Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Celebrity Deathmatch 3

Celebrity Deathmatch 3

Bhut19.2.2014
Třetí pokračování hardcorového mače o přízeň publika. Kdo si získal dav?

Do hotelu Zlatá Hvězda ve Vimperku, kde se toho večera konala akce Celebrity Deathmatch 3, jsem s přáteli dorazil něco málo po osmé večerní hodině. Chopili se stolu, půllitru s pivem a prohlíželi hrací prostory. K našemu překvapení byl velký sál prázdný a sloužil čistě jen k sezení, hrálo se totiž v menší místnosti s barem. Hudrování nad tím, že je zde málo místa, se záhy ukázalo jako zbytečné, jelikož vzniklá atmosféra byla natolik přátelská a družná, že odříznutím kapely od publika podiem by nemělo takový efekt. Tohle byl tedy šťastný tah, ten nešťastný bylo použití páry, která v daném prostoru udělala neprůhlednou mlhu, což bylo vzhledem k absenci světelné show lehce mimo mísu. Nicméně i obsluha té smrduté krabičky si toho vzápětí všimla a víckrát ji nepoužívala. Nakonec tohle byla jediná drobná vada na hladkém a razantním průběhu akce, která se - to předesílám - vydařila skvěle.


Úloha otvírací kapely padla na bedra Den za dnem, kteří z počátku nastolili tvrdý řád svých tónů, čímž se jejich hudební směřování jevilo více jako death metal. Teprve ve chvíli, kdy se do hudby vměstnal zpěvák, bylo jasné, že se bude pokračovat v hrubém hardcoru. Právě díky kytarám, které pokukávaly po metalové hudební odnoži smrti, se celek jevil techničtěji a výraz kapely byl tak posunut o kousek dál. Což bylo příjemné. Kapela měla dokonalý tah na branku a jejich upřímná přímočarost měla náležitý účinek. Byl to dobrý start.


Mírně odlišnou a vyčnívající kapelou byl čtyřčlenný Zputnik, v jehož čele stála zpěvačka s cyber gotickou vizáží a specifickým vokálem. V hudbě, kterou se prezentovali, byla zřejmě nosným prvekem elektronika - totiž právě elektronické zvuky rozehřívaly každou skladbu a patrně pokračovaly i dál a jistou roli hrály v jednotlivých pasážích. Ovšem jejich hlasitost byla o poznání nižší než zbytku nástrojů, takže vlastně nebyly slyšet. Neméně důležitým elementem byl zpěvaččin štěkavý hlas dostávající hudbu do zajímavých rozměrů, které by šly charakterizovat jako elektronický hardcore punk.


Jedna z českých HC stálic a matadorů žánru jsou bez pochyby ostřílení Delusion. Otěže nad publikem převzali s chladnou sebejistotou a počali s ním manipulovat vyloženě šíleným způsobem. Směsice razantních skladeb s důrazem na syrovost měla obzvláště silný účinek a tak není divu, že teprve v tuto chvíli začal dav pohybovat svými těly o poznání divočeji. Chemie kapela vs. lid zafungovala, náboje v podobě energických skladeb byly neúprosně páleny do lidí a zdálo se, že tenhle set vůbec neskončí. Ano, byl dlouhý, ovšem ani náhodou nudný, právě naopak. Což se samozřejmě podepsalo na náladě všech přítomných. Zkrátka vynikající práce.


I když byla laťka nastavena opravdu vysoko, bylo patrně nutné ji ještě posunout, což se i stalo. Better Way nahustili do davu tolik živelné syrovosti, že to bylo nezdravé. A právě na zdraví jistého jedince, kterého vynesli z moshpitu, se tato smršť podepsala, stejně jako na psychické pohodě dalšího fandy, který se rozhodl metnout půllitrem o podlahu. Čin hodný blbce. I přes indisponovaný stav basáka dokázala kapela do lidí napumpovat neuvěřitelné množství energie. Přátelskou a typicky HC atmosféru navíc umocňovaly již výše zmíněné prostory - jedna masa, jedna víra, jedno bušící srdce. Better Way předvedli skvostný set, jemuž nechybělo vůbec nic.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Lister / 26.5.16 10:19

Ač normálně jsem moc línej něco psát, po návštěvě koncertu a přečtení tohoto reportu mám jakési nutkání se taky vyjádřit: Koncert byl skvělý. Nemůžu říct jestli je v mých TOP 5, protože mám za sebou už pěknou řádku hudebních představení, od Deep Purple (v komplet sestavě), přes Twisted Sister až třeba po Nightwish a Powerwolf. Směle ale řadím tento koncert ke všem zmíněným, které byly rozhodně jedny z nejlepších, co jsem zažil. Nelituju ani trochu toho, že jsem dal přednost Sólstafir před AC/DC, ač jsem měl možnost jít i na ně. A teď k reportu. Milý autore, i když s tebou souhlasím v názoru na Fjaru (je to fajn skladba, ale mají spoustu podobně dobrých), naprosto mi uniká tvé rozhořčení nad obecenstvem. Koncert Sólstafir není jak koncert Pepíčka Zímy nebo smyčcového kvarteta, kde by hlasité projevy byly poněkud nemístné. Druhý den jsem byl v Rudolfinu na Pražském jaru, být tam atmosféra jak v Akropoli tak znechuceně odcházím (samozřejmě nebyla), ale na Sólstafir? Důvod proč sem rockové kapely jezdí je přesně tahle atmosféra, přesně ty hlasité projevy a nezřízený řev, protože to je to, co ukazuje kapele jak je oblíbená a nutí ji to se vracet. Kdyby na koncertech Sólstafir byla ta komorní atmosféra jak popisuješ, tak sem jezdí jednou za 5 let maximálně. Navíc, kdyby neměli rádi hlasitou a bouřlivou atmosféru, nejezdí na Brutal Assault. Milovníci komorního poslechu nechť ať si pustí alba do kvalitních sluchátek a zavřou oči, rozčilovat se nad tím, že na rockovém koncertě je atmosféra jak má být je poněkud nemístné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

anicka / 21.2.14 19:16odpovědět

bylo skvely, ze koncert byl na vinarne a ne na velkym sale.bylo to klubovejsi a hodilo se pro tento zanr a co si budeme povidat na velkym sale nic moc zvuk nikdy nebyl co si z tehlech akci pamatuju...takze priste se tesim zas... a nekuracky koncert by byl super... ale to by mistni nepotesilo :-D

Ondra / 19.2.14 8:11odpovědět

Kdyby našel Maňass odvahu a udělal koncert nekuřáckej, bylo by to celé dobré!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky