Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
XIII. Století - Vampire Songs tajemství gothických archivů

XIII. StoletíVampire Songs tajemství gothických archivů

Bhut12.8.2010
Zdroj: CD (# 7243 8 60509 2 2)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Raritní songy obsažené v tomto počinu jsou výborné a mají zdařilé provedení. Nejedná se o žádnou obyčejnou reedici starých písní, nýbrž o příjemný doplněk celkové diskografie. Velké plus zasluhuje použití saxofonu v určitých skladbách. Jedná se o více melancholicky laděné album z mrazivou a tajemnou atmosférou.

V roce 2005 se kapela XIII. Století rozhodla vydat další album. Tentokrát se deska jmenuje Vampire Song's její přídomek pak tvoří název Tajemství gothických archivů. Již z onoho názvu nenápadně vyplývá, že se jedná o staré písně. Počin obsahuje raritní nahrávky, které dosud nebyli oficiálně vydány. Od v pořadí čtvrté skladby Valpurgina noc až do skladby dvanácté Obřad za mrtvé se jedná o písně z dema, které se jmenovalo Vampir Songs For Agnes vydané roku 1991. Zbytek pak jsou raritní nahrávky. Na nové desce se těmto kouskům dopřálo lepšího zvuku vyčištěného od zbytečného a nežádoucího šumu. Hlavní koncept alba tedy tvoří již výše zmiňované demo. Hudbu tvořili pouze nástroje jako: kytara, baskytara, bicí a saxofon. Právě onen saxofon má prazvláštní kouzlo, které při poslechu utváří zajímavou atmosféru. Hudba má zcela jinou vizáž oproti klasickému XIII. Století jak jej mnozí známe. Jednotlivé písně se nesou v ryze rockových vodách s lehkým dovětkem punkové vlny let osmdesátých. Tempo skladeb zůstává střední a ve většině spíše pomalejší. Hudba je vhodná k večernímu poslechu a přemítání o mystických a okultistických záležitostech. Nesmí chybět ani dobré pití, nejvhodnější pro tuto chvíli by byl zřejmě absinth. Ale vraťme se zpět ze snění, každý si přece vychutnává poslech hudby po svém. Těžko nyní hodnotit hudební posun skupiny, jelikož se nejedná o žádné nové skladby, nýbrž o prastaré písně z počátků formace. Ale i ty si zaslahují nemalé pozornosti. V archivu kapely se nachází, dle mého názoru, více povedených skladeb, které by zasluhovaly reedice. Ovšem staly se raritou a sběrateli vyhledávaným předmětem. Proto sestava učinila rozumný krok, vydat alespoň část ze svého „ukrytého“ repertoáru. Nastínila tím tak novopečeným posluchačům, jak znělo rané období této neobyčejné skupiny. Hudba je to vskutku pěkná a milá, ovšem do moderního komplexu současné hudby XIII. Století příliš nezapadá. Jedná se tedy o takové zpestření oficiální diskografie.

 

Deska začíná intrem nazvaném Stigmata Vampire (Intro), slyšet je vytí větru a malá symfonie v pozadí. Poté přichází Mr. Psycho - skladba známá již z alba Werewolf. Následuje procházka do Pokoje č. 26. Pamětníci možná tuší, že tato skladba patří Petru Novákovi. Ano, je to tak. Skupina se rozhodla udělat další coververzi ve svém repertoáru a do hledáčku si vzala právě tuto skladbu. Dotáhla ji do verze příjemně veselé a rockové. Dále nastává Valpurgina noc. Tajemná a temná. Saxofon je vskutku dokonale využit a skvěle nahrazuje klávesy. Ve stylu horového punk-rockového koření se nese tato chmurná píseň. Zároveň se jedná o první píseň z dema Vampir Songs For Agnes. Další písní jsou pomalé, melancholické a chytlavé Smutné časy. Po nich přichází Starý hrabě s pomalým začátkem, ale o to svižnějším zbytkem písně. Ve středním tempu se pak nese romantická píseň Agnes. Svižnější a o kousek veselejší skladbou se stává Bílá paní. V pořadí devátá Vampir Song proplouvá pomalým tempem a nahání mrazivé pocity. Krásnou skladbou zůstává i následující rychlejší Čas čarodějnic s velice chytlavým refrénem. O další porci melancholie se postárá Romance noci, která se tedy proplétá skrze tóny pomalé. Chmurná a velmi působivá skladba je pak Obřad za mrtvé. Verze této skladby je ryza akustická, jako hudební doprovod slouží pouze piano. Z pocitu chmuru a beznaděje posluchače zaručeně probudí Dogy na Baskervillu. Svižná a úderná rocková pecka. Drsnější vizáž a tvrdou kompozici pak má anglicky zpívaná Mystic Funeral. O návrat do světa temných melodií se postará závěrečná Stigmata Vampire (Blood And Erotic), skladba která je známá z již dříve vydaného alba Werewolf. Jedná se jen a jen o symfonickou hudbu s tajemným charakterem. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mold / 13.3.17 8:47

Ja jsem zatim ve fazi, kdy jsem presel od relativni spokojenosti k nastvanosti. Protoze jsem to slysel uz asi 30x a stale mi v hlave nejak neutkviva z ty nahravky prilis mnoho, jednotlive motivy, ale neco celistvejsiho vubec. Nejvetsi problem jsou asi bici linky, ktery by dle me mohly byt mnohem napaditejsi, nektery nasypy mi prijdou uplne zbytecny, kdyz viri prechody uvital bych spis nejakou rytmickou udernost do tech Vignovo kytarovejch pasazi. Bici linky pise Vigna a prijde mi, ze to uz dela celkem programove a sam Shalaty tam toho zase tolik z vlastni invence neprida a kapela tady celkem strada. K nejakemu feelingu, ktery by me z tech bicich linek pohltil se vzdycky propracovavam strasne dlouho nez tam neco zachytim, jednak za to muze sterilnejsi produkce (je to bez vetsi energie, akcentu), druhak proste to, ze Shalaty prvotypove neni zadnej rouhac, ale jen slusne odvadi svou praci, coz je malo . Taky mi chybi poradny chytlavy zpevovy linky, naposledy neco takovyho a v trochu vetsim mnozstvi meli na Shadows in the Light. Ze by se mi zaryl nejaky uryvek z textu v hlave to ani nahodou. Skladba cislo tri je sice hitovka a tam neco je, ale samotna skladba me az tolik nebere. Dneska jsem asi po 14 dnech tu desku vyhodil z prehravace, dam si tyden odstup a zkusim pak znova jestli se to usadi. Furt jsou to Immolation a jako jedna z poslednich kapel si drzi latku stale na nejakem nekolisavem standardu, kdyz pominu, ze vrchol v podobe alb HIA, FFG, CTAWB maji za sebou a uz vlastne jen vari z toho cim byly tyhle desky nabuseny. Posledni co me uz fakt nebavi jsou ty digitalni coverarty. V digipaku jsou alespon fragmenty z alba zvetseny a hozeny do takovy zelenkavo sedivy barvy a to vypada prijatelne a ma to trochu dusi. Po dlouhy dobe pouzili na obalu logo, coz se naposledy stalo tusim na Here in After.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky