Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vreid - Welcome Farewell

VreidWelcome Farewell

Sorgh15.4.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: K pijatyce, kdy budu klábosit s kolegou vedle sebe a nevnímat okolí, mi to asi vadit nebude, ale kdybych se měl poslechu věnovat déle, asi bych se zvednul, nezaplatil a odešel.

Letošní únorové sněhy a následná tání měla několik kmotrů. Patří mezi ně i norští Vreid a jejich novinka křtěná jménem Welcome Farewell.

 

Vreid jsem si v jejich počátcích celkem oblíbil, ale s léty se dostavila znuděnost reagující na jejich jednoduchou a opakující se podobu black´n´rollu, kterému chybí nějaká hlubší podstata. Projevilo se to už na jejich posledním koncertě v Brně na Melodce, tuším v roce 2010, kdy předvedli set jen průměrné kvality a už tehdy jsem jen těžko hledal něco, zač bych jim upřímně zatleskal. A tak ani k novému albu nebyl důvod přistupovat jinak a pod řídkým, rezatým vousem jsem špatně skrýval despekt mísící se s malou, přesto neutuchající nadějí. Nyní je však jasné, že sny i nadále nenachází půdu, kde by se úrodně vzňaly a jejich vyhlídky vidím maximálně na trpěnou jarní plevel.

 

Welcome Farewell má podobu veselého a skočného heavíku, který je kolorován nečistým chrapotem upomínajícím minulé časy, kdy kapela výrazněji tíhla k blacku. Tempo nejednou odkazuje až někam k německým rychlo a silo/metalistům a to už rychle klikám o skladbu dál. Nic moc na albu nevidím. Nabízí pramálo nového nebo zajímavého. To, že s blackem tady už moc nepochodíme, by nebyl ani takový problém, kdyby… Kdyby nám ovšem Vreid nabídli adekvátní náhradu, směr, který by černé kořeny suverénně nahradil. Nyní nám kapela servíruje nemastnou a neslanou směs řady stylů, která je ve výsledku pouze třetím odvarem slabé kávy. Za této situace se mi nedaří do alba ponořit, protože nemá hloubku a poslech mi tak připadá jako plácání se v brouzdališti pro mrňata.

 

Bilanci kapele nevylepšuje ani obal. Naivní a kýčovitá kresba by snad ustála kritiku u mladé, nevyzrálé kapely, ale v tomto případě působí jako pěst na oko. Pryč jsou časy, kdy Vreid holdovali uniformnímu vzhledu s jasnými symboly. Aktuální, trapně pohádková kresba odkazuje buďto na senilitu ještě mladých lidí, nebo na naprostý odklon od jednou vyměřeného směru. Co je k tomu vede, netuším. Jak má potom vypadat hudba? Tak snad jen ti, kdo si touží rozjasnit myšlenky něčím lehkým, co nechtějí pátrat a v hudbě nehledají nic víc než zvuk, mohou uvítat tuto desku. Je „veselá“, velmi lidová a umím si představit, že si ji pustí kamarád na svatbě. Ať se tetky pomějou, hlavně že mladejm se to líbí. Ony by se, myslím, taky moc nedurdily. Jinak je to deska marná, zbytečná a jalová.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Michal Z / 11.2.14 5:59odpovědět

K poslechu alba mě dohnala úvodní skladba. Nechtěl jsem do Vreid po předchozím rollovém albu investovat čas. Koláž, kterou se chlapci snaží poslepovat ve zbytku hrací plochy, jaksi nedrží na podkladu a o pojsko-kočičkovském dortu si raději přečtu originál. Velmi slabý počin.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky