Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Varego - I, Prophetic

VaregoI, Prophetic

Sorgh12.3.2019
Zdroj: Bandcamp, mp3
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Zatím jen náznak věcí budoucích, které by mohly být psány velkým písmem.

Za tajemnými Varego mířím do Itálie, konkrétně do oblasti kolem Janova. Kdo se s nimi chce blíže seznámit, tak musí trochu pátrat v éteru, protože krom FB a bandcampu nemají žádný oficiální kontakt a na stránce jejich vydavatele Argonauta Records je jen několik stručných dat. Letošní deskou pojmenovanou I, Prophetic završili triumvirát dlouhohrajících nahrávek. Podle obalu bych o ni v běžném provozu asi nezavadil, protože bych ji tipoval spíš na nějakou gotiku, navíc ta Itálie..., to se prostě nabízí. Ale zdání klame a jak už víme, není dobré stavět na předsudcích. Varego dostali šanci a dá se říct, že dokázali zaujmout.


I, Prophetic je variací na stoner metalovou poetiku s vlivy sludge, a tak si každý asi dokáže představit co ho čeká. Zemité kytary, strohé riffy a určitá jednoduchost, která má přitáhnout svou upřímností a otevřeným hledím. Žádné složité aranže, primární zvuk občas prohnaný přes nějaký ten efekt. Kytaristi to berou hezky od podlahy a dávají nám pocítit kouzlo jednoduše pojatých skladeb. Žádné zvláštní kouzlo nahrávka nemá, promlouvá jazykem primitivním a přímočarým. Překvapila mě snad jen jedna nečekaná podobnost. Ústřední syrový riff ve skladbě Of Dust mi silně připomněl naše čerty Root. Takový ten prastarý black metal, který nebyl o včelínech, ale o pravověrné riffařině. Věc nečekaná, když vás na úvod strhne stonerová klasika.

 

Nějaké to kilo síry by se dalo vytěžit i v titulní skladbě a tím tohle nečekané a nezvané pekelné opojení docela mění náhled na celé album. Jeho konstrukce je rozbitá, dírama teče a už to není tak jednoznačný materiál. Tím na sebe Varego prozrazují nedostatek zrání. Nepatří mezi vybroušené drahokamy, stále na sobě pracují a je to cítit právě v nevyrovnaném směřování desky. Chybí pojivo, které by celou nahrávku tmelilo v jeden slušivý celek. Zatímco druhá skladba rozjíždí slušný stoner metal, třetí do toho najednou přitáhne čertovinu a v druhé polovině alba se zapojí i thrash v podivně rozbité skladbě When The Wolves Howl. Ty skladby jsou samy o sobě dobré, mají drajv a někdy i zajímavý náboj, ovšem dohromady působí jako zvláštní galimatyáš, na který je těžké se naladit. Síla momentů je jako body v mapě, která je slepá. Můžeme je spojit, ale stejně se nezorientujeme.


Na začátku jsem cítil určitou spřížněnost s kapelou Unhold, ale ti jsou už na jiné kvalitativní úrovni. Navíc jsou temnější a víc zkázonostní. Do hudby Varego prosakuje víc bezstarostného cválání a trošku chaos v tom, na co přesně se zaměřit. Uvidíme časem, třeba se opracují a chytnou správnou notu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky