Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Průchod skrze prachem zaváté hlukové odštěpky nespoutanosti konce let sedmdesátých, art punkové novátorství živené explozí invence, pád do hlubin zapomnění, vzkříšení na křídlech syntetizátorů, elektroniky, odpoutání od tíhy vlastního já a nový start ve znamení návratu k přirozenosti, osobitosti, rafinovanému minimalismu obtaženého jen tak mimochodem všudypřítomným pnutím nenásilně dávkovaným monotónně, bez agrese, nátlaku.

Wire každým dalším albem od svého druhého comebacku zrají. Nezatracují hledání. Kříží, kombinují, proplétají, boří a znovu opracovávají… ale přesto zůstávají jasně rozpoznatelní, nespěchají, nenutí sami sebe do překvapivých spojení, stylových kotrmelců, zvukových anomálií a rytmických zvratů za každou cenu.

Synonymy pro rok 2015 v podání Wire jsou ucelenost, intenzita a prožitek. Kruh nachází startovací křížek, nervozita opadá… uvolněnost definitivně přebírá vládu nad znavenou, otrhanou, zbídačenou paní nervozitou a Colin Newman zvěstuje napříč celou Anglií hladivě melodickým, vypravěčským tónem, kterak hrají post-punk velcí hoši. Bez potřeby moralizovat, hrozit a lakovat na černobílo. S neviditelným úsměvem skovaným mezi řádky refrénů donutí okolní svět vnímat. Bezprostředně, bezelstně… aniž by svět sám tušil… Strojově přesnými údery nikoliv pístu parní lokomotivy, ale precizně poskládaného hodinového strojku, lehounkého, elegantního, jaksi samozřejmě nenápadně dokonalého rozprostírají Wire neproniknutelný, sametově hebký podklad rytmiky, na němž nechávají volně růst kvítky neagresivních kytarových vyhrávek, decentně bujet syntetické pozůstatky koketování s neživými nástroji, vytvářet nové, samostatně dýchající i navzájem slučitelné zvukové vrstvy hlasů, nehlasů, kontury celku zvýrazňující nebo naopak rozmělňující…

Láska na první poslech zde není k mání, kdo by o ni ale stál, vždyť nechávat se unášet oním průchodem, postupně rozkrývat, obnažovat, tápat, jen tak pozorovat stále znovu a netušit proč, je přeci mnohem více obohacující, vzrušující, napínavější, nežli odhalení veškerého kouzla vytouženého objektu beze zbytku ve zlomku vteřiny. Wire svou podstatu ani po čtyřiceti letech nehledají, jejich hudba zrcadlená v nich samých je podstatou.