Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Varnheim - Void

VarnheimVoid

Garmfrost10.6.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Void je black metalovou nahrávkou skrz na skrz prolezlou temnotou, vášní a skvělými melodiemi.

Na Varnheim jsem narazil před pár lety. Oslovil mě jejich eponymní debut se svou tíživou, avšak úchvatnou náladotvorností. Druhé album Aura jsem zasklil, a nyní se s kapelou znovu seznamuji spolu s počinem opět stroze nazvaným Void. Po řádné exurzi do minulosti mi je jasné, že se Varnheim od prvotního záměru příliš nevzdálili. Ano, Aura posluchače zasahuje brutalitou a vztekem, ale to zásadní, to neuchopitelné zůstává přítomné i na Void. Vnímám pečlivě gradovanou atmosféru. Krásnou a citlivou práci s nástroji, s aranžemi… s náladou.

 

Varnheim

 

Jedná se o typického představitele moderní polské scény. Té, kde vládne melodie, vášeň a proměnlivost. Vnímavého posluchače osloví nevtíravá citace druhé vlny norského black metalu, ale neskutečně zmutovaného do rejstříku Varnheim. Naopak posluchač, který nemá příliš naposloucháno a stačí mu vrchol scény, uslyší samožřejmě Mglu, Hate nebo Mord'A'Stigmata. Stačí to pro obrázek o směřování Varnheim? Naznačuji hranice.

 

Zatímco stopáž nahrávky je prakticky stejná jako předchozí dvě, ubývá počet skladeb. Debut Varnheim obsahoval šest písní, Aura pět a Void pouhé čtyři. Čtyři cca deset minut dlouhé kolosy. Čtyři epické skvosty s nejvyspělejším obsahem v dosavadní kariéře. Má v sobě tíživost debutu i vzteklejší pasáže dvojky. Po zvukové stránce je Void bezesporu nejzdařilejší. Skladbám vévodí nálada a nevtíravé melodie. Jsou zde také disonantní pasáže, které dokážou rozežírat mysl jako kyselina. Kapela se nebojí ani post/rockových postupů, kde kytary doslova rezonují a basa spolu s hravou rytmikou bicích vládne. Hrdelní projev doprovází tu a tam mluvené slovo dodávající celku dramatický projev s prvky filmového soundtracku.

 

Tišší místa se nezdají, ale během vteřiny máchnutím oka freneticky zdivočí a nevěřícně zírajícího posluchače nechává cupovat vzteklou bouří. Void je dílem temným, ale spíše filozofického či poetického ritu. Pod povrchem doutná všudypřítomné peklo. Avšak tvůrcova nitra. Obrací se do sebe, do osobního nahlížení na duchovní rozměr psychické rozervanosti. Nicméně řekl bych, že o depresivní black metal se nejedná. Raději bych zmínil umělecký a filozofický nihilismus. Odmítání lidských i duchovních hloupostí. Prázdnoty, z níž se nedá dostat na světlo. Nabízené silně melodické vykoupení je slepou cestou, směřující do zkázy.

 

Umělecky je Void výborným dílem. Void je schopen oslovit milovníky dobrého muzikantství a boření hranic. Void je black metalovou nahrávkou skrz na skrz prolezlou temnotou, vášní a skvělými melodiemi. Negativní náladou i optimismem. Záleží, zda jste ochotni vnímat album v celé jeho šíři.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Wurdulak / 4.11.25 10:11odpovědět

Skvělé album, dost mě chytlo. Díky za recenzi.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky