Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Unholy - From the Shadows

UnholyFrom the Shadows

Bodin6.1.2012
Zdroj: CD (LRC 003)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Unholy se na začátku 90 let objevili na scéně jako zvláštní zjevení, jejich styl je plný bizárních složitostí, jejich produkce je neuvěřitelně poskládaná a složení skladeb velmi odlišné.

Unholy pocházejí z nejtemnějších lesů Finska, kapela nepřekonatelné atmosféry emocí, krásy a smutku, která vždy šla svou originální a jedinečnou cestou. From the Shadows (Ze stínů) je nejen název jejich debutového alba, ale i prostředí, ze kterého toto podivinské uskupení čerpá svou jedinečnou temnou atmosféru.

From the Shadows je nejen mistrovské dílo, ale i deska, která ovlivnila řadu fanoušků a dalších následovníků na hudebním poli hrající doom/death či funeral doom. Zvukově je tento debut na opravdu syrové, podzemní, undergroundové úrovni. Produkce je o mnoho lepší než na předchozím EP Trip to Depressive Autumn a Unholy si do budoucna opravdu nechávají záležet, aby zvukově své nahrávky posunuli dál a zněli originálně jako nikdo jiný. V roce 1993 kdy deska vyšla, opravdu nebyl nikdo podobně hrající tento styl doom/death metalu.

 



Následujme tedy společně malou cestu do vnitra této desky. Začal bych zpěvem, který má na svědomí jistý Pasi Äijö, jinak taky baskytarista. Jeho hlasový projev je naprosto zkroucený, hrubý s bolestnými výkřiky. Ten potrápí dokonale duši posluchače a vyvolá ve vašem těle pocit beznaděje. Opravdu nemocný hlas. Kytary  mají na svědomí pánové Jarkko Toivonen a Ismo Toivonen (ten má na svědomí i klávesy). Ty znějí těžce, jsou krásně podladěné a nikam nespěchají. Pomalé zaprášené riffy se táhnou v každé skladbě a jsou opravdu procítěné. Časem se změní do nekopromisních stresujících sól, kterých není zrovna na desce málo. Rytmické kytarové sekce by mohly být do jisté míry určitě živější a silnější, ale posluchačské publikum si je i tak dokonale vychutná každým okamžikem. Opakující se kytarové akordy dodávají obskurní krásu v atmosféře skladeb. Bici Jana Kuhanena znějí silně a impozantně a vytvářejí silné zvukové stěny společně s basovou linkou. Rád bych vyzdvihl klávesové pasáže o kterých musím říct, že jsou naprosto nádherné. Znějí ponuře, nijak nevyčnívají a v každé skladbě se objeví v pravou chvíli, aby evokovaly temné cítění kapely. Unholy přesně vědí jak dodat těmito klávesovými party velkou atmosféru. Na závěr bych ještě zmínil hostující ženský zpěv jisté Tanjy Wehsely. Její hlas, zpěv a řev se naplno objeví ve skladbě Gray Blow a při jejím projevu může posluchači naskočit husí kůže. Vyzdvihnovat nebo popisovat jednotlivé skladby nebudu, jelikož si myslím, že From the Shadows je celkově vyváženým albem.

Příznivci Esoteric, Disembowelment, Thergothon, Skepticism by si tyto finské podivíny neměli v žádném případě nechat ujít.

Naprostá povinnost pro všechny nejen zasmušilé duše, které milují doom/death té nejvyšší kvality. Vzdávám hold těmto velikánům, kteří mi kdysi dávno otevřeli bránu k dalším hudebním obzorům.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky