Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdarec Kubo, tady u nás ještě Žrec nedostal mnoho prostoru a tak snad nebude vadit, když to vezmeme trochu zeširoka. Jasný, rychlý a tvrdě znějící – tak bych asi popsal název kapely – Žrec. Můžeš přiblížit, jak vzniknul a co představuje?

Zdravím!

Název Žrec, pokud si dobře moje paměť vybavuje, je ode mne. Teď to vyznívá blbě, ale je to tak…:-) V podstatě celá sestava (tehdy mimo Marvina, který v kapele ještě nebyl ) zkoušela v tehdejší době pod jinými názvy (Demogorgon, Gorgonia) … no a s přibývajícím folkem v muzice, našemu zápalu v historii a směřování celé tvorby …. vznikl název Žrec. Samozřejmě se dá hovořit o obrovské plejádě názvů, které se nám honily hlavou, ale tento nám seděl a jakmile ho všeci odsouhlasili, nebyl už v ničem problém ho oficiálně uznat.

Významově se jedná o Slovanského staršího, kněze.

Celou vaší dosavadní tvorbou se proplétá pohanství a Slovanství a jejich, řekněme, oslava. Jak jste došli k tomu, že se budete tematicky ubírat právě tímto směrem?

Asi bych řekl, že určitým vývojem …v určité době našich životů.

Jasně, naše tvorba je v tom kovaná … v každém z nás to je a to se odráží v tvorbě, ať už mluvíš o neřestném proklínání církve či Slovanství. Občas zabrousíme i jinam, ale to si necháváme na další CD.

Mohl bys alespoň lehce naznačit... :-)

Budu mluvit tedy za sebe … problém je, že nás to „Slovanství“ hodně v textech a vizáži svazuje. Jako příklad, tedy netextový, můžu vystřihnout třeba ten fakt, že už několikátý koncert nehrajeme všeci v košulkách (dříve typickým znakem Žrec) a pro některé fanoušky to je problém! Chtějí to, jak to bylo! V košulkách to není, a v textech o přírodě, božstvu, historii už taky ne. Jsou to důležité věci, zda se chceš v textech neustále bavit okolo tohoto tématu … Torham a já jsem však hlavní iniciátoři k té trošce experimentování.

Nedávno jsme po cestě na zkoušku hojně diskutovali a asi jako první věc, ve které to chceme ukázat, by bylo udělat novou věc a rovnou s videoklipem. Píseň alternativnější s opět novější tváří Žrec – „možná více heavy, progresivnější a temnější“ - necháme prostě vyplynout naše vnitřní já a to vložíme do konceptu jak písně, tak klipu. Na textu se již snažím pracovat … bude to ztřeštěnost, to je jasné ..:)

Ale teď jenom odhaduji …Oba jsme (i ostatní ze Žrec) „veselé kopy“, takže je možné, že to bude zcela jiné, než tady vyprávím :-) Sečteno a podtrženo … Žrec bude dělat věci, které chtějí…prozatím to funguje!

Máš Ty sám dojem, že jsou tyto pojmy dnes aktuální a nebo provolání „já jsem Slovan“ už pozbylo na jakémkoliv významu?

Když se podíváš do historie naší země, tak vždycky lid potřeboval určitou hodnotu, ke které se má v těžkých časech obracet. V minulosti byl možná hnací motor určitých skupin a lidí pouze ten pojem „Jsem Slovan, Jsem Moravák, Čech atd …“ Dnes to již nestačí. Lidi, kteří se o to zajímají, chtějí být aktivnější, proto vznikají občiny, sdružení rodnověrců, jejich vzájemné oslavy, setkávání a v nemalé míře uctívání starých tradic, dnes již dávno překroucených a zneužitých pro jiné účely. Doba postoupila, z těžkých časů se stala obecná šedá realita a snaha jít odhodlaně za touto věcí je nemilosrdně ubíjena multikulturní snahou vymýtit tyto tradice pochybnými argumenty. Zákazem projevu to začíná a obviňování z nezákonných činností konče. Jistě každý pochopí, o čem mluvím. Země, národy a obecně lidi jsou různí, a když si jednou začali se škatulkováním, ať to dělají, ale lépe a nepotlačují to, co zde má místo, hlavně u nás.

Nebudu zde vypisovat dlouhé a rozsáhlé pojednání …koho tohle zajímá, má určitě prolezlé veškeré zákoutí internetového světa, kde se najdou tuny a tuny diskuzí, článků, úvah a kdo ví čeho ještě. Každopádně se dá hovořit o tzv. boomu zájmu o vlastní národ a jeho historii, staré kulty, víru a život v dobách dávných, což je dle mého názoru dobře. Věřím, že mnoho čtenářů vašeho zinu by se k této otázce vyjádřilo vlastním názorem, kdyby měli možnost.

Takže vyzývám Vás všechny, pojďme, buďme aktivní a zajímejme se o tradice naší země a kulturu….odsuzování nechme soudcům a těm, co se na ně pasují, když je to baví!

Nemáš někdy trochu strach, že jakékoliv vyzdvihování „jednoho“ (třeba onoho slovanství) má z následek averzi vůči „druhému“ (třeba germánství)? Když bychom koukli do historie, tak různých příkladů, většinou s mečem nad hlavou, bychom asi našli víc...

Typická akce a reakce … co více k tomu říci :-) Strach nemám, ale uznávám ten názor, že vždy někdo bude potlačovat někoho jiného (ať jde o vyznání, politiku, náboženství). Jde o to, jestli je to opodstatněné.

Na předchozím albu jste vystupovali především jako pagan metalová kapela s folkovými vlivy, nástroji. Když se dneska řekne „folk“, reakce bývají dosti protichůdné a tak se nejdříve zeptám, jak tuhle scénu, odnož dnešní metalové hudby, vnímáš Ty?

Abych pravdu řekl, o tuto scénu se nezajímám v takové míře, jak bych asi měl. Na folk, folklór a jiné i třeba alternativnější styly jsou u nás v kapele jiní. Osobně se stavím do role multi-metalového posluchače (se slabostí pro 80-tkovej heavy metal a 90-tkovej death metal :-) ). Tím nechci říci, že od folk-metalu dávám ruce pryč úplně, spíše sleduji aktivně jen CZ/SK scénu.

Ale abych se vrátil k otázce – ano, folk metal si našel svoje místo a hrdě pokračuje a bude  … ovšem i s těmi nedostatky, které jsou v něm až do morku kosti zakořeněné (pro někoho to jsou pevné body, vystihující celý tento subžánr). Většina kapel (z CZ/SK scény a nejen tady – sorry hoši a holky, chalani a děvečky) se striktně drží vyhrazených mantinelů od myšlenky „čím více nástrojů, tím více kvalitního folku“, přes perfektně vypadajícími oděvy až po  textovou tématiku z historie a oslavou něčeho, co není prokazatelné (nemyslím jen Slovanství). Na Žertvě to hraje stejnou „barvou“ a i nadále asi bude z neurčitého procenta. Postupem času jsme však zjistili, že i folk-metal jde obohatit o jiné postupy, které více sluší starším a tvrdším odnožím metalu. A této myšlenky jsme se chytli … Když se ve zkušebně a v prostorách vlastních domů a bytů rodily útržkovité části písní, které jsou na Pamětech, věděli jsme, že půjde o určité posunutí již zmíněných mantinelů. Což se nestalo ….. “Ty mantinely jsme úplně rozrazili! Rozštípali na třísky, které jsou nelítostně zadupávány do země s postupně se rozrůstajícím kladným ohlasem fanoušků a hudebních zinů, podle kterých jde opravdu o dobrý počin.“ (nemůžu však mluvit za všechny – I záporáci se objevili).

Dá se říct, že se v kapele na svém hudebním výrazu shodnete nebo si občas musíte pár věcí vyjasnit? Přece jenom znám Sarapise, kterého bych tipnul spíš na různé prog a power metalové spolky, pak zase bubnuje u ďáblů v Infernu... – takže jak to je? :-)

Slovy Sarapise: „Každý v kapele je vůdčí osobnost“ a proto to někdy bývá problém…

Z důvodu zachování vnitřní harmonie, a abych někomu nepopíral jeho zásluhy…se vyslovuji:

„Celá naše tvorba je důsledkem pozvolného stavění struktury písní, které jsou ovlivněny několika hudebními styly, vázající se ke každému z nás. Tato forma tvorby je pro nás dostačující a nastoluje vyrovnanost jednotlivých členů a nápadů, které donesou. Ať už se jedná o toho, kdo vymýšlí většinu písniček nebo toho, kdo donese jen jednu melodickou vyhrávku“, všichni nesou stejnou vinu, jakožto i slávu (pokud to tak mohu podat).

Fungujeme jako celek, jako kapela, jako Žrec! Nedostatky jsou pouze lidské, které se nedají (prozatím) eliminovat. Hudební výraz, estetický vzhled a reprezentace Žrec je výsledek kompromisu, který je někdy od některých členů vynucený, avšak v dlouhodobějším pohledu správný. Jednotlivé názory se mohou v detailech lišit, avšak stále se drží základního dekóra, kterým se budeme i nadále upínat (což je dělat muziku, kterou chceme a nebýt ovlivněni nahodilými vrtochy scény, popřípadě mainstreamové vlně).

To zní dobře, musím si to někam napsat. Ale jdeme se ale podívat na novou desku – Paměti – se kterou přichází vícero změn; můžeme tomu říkat třeba vývoj. První otázka je nasnadě a míří k názvu alba. Proč „Paměti“?

Zkusím zde nastínit některé body, které jistě objasní název dokonale: Název Paměti je jasným, krátkým a úderným vyjádřením všech těch příběhů a myšlenek, které byly vloženy do textů, vyobrazením a odkazem v hudbě.

Paměti jsou tvarovatelné na cokoliv. Na předním bookletu je jasně vyobrazen stařec s vesničkou v pozadí. Vnitřní fotka kapely je zasazena na širé pláně Vysočiny s jasně viditelnými znaky po-zimní přírody, uprostřed stále ještě s majestátně stojícím torzem stromu, který tento vrch zdobí jako „pamětní monument.“ Oblečení některých z kapely hraje s celkovou myšlenkou CD, ovšem s poněkud přímočařejším vzezřením. Zadní booklet je zdoben kmenem stromu, který jako by korespondoval s vyobrazením tváře starce a naopak. No a limitované edici truhliček je na etiketách vyobrazen opět stařec, ale hezčí než na CD!

Máte nějakého elitního člena – pátrače, jehož záliba je právě toto pátrání po starých příbězích, nebo jste každý přinesl nějakou tu svou „historku od babičky“? :-)

Příběhy, které jsou zapracované na „Pamětech“, jsou jednoznačně v ranku Ingvarra. Jinak dalším z kapely, který neustále pátrá je Torham.

No a v dávné historii se i jednou Sarapis zasadil o text vycházející z pravdivého příběhu. Když nám však donesl text na 3 A5-tky ve velice alternativním stylu zpívaném, s Torhamem jsme ho kamarádsky se smíchem ve tváři umlčely. Už si ale nevzpomenu, o co šlo, ale část, která se zachovala, je spolu s dalšími památkami uložena v mém stolku doma.

Nebudu se ptát na jednotlivé skladby, ale jednu výjimku přece jen udělám. Hned první věc se jmenuje „1066“ a zahanbeně přiznávám, že tento letopočet (je-li to letopočet) mi z hodin dějepisu v hlavě nezůstal…

Když dovolíš, použiju psanou pověst z bookletu CD, čímž to vysvětlím dozajista:

Vím jistě, že po mých pěšinách nekráčel ani pod mými lípami nespočinul žádný z kronikářů, kteří tolik knih popsali o příchodu křesťanských misionářů do mého kraje. I když vlastně jeden ano! Tuším Helmold mu říkali. Ten ale musel zapsat úplně jiný příběh, který se udál roku 1066… "Biskup Jan, stařec, byv s ostatními křesťany jat v Magnopoli, to jest Mikilinburgu, byl zachován k triumfu. Ten tedy pro vyznávání Krista byl tlučen kyji, pak pro posměch veden po jednotlivých městech slovanských, a když nemohl býti odvrácen od jména Kristova, usekavše mu ruce a nohy, tělo jeho povrhli na náměstí. Hlava však mu byla uťata, kterouž nabodnuvše barbaři na kopí, na znamení vítězství obětovali bohu svému Radigastovi. Toto se stalo v metropoli slovanské Ratře 10. listopadu."

Tak to jsme se fakt neučili :-) Jinak pozornost si určitě zaslouží limitovaná edice nové desky, která se prodává s lahvičkou žrecovice. Máte nějak zajištěno, že tahle verze nebude prodávána osobám mladším 18 let? A jak daň z lihovin? :-)

Prodej limitovky se většinou zajišťuje „z ručky do ručky“ přímo na koncertech. Tudíž je snadná kontrola občanek … no a na daň by ti více odpověděl náš dvorní ekonomický poradce a mecenáš, ctihodný Pan Hradečák z Murderous production, který je už několik týdnů osobně i telefonicky nedostupný a je na něho vypsaný zatykač za prodej pančovaného a nekolkovaného alkoholu. Čert ví, v čem zas chlapec jede :-) Každopádně, tímto sis u mě vysloužil přezdívku Berňák :-)

Hehe, no ne, teď vážně. Kdo přišel s tímhle nápadem a jaké jste zatím zaznamenaly reakce? Můžeš nějak přiblížit, co se skrývá pod názvem „žrecovice“?

No teď se vracíme do vody mě vyhrazených. Většina těchto nápadů plyne z mé staro-mládenecké hlavy. Večer u sklenky špiritusu a cigarety nemám co dělat a tudíž přemýšlím o tom, co udělat a zlepšit ohledně kapely. No a jednou přišel nápad s truhličkami. Potom se to rozvinulo o flaštičku pálenky…no a pojmenování Žrecovice již pro mě nebyl problém. Takže plně se hlásím k tomuto nápadu, který sice ekonomicky nebyl až tak dokonalý, ovšem pro Žrecovské fanoušky (hlavně „skaláky“) originální. Přes polovinu je jich pryč, z toho cca. 20 se prodalo na křtění v Brně. Za takovou podporu děkujeme!

A co konkrétně je ta žrecovice? Nebo je to nějaká tajná receptura?

Žrecovice je běžná pálenka ze zkvašených švestek … Ale, jak říkal Sarapis: „Je tam vložené srdce, sranda při sběru a poctivost“. Možná i něco více …..:)

Oproti mladému pití mi hudba přijde o mnoho vyzrálejší a při srovnání s debutem i trochu někde jinde. Vnímáš i Ty určitý posun ve výrazu kapely?

Posun je jednoznačný…nejen hudební, ale i myšlenkový. Písně jsou propracovanější, riffy jsou složitější a přístup byl jednoznačně profesionálnější. Za zvukovou stránku „Pamětí“, která je dle nás na velice dobré úrovni, se postaral Otyn ze studia Davos Records, který svým přístupem jasně stanovil, že je to profesionál a nebere to vše jen jako práci. Spolupráce nás bavila a myslím, že jeho taky. Každý jsem si z toho týdne a půl vzaly svoje. Takže už prvních verzí, které jsem měl možno slyšet, jsem byl unešený. Po kompletním zmasterování se tento stav ještě umocnil.

U Žetvy je to více pojaté historicky, zkrátka „Výzva lidských hord ke Slovanství, rodnověrství, přírodě …se špetkou nekompromisního boje za tyto hodnoty …“

Kdežto Paměti se nesou v hávu folklórní tématiky jako obecně (snad mimo píseň 1066) … obraz přírody, jejich živlů a pověstí kraje jsou neodmyslitelnou součástí. I když jsou hudebně vyzrálejší a možná pro někoho až příliš „měkké“, nepopírají myšlenky o Slovanství, jen je berou více do hloubky a tím ukazují i jinou stránku této tématiky, což beru taky za určitý posun.

