Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Touché Amoré - Stage Four

Touché AmoréStage Four

Jirka D.18.10.2016
Zdroj: 12" černý vinyl (# 7474-1)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Čtvrté album Touché Amoré potěší především vyznavače hardcorové melodiky a emocí, kterým lze uvěřit i v pokročilém věku.

Nejsem znalec Touché Amoré a po pravdě jsem tuhle kapelu sám pro sebe „objevil“ až s jejich minulou deskou Is Survived By (2013). Jejich melodický, ale zvláštním způsobem melancholický hardcore mě zaujal. Zaujala mě i vymazlená vinylová super-edice, kterou jsem v prstech převracel v království gramodesek u Míry v Plzni, ale kterou jsem tam tehdy nechal ležet a koupil hromadu jiných. Nebavil mě zvuk, v duchu doby ořezaný a ostrý tak, až to bolelo. Každá doba má své daně.

Ta předchozí deska byla druhá a zatím poslední, co vyšla na Deathwish (Converge, Wovenhand, dříve Deafheaven, Extreme Noise Terror a řada dalších). Ta aktuální už je upsaná na Epitaph (vydavatelství kytaristy Bad Religion Bretta Gurewitze), z čehož je tak nějak plyne, že kapela roste. A nebo aspoň roste zájem o ni, jak kdo chcete.

 

Touché Amoré band


Název desky Stage Four je dle anglické wikipedie dvojsmysl - jednak symbolizující to, že jde o čtvrtou řadovku kapely, druhak prý znamenající závěrečnou fázi rakoviny, na kterou v roce 2014 zemřela zpěvákova matka. Právě téma jeho rodiny a matčina přesunu do Kalifornie se odráží i v pilotním singlu Palm Dreams, což více méně jen konkretizuje zcela obecně platný, silně osobní přístup Touché Amoré k muzice. Jenže jsme v hardcoru, tak jaképak copak…

Možná odlišnost této kapely od mnoha jiných, vynikajících především angažovaností, navztekaností a černobílým zatměním před očima, je zvláštní prolnutí melodiky, lehce skryté melancholie a silně emotivního vokálního projevu. Možná nic nového pod sluncem, možná písničky pro děcka, možná laciná snaha, jak zahrát na city. A možná taky uvěřitelný přístup, který prostřednictvím celkem přístupné hudební formy dává prostor pro ventilaci běžných životních trablů, s nimiž se setkává každý z nás. Bez ohledu na skutečný obsah alba…
 

 

...nebudu totiž tvrdit, že jsem tuhle kapelu studoval nějak hlouběji, čímž teda myslím hlavně to, že jsem nepročítal texty. Asi je to škoda, třeba by album dostalo další, zajímavější rozměr. A nebo by se ukázalo jako jalová limonáda, těžko říct. Osobně mi stačí právě tak, jak ho popisuju. Jako slušně zvládnutá porce melodického hardcoru, za nějž nemám problém si dosadit zcela vlastní a osobní problémy. I s těmi funguje velice dobře a jako hudba k nim se hodí jako máloco.


Podobně ztraceně bych si připadal i tehdy, měl-li bych srovnávat s historií a nějak oťuknout vývoj kapely. Nevím. Oproti minulému albu se toho moc nezměnilo, to současné mi přijde o fous přístupnější a user-friendly, ale možná je to jen pocit. Rukopis kapely mi zní stále stejně a vlastně mě ani nenapadá důvod, proč a jak by ho měli Touché Amoré měnit. Právě tenhle zvuk je totiž dostal tam, kde jsou. Líbí, nelíbí. Víc v tom nehledám.

 

Touché Amoré vinyl


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 26.12.20 9:17

Milej Jardo, legenda je dost relativní pojem, zkus se nad tím zamyslet. Jinak přeju klidné svátky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jarda / 25.12.20 23:08odpovědět

Po 4 letech jsem si všiml této recenze, a jediné, co mě napadlo, bylo: "Co to je za blba?" Kapelu nezná, texty nečte, u všeho se jen domnívá, že to může být takové či makové... Autor hodnotí 75 %, ale samotná "recenze" je totální odpad. TA jsou legendy a jedna z nejlepších post-HC kapel.

Jirka D. / 26.12.20 9:17odpovědět

Milej Jardo, legenda je dost relativní pojem, zkus se nad tím zamyslet. Jinak přeju klidné svátky.

patras / 18.10.16 22:17odpovědět

Bez textů právě tohle album ztrácí tak polovinu své krásy a naléhavosti, takže rozhodně to byla chyba je nečíst.

Jirka D. / 19.10.16 8:31odpovědět

V tom máš určitě pravdu. Osobně mi album stačí tak, jak je - hudebně je vypovídající dostatečně. A za ty texty si klidně strčím to, co se mi zrovna honí hlavou a co potřebuju vyventilovat pryč. I tahle cesta mi přijde smysluplná ... svým způsobem.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky