|
|
||||||||||
David: Praha je podivné místo. Uspěchané, hektické, odosobnělé. Rodilí Pražané nyní prominou, ale pro vidláka ze vsi zvyklého prodírat se maximálně dvousettisícovým davem znamená každá návštěva podobně napěchovaného kurníku ztrátu minimálně jednoho roku života. Na druhou stranu, i přes zmíněná negativa, přeci jen nabízí jistá stěží ignorovatelná lákadla, především co se kulturního vyžití týče a koncert Mudhoney spadá právě do kategorie událostí, díky nimž milerád zatnu zuby, nabrousím lokty a vyrazím vstříc novým dobrodružstvím.
A jestliže se mého ustrašeného Já nad žejdlíkem zrzavé dobroty ujme po příjezdu na místo činu hned trojice spolubojovníků z redakce, vlastně ani není co řešit. Navíc po pár kouscích a prokecaném odpoledni dokonce i absinthový král Bhut přehodnotil svůj počáteční zdrženlivý postoj vůči koncertu, na němž žádná z účinkujících kapel nehodlala vystoupit vylepšená pandími malůvkami a hábity ověšenými kompletním sortimentem menšího železářství, tudíž finální počet účastníků naší Mudhoney mise čítal velmi slušné tři plnohodnotné kusy.
Jirka D.: Setkání s klukama z redakce je vždycky svátek, návštěva Prahy zase otrava. A setkání s klukama z redakce v Praze? Hmmm, koncert Mudhoney a odpolední zastávka ve fajn hospůdce, s dobrým pivem za slušnou cenu zvítězily. Náladu jsem si nenechal zkazit ani tou kelímkovou břečkou, co za peníz převyšující čtyři pětky čepovali v klubu. Na vesnici by takovému hospodskému dali do kokosu.
Dost ale plků nad Prahou, je čtvrt na devět a naše trojice vstupuje do slušně zaplněného Lucerna Music baru, kde už se na pódium chystala kapela The Treatment, která středeční večer otevřela. Upřímně - úloha předskokana byla zasloužená a zatím maximálně možná. Mládenci se předvedli slušně šlapajícím hard rockem, trochu špinavým, inspirovaným u grungerů své doby, což tak nějak souviselo s hlavní kapelou večera a myšlenka na obstojně zahraný revival se mi v hlavě ozvala vícekrát. Nasazení a tah na branku neupírám ani náhodu, ale vlastní výraz jsem bolestně postrádal.
David: Pocity z The Treatment sdílíme podobné. Krom garáž-grungeového odéru mi jejich produkce navíc poměrně silně zaváněla takovými Airbourne, jejichž AC/DC rokenrol poslední dobou celkem letí. Doma bych si je nepustil, nicméně jako zahřívači pódia splnili svůj úkol na výbornou, maximálně velmi dobrou.
Jirka D.: Gnu jsem viděl prvně a klidně mi to nemusíte věřit. Pocity před jejich setem jsem měl takové nijaké, vlastně jsem nevěděl, co čekat. Naposlouchané poslední dvě desky totiž mnoho neznamenaly, síla téhle kapely je na pódiu a pochopit to lze jenom zkušeností. Teď tak trochu rozvažuju, jestli nosit dřevo do lesa a zkoušet vymýšlet odstavec slov, která by to popsala, protože to mnozí udělali přede mnou a ta hromada lidí, co se v Lucerně vyskytovala pod pódiem i nahoře na ochozech, věděla podstatě líp než já, proč jsou právě v té chvíli na tomhle místě. Vystoupení Gnu bylo uvěřitelné a taky intenzivní a opravdové, což se dneska hledá dost těžko. Takže jo, bezva koncert.
David: Set Gnu konečně rozklíčoval, alespoň z části, můj neodbytný pocit neustálé přítomnosti jakési zvláštní aury nedotknutelnosti hraničící až s nekritickým zbožňováním pokaždé, když někdo vysloví tahle tři písmena. Jejich desky jsou fajn a dávám si je celkem často, ale jak říkáš, pódium je pro Gnu tím nejlepším hřištěm. Pár hrábnutí do strun a byl jsem doma. Oproti snažílkům The Treatment naprosto jiná liga, až jsem si chvílema říkal, jestli tohle Mudhoney vůbec dají...
Jirka D.: Tenhle pocit jsem měl taky, ale je asi třeba si uvědomit, že chlapíkům z Mudhoney už není třicet a že nasazení byl mělo být střídáno nadhledem a zkušeností. Což svým způsobem bylo. Během toho poměrně dlouhého koncertu jsem si uvědomil, proč se tahle kapela vedle těch ostatních grunge veličin nikdy tolik neprosadila a proč hraje před pár stovkama lidí v Lucerně, když ti ostatní, pokud žijí, hrají pro (deseti)tisíce na stadiónech - ona ta studnice nápadů není zas až tak hluboká a po hodině hraní už je to celkem na jedno kopyto. Tak, a je to venku hehe. Pokud ale odmyslím to srovnání, pořád mi zbude výborná kapela, co skládá výborný písničky, o tom žádná, a viděno touto optikou byl koncert hodně v pohodě. Ale k tomu asi řekneš víc Ty, Mudhoney odborníku.
David: I ty jeden zlý Jirko! Ale něco takového jsem od tebe vlastně čekal. Nepřekvapils. V podobném duchu by se zřejmě vyjádřil i pan Bhut, soudě alespoň podle prasečích očiček, kterými na mě koncem setu laškovně pomrkával. Ale tohle jsou prostě Mudhoney. Žádné stadiónové vyřvávačky nebo srdceryvné balady, nic podobného. Co se jednomu může zdát jako nedostatek, já osobně vidím zalité sluncem a ve veselých barvách, tedy alespoň v tomto konkrétním případě. Schválně si pusť první a poslední placku hezky za sebou... a hledej sedm rozdílů hehe. Oni už prostě jiní nebudou. Sice si pokaždé říkám, že tentokrát už ta nová deska bude stát určitě za hovno, ale nějakým záhadným způsobem pokaždé vytáhnou z rukávu deset jednoduchých, nakažlivých songů, které mě dostanou do kolen.
Novinku Vanishing Point pánové zahráli snad celou a v přímém srovnáni s letitými klasikami obstála naprosto v pohodě. Padesátiletí týpci s duší šestnáctiletých smradů. Nadhled, energie, uvolněná atmosféra. Já se bavil od začátku do konce a podobně spokojených byla ten večer v sále, myslím, většina. Chvílemi to dokonce vypadalo na trénink chorvatské repre ve skoku na lyžích... Randy Blythe by nadšením nejspíš nevýskal, ale ke koncertu Mudhoney podobní Raškové sednou jak prdel na hrnec. Takže palec nahoru, jednoznačně.
Jediné, co mi ten večer lehce rozhodilo sandálek, byly na můj vkus hodně natažené ceny nosičů u stánku s merchem... Pětikilo za elpíčka Mudhoney, která se na stránkách SubPopu prodávají pod patnáct dolarů a u nás se dají sehnat za rozumných třistapadesát peněz, se mi zdá až přespříliš, ale což, tričko jsem si nakonec stejně koupil. Takže jo, vydařený večer po všech stránkách.
Jirka D.: Je to na pováženou. O Mudhoney čtu, jak levně nahrávají a pak levně prodávají, ale pětikilo za desku, kterou jsem si fakt chtěl koupit, mi přišlo jako slušná podpásovka. Je smutný, že zadřená kolečka hudebního byznysu se snaží rozhýbat lidma, co chodí na koncerty...
David: Jo, abych nezapomněl, speciální dík patří panu Bhutovi a paní Bhutové, moc milým lidem, kteří neváhali jediný okamžik, bez mrknutí oka obětovali své pohodlí a nechali přespat nebohého vesničana u sebe v předsíni.
Jirka D.: Já přidám taky jeden dík a ten míří za neznámým průvodčím v mezinárodním rychlíku Berlín - Budapešť, protože kdyby mě ve tři ráno nevzbudil v Brně, snídal bych uherák a segedínský guláš. Díky!
A poděkování poslední - za uvedené fotky děkujeme lidem z webu Xichty.cz, kde si můžete prohlédnout celý fotoreport.
Milan "Bhut" Snopek / 3.6.13 20:46odpovědět
...abych přivedl věci na pravou míru. To nebyla předsíň, ale celý náš byt, hehe.
Mudhoney
Digital Garbage
Mudhoney
Vanishing Point
Isacaarum, pražský křest alba Whorecraft
18.1.14, Praha, Exit-us
Defacing Fest 10
30.1.12, Brno, Melodka
Lividity
24.6.16, Jihlava - Music Club Bezvědomí
Phantoms Of Pilsen VII
25.10. - 26.10.13, Plzeň, Hospoda Pod Kopcem
Within Temptation v Incheba Areně
11.3.14, Incheba Arena, Praha
Marilyn Manson
19.11.17, Praha, Tipsport Arena
Cannibal Corpse, Revocation, Aeon // European Tour 2014
15.11.14, Brno, Fléda
Peklo nad Otavou 9
18.10.14, Strakonice, Music bar Křemelka
Sinsaenum, Hatesphere, Critical Mess
7.10.18, Praha - Futurum
Dříve avizované album Total polských post/blackers Entropia vychází 17. března na Agonia Records.
6.2.2023V březnu vyjde finským melancholikům Hanging Garden nové album The Garden. Mrkněte na klip se skladbou The Fireside, coby ochutnávku z připravované no...
2.2.2023Festival Enter The Eternal Fire pozvolna roste a stejnou měrou odtajňuje soupisku velice zajímavých jmen, která se na volyňském podiu ukážou. Studujte...
1.2.2023Během února a na začátku března proběhne malé tour slovenské kapely Ramchat, která jím představí novou desku Krveľ. Rozpis zastávek máte níže, detaily...
1.2.2023První vlaštovka od nové domácí post-hardcore formace asVra se jmenuje Sebeclam a k poslechu je ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.