Pokud se nepletu, tak poměrně slušná odezva na předchozí album přišla z východních stran, takže otázka možná na vašeho distributora, ale určitě máš taky přehled – budete se snažit prosazovat (když pominu naši zemičku) opět v oněch východních končinách anebo se zkusíte zviditelnit i na druhé straně barikády?

Občas nám na koncertě nějaká kapela vypráví, jak to je na západě, že tam moc lidí na koncerty nechodí a tudíž není moc zájem o naše tuzemské kapely (nejen ve folk-metalu)…na východě je to opačný, a dá se říci, že pro folk-metalové tělesa jsou tam žně! Takže je to jednoznačný….východ je jasná volba. Ale dostaň se tam! Nějaké koncerty již byly domlouvány, popřípadě se nyní řeší, takže uvidíme až v budoucnu, co nám osud nadělí…ono propagovat CD je v končinách, kde tě neznají, je lepší na koncertech než jen přes bannery na zinech a v e-shopu. Na koncertě posluchače strhne většinou atmosféra (i výkon kapely :-) ) a pokud již nepropil svoje úspory, většinou se pak potlouká kolem rozložených pultíků koncertních prodejců všeho možného (kde je i náš pultík). Takže domlouvání koncertů je na prvním místě…samozřejmě by bylo asi dobrý si zahrát i v jiných zemích než Slovensko, Slovinsko, Polsko, Rakousko, Maďarsko… třeba Francie, Německo, Ukrajina, Rusko, Norsko, Finsko, ale teď jenom namátkou vyjmenovávám z mnoha. Na podzim nás čeká koncert v Lotyšku a Polsku a kdo ví kde ještě.

Naštěstí v tuzemsku již máme vypracovanou nějakou pověst, a tudíž většinou koncerty bývají hojně navštěvovány (na dnešní poměry, což nemusí být jen námi, když jsou hlavně koncerty o více kapelách).

Máš dojem, že pagan / folkově zaměřené kapely mají na východě (Rusko, Ukrajina,...) spíš na růžích ustláno než kdekoliv jinde?

Více méně lze na toto odpověď podobně jako v předešlé otázce. Takže ANO a nedivím se tomu, když většina známějších kapel tohoto žánru pochází právě z těchto končin.

Takže poslední otázka – léto před námi, festiválky, radovánky a jiné taškařice rovněž, tož kde se s vámi mohou fanoušci v nejbližší době potkat?

No asi nejdříve to bude v Brně (28. a 29. 6.) v autokempu na brněnské přehradě na tzv. rodinné akci, obecně známé pod názvem Hell Fast Attack. Kde je nejen dobrá muzika, zábava, ale i  kolektiv pořadatelů i návštěvníků.

No a dále pak opět po roce na Rockovém Chrlení v Brně Chrlicích (dne 28. 7.), kde se každoročně zvyšuje kvalita tohoto jednodenního festu, který navštěvuje pomalu přes 300 návštěvníků, nejrůznějších hudebních a rockových odnoží.

Kubo, to je vše, díky za odpovědi a opatruj se. Máš-li něco, co nebylo řečeno, sem s tím!

Taktéž děkuji …snad někomu tímto rozhovorem přiblížíme naši muziku, popřípadě je donutíme trošku o ní přemýšlet, než to vyhodí v PC do koše :-)

No a na závěr bych rád pozdravil všechny fanoušky a naše věrné podporovatele, kteří se neustále znovu a znovu objevují na našich koncertech, hlavně Pana „Rendyho“ a Pana Werwolfthrona.

Dále naši koncertně spřízněnou kapelu Hromovlad. S touto bandou se již několik let potkáváme na společných back-stageových oslavách, popíjení do rána druhého dne, ale hlavně na podiu! Takže tímto kluky zdravím a neodpustím si jednu potutelnou (avšak v kapele Žrec zakořeněnou) poznámku…

“HROMOVLAD SMRDÍ!“