Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Karnivool v Paláci Akropolis

Karnivool v Paláci Akropolis

Ruadek25.6.2014
Jsem rád, že jsem nebyl zdaleka sám, který zatoužil vidět naživo špičku progresivního rocku ze země klokanů, která po svém mimořádně zdařilém debutu nezanikla v davu, ale naopak zazářila a září dodnes.

Karnivool přijeli v krásný letní den, kdy slunce bylo žlutější než obvykle a spolu s mírně odlišnou předkapelou to rozbalili v letitém Paláci Akropolis, kde jsem kdysi viděl jeden ze svých prvních metalových koncertů v životě. A jelikož v Akropoli hodně dbají na dobře vybrané interprety, nebylo překvapením, že Karnivool vystoupili zrovna zde. Vnitřek Akropole nebyl nijak narvaný a to se nezměnilo ani v průběhu koncertu. Sám bych odhadoval počet lidí na tři stovky, na balkon se nepouštělo (což bylo pro mne opět zvláštní).

 

Předkapelou byli mí velmi oblíbení The.Switch, kteří už se dávno zbavili neslušivého kabátku jakéhosi revivalu Deftones. Dnes hrají hodně hutný crossover, technicky vymakaný, poměrně vzdálený svým začátkům. Kapela je to naživo hodně živelná, příjemně nakopne a stále z nich cítím velké nadšení prodat svou muziku všem, co si chtějí trochu skočit do rytmu. Jako vždy pohled strhával Pavel na basu, jeho šest strun hodně blízko pod krkem a hra prstů, to si pokaždé docela užívám. Na konci vystoupení samozřejmě nechybělo Akvárko, letitá věc, co pokaždé zabírá – vygradovaná, technicky vymakaná. Spokojenost, pánové.

 

 

Start ve dvacet se nepovedl, cca o půl se ale vše rozjelo a při krátkém elektronicky prskavém intru napochodovalo všech pět chlapíků včetně namakaného bubeníka (fakt hovado) a spustil se průřez všemi alby diskografie. Start obstarala první skladba ze Sound Awake a pak už člověk sotva stíhal polykat valící se hitovky z jejich nedlouhé kariéry. Ian Kenny je opravdu vysoký chlapík, který doslova čněl uprostřed bandy a jeho zpěv byl poznat hned od začátku. Bylo hodně zajímavé pozorovat, jak doslova dirigoval kapelu, jeho neustále zdvižené ruce jako by tvarovaly strunné nástroje okolo něj. A rád zakončoval písně jakýmsi mizením z podia dozadu k bubeníkovi, odkud se zase zjevil, až když přišla jeho chvíle. Souhra čtveřice "dvě kytary – basa – bicí" byla ukázková.

 

Největším zážitkem asi pro všechny v sále byly nářezové pasáže, ve kterých se rockový feeling vytratil roztrhán až metalovou dravostí. Bylo fascinující sledovat všechny hudebníky, jak jsou otočení k bicí sestavě a hlavami málem vytírajíc podlahu pod sebou pařili o sto sedm. Technicky náročné party kapela zvládala s přehledem, k jejich hudbě hodně patří určitý druh kytarového kvílení (s efektem i bez), disharmonie – ta především. Poslední věcí, kterou bych rád zmínil, je pak nemálo zajímavé srovnání naživo zahraných kusů z první desky (Themata) s deskou aktuální (Asymmetry). Zatímco se na starších věcech hodně riffovalo, na aktuálních vše podléhá zdánlivě chaotickému celku, ze kterého občas vyrazí nahoru vzletný refrén. Nová hudba je dravá a řekl bych, že zcela jiná. Živě se člověk občas až nechytá v množství vyhrávek a změn rytmů. O to více klobouk dolů.

 

 

Nelze ale jenom chválit. V tomto případě to neodnese ani jedna z kapel ale totálně přehulený zvuk, který by neměl mít za úkol vyplavovat adrenalin či endorfiny, ale měl by být na přijatelné úrovni (třeba aby si ho posluchač užil?). Druhá výtka je také ke zvuku, z takhle technické kapely totiž zvukař (ačkoli přímo jejich vlastní, jak jinak) v Akropoli nedostal nic víc, než odspodu šlapákem rozsekanou kostru – torzo toho, jak měli skutečně znít. A podotýkám, to kapela NEMĚLA klávesy ani jiný výrazem odlišný nástroj (pouze občasné smyčky a plochy pouštěné z pásky / digitálu). Je možné, že přímo za zvukařem to mohlo znít lépe, ale i tak pochybuji. A dokud se nepodaří dát kapelám dobrý zvuk v adekvátní zvukové hladině, bude na kapely tohoto formátu i nadále chodit slabých 300 diváků. Velký bod navíc dávám ale nekuřáckým prostorám, i nadále jsem zastáncem toho, že ohavné čmoudy ke koncertům nepatří.

 

Výsledný dojem je ale samozřejmě kladný. Divák takového koncertu chce kapelu především vidět, a pokud pozná alespoň několik svých zásadních hitů / pasáží, které má rád, není co víc si přát.

 


 

Na koncert byla redaktorovi webu Echoes udělena akreditace pořádající agenturou Obscure Promotion. Autor velice děkuje za výborné fotky poskytnuté Tomem Šrejberem z Aardvarku a redakcí iReport.



  DISKUZE K REPORTU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky