|
|
||||||||||
Na sklonku roku 2013 vydali King Keporkak svoje první demo, které na ploše pěti čistě instrumentálních skladeb mohlo budit nějaké naděje, ale stejně tak nemuselo vzbuzovat vůbec nic. Byl to začátek se vším všudy, s mizerným zvukem a při zpětném pohledu tak trochu sjíždění stupnic a podzemních tradic. Od té doby se ale událo pár věcí. Už v rozhovoru jsme zmiňovali společné koncerty s Crowbar a Primitive Man, ale důležitější každopádně bylo angažmá druhé kytary a vokalisty - obojí se na současném zvuku kapely podepsalo zásadně a je na místě otázka, jak to bude dál. Krátce po vydání „Detachment“ totiž odchází Kefír, a tedy vokál a jedna kytara.
Muziku King Keporkak není snadné jednoznačně žánrově zařadit, ale v podstatě na tom zase tak nezáleží a jak dodává sama kapela, žánrové hranice řešit netřeba. Na své by si tak mohli přijít příznivci metalu i hardcoru, i když ti první si toho svého najdou asi o něco víc. Metalový je zvuk, zkreslení kytar, celková hutnost produkce, hardcoru se blíží vokál a takový pocit nasranosti, který je z nahrávky cítit. S trochou fantazie bychom mohli zmínit jméno španělských, ale v Česku vydávaných Horn of the Rhino (samozřejmě bez zpěvu), případně doposud nezaplněnou mezeru, která vznikla rozpadem Gospel of the Future.
V rámci čehosi jako objektivity je třeba napsat, že členové KK nejsou kdovíjací skladatelé, ani technici, a že jejich muzika je maximálně jednoduchá, dřevní, sázející vše na jednu kartu hutnosti. Skladby plynou vpřed s elegancí buldozeru, naprosto nekomplikovaně, a momentů narušujících jinak stabilní stav je pramálo. K těm příjemným lze jednoznačně zařadit něco, co by se s trochou nadsázky dalo označit jako sólová kytara (dvě kytary produkci KK fakt svědčí), k těm méně povedeným patří skladatelsky fádní pomalejší pasáže, kdy se nějakého nosného nápadu dopátrat bohužel nejde („Curses“). Za pozornost rozhodně stojí i čistější vokální linka („Anxiety“ a „Detachment“), o které lze mluvit jako o výborném nápadu, leč s mizerným provedením.
Viděno bez růžových brýlí je „Detachment“ albem podzemním a stejně tak prvním „velkým“; se vším, co k tomu patří. Jedenáctka skladeb mnohdy vyznívá jako hledání vlastního výrazu, často pak skladatelsky nejistého, kdy řada skladeb končí ještě před uplynutím třech minut. I na prostoru takto krátkého CD (~37 min) lze snadno a často nachytat kapelu při opakování sebe sama - stejných postupů, stejně vyznívajících pasáží. Z řady poměrně sebevědomě vystupuje „Anxiety“, kterou lze právem označit za doposud nejlepší věc King Keporkak, a pak sem tam nějaké místo, které překvapí a zaujme (různě rozesetá kytarová minisóla, nosný riff „Liar“, změna kytarového efektu v „The Gate“ atp.). Otázkou minimálně pro mě zůstává využití dvou kytar, které by šlo určitě dotáhnout mnohem dál, i když současný stav věcí v kapele mnoho optimismu neslibuje. Uvidíme.
Album vyšlo na potištěném CD-R s dvanáctistránkovým bookletem, který je graficky celkem fajn, i když písmo se čte těžce až blbě. Zvuk byl pořízen u Otyna v Davosu, takže bych mohl klidně zopakovat věty použité v nějakých starších recenzích o tom, že hlavně bicí a bubny zvláště mi z tohohle studia nijak nechutnají. Postprodukce proběhla v Hostivaři, což by sice nějaké naděje vzbuzovat mohlo, nicméně výsledek je podle mě takový, jaký je - „Detachment“ zní podzemně, ale v zásadě nejsem proti. Celkově vidím album jako takový slabší průměr, na víc to dneska nebude.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Červenec 2015
Žánr:sludge metal / HC
Jan "Kefír" Kefurt - zpěv, kytara
Milan "Böhörüt" Havlíček - kytara
Jan Cairola - basa
Jakub Sedláček - bicí
1. Bowl
2. Herd
3. Anxiety
4. The Good Things
5. Detachment
6. Curses
7. Illusion
8. Liar
9. Cloud
10. Addicted
11. The Gate
Beherit // King Keporkak
Žánrové hranice nejsou to, co by nás budilo ze spaní. Děláme muziku a ne styl
Jucifer
26.6.16, Praha, Cross Club
Primitive Man, Fister
12.4.15, Praha / Modrá Vopice
Kalle
Under The Black Moss
Moonspell
The Butterfly Effect
Airbag
Disconnected
Bethlehem
Hexakosioihexekontahexaphobia
Star One
Victims Of The Modern Age
Rara Avis
The Portrait
Abigorum / Striborg
Spectral Shadows
V.O.H.
Světlu vstříc
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.