Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
XIII. Století - Nosferatu

XIII. StoletíNosferatu

Bhut14.6.2010
Zdroj: CD (# HMP 009 2 p)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Výborné melodie, zdařilé refrény, povedená atmosféra. Gotická nálada z alba přímo září. Jedna z nejlepších nahrávek této skupiny. Toto album se velmi rychle stane posluchačovým oblíbeným. Vřele doporučuji všem, jež mají rádi gotickou atmosféru a temné texty.

Jak je všeobecně známo třetí řadová deska skupiny bývá zlomová. Ovšem, že tomu tak není pravidlem, ale ve většině případů se setkáváme z jistou změnou, vrcholem, či naopak úplným propadem. V případě desky Nosferatu od jihlavského tělesa XIII. Století vydané v roce 1995 se jedná o ten pozitivnější zlom. Kapela předložila velmi zdařilé dílo. Velkým plusem jsou pečlivé refrény, které svými melodiemi doslova pohltí každého posluchače a donutí ho, aby si onen refrén ještě chvíli broukal. Jedná se o chytlavé pasáže, které celou píseň okrášlí a dají jí příjemnou vizáž. Různorodost a pestrost nálad střídajících se během poslechu také není zanedbatelná. Utváří tak atmosféru vhodnou danému tématu, o kterém skladba pojednává. Texty jsou taktéž ukázkovým kouskem. Petr Štěpán se v nich zaobírá zejména vampýrskou tématikou. Dojde i k známým osobnostem, kterými jsou například hraběnka Elizabeth Bathory (Nevěsta temnot), Nicolo Paganini (Upír s houslemi), Bela Lugosi (Nosferatu is dead) nebo třeba Tomas de Torquemada (Torquemado). Zpracovává i literární díla Legenda o Krysaři (stará německá pověst), či Květy zla (Charles Baudelaire). Zkrátka se jedná o pestré dílo, které dosáhlo vrcholu. Zvukem se deska taktéž pyšní na kvalitní úrovni. Jistě stojí za zmínku zvuky deště a bouře, které se stalo motivem pro intro a hlavním pojítkem mezi jednotlivými skladbami. 

 

Otvírákem alba je tedy Intro tvořené zvuky bouře, vytí vlků a projíždějícího kočáru. Po něm nastupuje skladba se jménem Nosferatu is Dead. Střední tempo a příjemná atmosféra a chytlavý refrén. V následující skladbě k nám přichází Nevěsta temnot. Rozeznívá jí líbivá melodie, která se jistě zaryje do uší všech posluchačů. Stejně tak bude v sluchovodech dobře znít i její refrén. Temnější a lehce tvrdší píseň má v pořadí čtvrté číslo, nese jméno Antikrist. Doomovější nálada pak přichází s písní Evangelium. Netřeba zdůrazňovat její zdařilý refrén. Rychlejší a údernější zůstává pak Svatá válka. Epičtější a chmurnější song jest Legenda o Krysaři. Inkviziční šlapavá skladba nese název Torquemado. Hitová a melodická píseň vypráví o Upíru s houslemi. Velice chytlavá skladba s dobrými melodiemi má jméno Černý měsíc. Doom gothická desetiminutová skladba nese jméno Květy zla. Vytváří velice výbornou a povedenou tečku za úžasným dílem. Tato skladba v sobě ukrývá upravený text jedné z básní Charlese Baudelairea ze sbírky Květy zla. V originále se poema jmenuje Litanie k Satanovi. Nyní se ovšem posluchači nabízí její zcela nové a jiné pojetí, které umě upravil Petr Štěpán. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mold / 13.3.17 8:47

Ja jsem zatim ve fazi, kdy jsem presel od relativni spokojenosti k nastvanosti. Protoze jsem to slysel uz asi 30x a stale mi v hlave nejak neutkviva z ty nahravky prilis mnoho, jednotlive motivy, ale neco celistvejsiho vubec. Nejvetsi problem jsou asi bici linky, ktery by dle me mohly byt mnohem napaditejsi, nektery nasypy mi prijdou uplne zbytecny, kdyz viri prechody uvital bych spis nejakou rytmickou udernost do tech Vignovo kytarovejch pasazi. Bici linky pise Vigna a prijde mi, ze to uz dela celkem programove a sam Shalaty tam toho zase tolik z vlastni invence neprida a kapela tady celkem strada. K nejakemu feelingu, ktery by me z tech bicich linek pohltil se vzdycky propracovavam strasne dlouho nez tam neco zachytim, jednak za to muze sterilnejsi produkce (je to bez vetsi energie, akcentu), druhak proste to, ze Shalaty prvotypove neni zadnej rouhac, ale jen slusne odvadi svou praci, coz je malo . Taky mi chybi poradny chytlavy zpevovy linky, naposledy neco takovyho a v trochu vetsim mnozstvi meli na Shadows in the Light. Ze by se mi zaryl nejaky uryvek z textu v hlave to ani nahodou. Skladba cislo tri je sice hitovka a tam neco je, ale samotna skladba me az tolik nebere. Dneska jsem asi po 14 dnech tu desku vyhodil z prehravace, dam si tyden odstup a zkusim pak znova jestli se to usadi. Furt jsou to Immolation a jako jedna z poslednich kapel si drzi latku stale na nejakem nekolisavem standardu, kdyz pominu, ze vrchol v podobe alb HIA, FFG, CTAWB maji za sebou a uz vlastne jen vari z toho cim byly tyhle desky nabuseny. Posledni co me uz fakt nebavi jsou ty digitalni coverarty. V digipaku jsou alespon fragmenty z alba zvetseny a hozeny do takovy zelenkavo sedivy barvy a to vypada prijatelne a ma to trochu dusi. Po dlouhy dobe pouzili na obalu logo, coz se naposledy stalo tusim na Here in After.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Andreas / 31.12.21 17:07odpovědět

Jednoznačne najlepší album, aj keď kostrbatým obalom front coveru (hlavne ten font), po ňom ďalší kult Werewolf a potom... stratili čaro, od Metropolis kapelu nesledujem.

Darkangel / 25.3.16 12:55odpovědět

Co říkáte na novinku ?

Echoes / 25.3.16 13:39odpovědět

Novinku posloucháme a recenze bude brzo. Stay tuned!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky