Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Witchmaster - Kaźń

WitchmasterKaźń

Garmfrost17.11.2022
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Ryzí nářez od veteránů polské scény postrádá moment překvapení či přidanou hodnotu. Pobaví, zabaví, vyšumí a zapadne.

Witchmaster patří mezi těch pár hvězdně poskládaných projektů, kterým to funguje. Witchmaster je tedy all-star bandou, ale věhlasů jiných svých kapel nikdy nedosáhli. I stylově je projekt odlišný od ostatních. Pojí je smysl pro extrém. Nálada není tolik vážná a temná už vůbec ne. Borci spojili své síly už před více než dvaceti lety s tím, že aktuální Kaźń je šestým dlouhohrajícím zásekem. Antikřesťanské tendence Wtichmaster mají. Asi…Taková Zdychaj K**** Nazareńska napovídá, že do kostela v neděli nechodí. I když – kdo ví. Borci ve svých textech šíří rebelii, válku a jed. Ale také osobitý smysl pro humor. Kdo hledá, najde. Hudební kabát Witchmaster sice stojí na black metalu a s ním i padá, ale řádně okořeněném thrashem, punkem, crustem a občas až grindem. Bordel, jak má vypadat.

 

witchmaster

 

Protože mě podobné míchanice nikdy nelákaly, tvorbu Witchmaster jsem nevyhledával. Věděl jsem o nich, avšak neslyšel jsem od nich ani notu. Po promu novinky od Agonie jsem sáhl víceméně ze zvědavosti. Po krátkém exkurzu do minulosti jsem naznal, že jsem o nic nepřišel a ke štěstí mi bude stačit čerstvá flákota. Kaźń mě překvapila tím, jak dobře oproti předchozím nahrávkám zní. Kapela svěřila nahrávání, mix i mastering Haldoru Grunbergovi (Piotr Gruenpeter z Thaw), který má na kontě skvělé výsledky některých alb od Behemoth, Azarath nebo Blaze of Perdition. Konečné slovo měl samozřejmě Inferno, který si mix s masteringem ohlídal také. Stylové divočině, neurvalosti a špíně tedy dominuje mohutný, až deathmetalový sound, který desce dodává pořádné grády.

 

Skladeb je na desce poměrně dost - čtrnáct - a jejich dvou- až tříminutová délka během celkové půl hodiny je právě tak akorát, aby nehrozila nuda. Deska uhání, všechno drtí, a najednou je konec. Dominantou jsou bicí, které jsou slyšet nejvíc a berou si nejvíc pozornosti. Ne že by ostatní nástroje kulhaly a čekaly pod tíhou bicí kanonády, ale hoblovačky nepřináší nic moc zajímavého, že by převahu blastů vyvážily.

 

 

Witchmaster hrnou svůj nářez zcela upřímně. Na nic si nehrají a jde o ryzí nářez podaný zkušenými muzikanty. Není to málo, ale není to ani moc. Kaźń je nahrávkou zdařilou, plnou neurvalé zábavy, ale postrádající něco, kvůli čemu bych se k desce vracel a podlehl jí. Od zkušených matadorů bych čekal nějakou přidanou hodnotu. Ne jen dobré řemeslo.  


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky