Echoes - Recenze

RECENZE

/ třídit recenze podle:data hodnocení abecedně autora

11.5.2016

Emerald Shine

Neslavný a neskočný první krok folk metalové kapely, která se ještě musí pořádně zamyslet nad tím, jak by měl znít potencionální následovník.

Jirka D.

10.5.2016

Deftones

Gore

Deftones na nové desce působí uvolněněji než kdykoliv před tím. Skládají, hrají, větší experimenty nechávají stranou a na vývoj netlačí. Nechávají ho jít vlastní cestou.

Dead Carnage / Soul Massacre - The Only Thing I Ever Wanted Was To Kill The God/1000 Ways To Die (split)

-krusty-

9.5.2016

Dead Carnage / Soul Massacre

The Only Thing I Ever Wanted Was To Kill The God/1000 Ways To Die (split)

Severská scéna opět povstala a představuje nám dvojici dravých a délkou existence mladých kapel, které mohou i nemusí promluvit do dění na naší scéně a mohou i nemusí lehce poopravit deathmetalovou mapu CZ. Ochutnáte?

Victimer

8.5.2016

Rome

Coriolan (EP)

Jarní mini pochod Jérôme Reutera míří domů, čerpá ze Shakespeara a najde si i čas pro experimenty.

Garmfrost

7.5.2016

Monolith

Mountain

Hodnocení je velice přísné, ale myslím, že podobné spolky scénu ničí. Zbytečně ji zahlcují vykrádáním dávno svatého a tuctovými melodiemi. Z říše Black Sabath si poklady odnesly doslova davy otroků bez invence, ale já jim tleskat nebudu. Deset procent mají k dobru za jednu píseň a opravdu dobré bicí.

Bhut

6.5.2016

Pačess

Trapista

Pačess představuje Trapistu a jeho pohnutý osud. Chytá se rodu čachtických a staví krásnou epickou linku s pěnivou korunkou. Deska má vše – příběh, spád, barevnost, nostalgii i hrubost. Nezapomíná i na odlehčení a vtip, však v rukou třímá pohárek se stopkou, v němž se směje slunce ve skle řeholníků z Belgie.

Sorgh

5.5.2016

The Temple

Forevermourn

Není jen jižanský rock, ale i jižanský doom. Jedním z jeho zástupců je kapela The Temple z Řecka, která v někom může i přes převažující slunce a dozrávající ovoce vyvolat náladu temnou jak zralé olivy. Ten pravý doom to pro mě ovšem není.

Michal Z

4.5.2016

Annihilator

Suicide Society

Jeff Waters opět sám na palubě, kde mu sekunduje zbylý kadet Harshaw. Vývoj směrem k tvrdosti a až Slayerovské nesmlouvavosti vzal za své. Na novém albu Jeff obrací kormidlo k rozmanitějšímu výrazu a pokukuje pod pokličku Mustaineovi. Podobně progresivních alb se pokoušel Jeff natočit spoustu a skončil povětšinou blamáží. Tentokrát rozumnou kvalitu udržel.