.1.2023
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Thy Darkened Shade se v pokračování Liber Lvcifer pouští více na východ než minule a opět se jedná o prvotřídní a komplexní umění.

Nemožné se stalo skutečným. Osm let muselo utéct, aby řecká dvojice Thy Darkened Shade stvořila následovníka vynikajícího druhého alba Liber Lvcifer I: Khem Sedjet. V mezičase kapela zase tak úplně nelenila a sem tam vypustila do světa split nahrávku. Pokaždé se jednalo o mimořádnou událost, tudíž nezůstávali pouze v posluchačském povědomí s děláním chutí na případnou dlouhohrající řadovku. Ta je zde a opět se jedná o nevšední záležitost.

 

První díl se zaobíral Egyptem, Setem a vůbec luciferiánstvím blízkého východu. Druhý díl Mahapralaya, jak název napovídá, nás zavede ještě dál na východ. Do světa hinduistických představ a vizí. Mahapralaya, jak jsem si našel, představuje velké rozpuštění. Čili konec všeho a začátek možného dalšího. Tohle chce hlubší studii… Anebo si pustit tohle album a pokusit se vstřebat Semjazovo okultní vědění. Či se na to vykašlat a užít si i tak výjimečné blackmetalové dílo, které nezná hranic.

 

tds

 

Dá se v podstatě říct, že druhý díl začíná tam, kde skončil první. Rukopis je daný. I zvuk nástrojů. Vlastně i zpěvy navazují na ty z dřívějška. Takové hodnocení by ovšem bylo liché a nepřesné. Album je křehké, dá-li se tak mluvit o extrémní metalové nahrávce. Je hodně atmosférické. Zpěvné a místy hodně éterické. Umí však i pořádně seknout drápem. To většinou když zanechá mrmlání, čistých zpěvů a chorálů, rozvíří stojaté vody do pořádného víru. Tvorba řeckých divočáků je variabilní - všechny polohy mají svůj čas a prostor. Z rychlého kvapíku se skladby plynule přesunou do rituálních vod mlhavých představ. Z nich pak v rauši prolétnou astrálem a spolu s temnými entitami objevují tajemství universa i duchovních hlubin.

 

 

Sestava, odpovědná za tvář Liber Lvcifer II: Mahapralaya, je prakticky stále stejná. Tedy Semjaza s vokalistou The A plus hostujícím bijanem Hannesem Grossmannem a pěveckým sborem Choir of the Damned. I díky tomu je vidět, jakou cestu kapela za dobu své existence ušla. Nehýří nahrávkami, což z kraje vypadalo, že bude. Na všechno je čas a díky tomu se neopakuje, neředí nápady upocenou snahou. Je však otázkou, zda svůj potenciál stanout na vrcholu moderní blackmetalové scény proměnila, či se vše ztratilo v běhu času… Thy Darkened Shade není kapelou jednou z mnoha. Je ve své podstatě originální, stylotvorná s působivými nahrávkami, zahranými a stvořenými profesorským umem, citem protknutými zajímavými myšlenkovými proudy, a přesto kapela zůstává extrémním spolkem sympatických muzikantů.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky