Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Black Metal - evoluce kultu

Black Metal - evoluce kultu

Garmfrost23.7.2021
Dayal Patterson se ve své knižní prvotině, jak název napovídá - Black Metal - evoluce kultu, věnuje rozboru temného stylu od jeho prvopočátků až ke žhavé současnosti (kniha v originále vyšla v roce 2013). Pro tuzemský trh ji v překladu Michala Smolky vydává agilní label MetalGate. Titul má další tři pokračování, ve kterých autor prohlubuje to, co se nevešlo do prvního dílu...

Poslední publikace britského autora a publicisty Dayal Pattersona Non Serviam: Oficiální historie Rotting Christ, kterou jsem v minulém roce četl, ve mně zanechala více než dobrý dojem a už teď vím, že se k ní budu opakovaně rád vracet. Což se mi u knih daného žánru často nestává. Knihy o hudbě mě až na pár výjimek nebaví. Nevyhledávám je. Často narážím na neschopnost autora propojit informace s příjemnou čtivostí. Proto jsem zaplesal, že MetalGate vydává v českém překladu historii black metalu, kterou napsal můj oblíbený Patterson. Samozřejmě jsem byl zvědavý, jak se Patterson popasuje s obsáhlou látkou, zda nebudou informace kusé, či nevynechá něco podstatného či rozličné stylové odbočky, které zrovna v tomhle stylu bohatě expandují. A výsledek?

 

tormentor

 

Kniha je pořádný špalík, nicméně my odkojenci tlustých knih nad nějakými pěti stovkami stránek bezelstně mávneme rukou. Už jen proto, že si uvědomujeme potřebu tolika textu pro velikost popisované látky. Brožovaná vazba mi nevadí, chovám se ke knihám slušně, ale je jasné, že bude častou výtkou čtenářů. K výslednému dojmu si připočtěme raritní i důvěrně známé barevné fotografie na pevném papíře v obrazové příloze, nebo do textu zakomponované dobové plakáty, obaly ikonických desek i fotky kapel ve stylově černobílém provedení. Text se tím pádem čte docela snadno, nehledě na fakt, že tyto snímky mají schopnost stát se čtenáři vizuálním soundtrackem, který jej umí vtáhnout do „děje“ a tím mu dává možnost prožít někdy velice bouřlivé osudy někdejších teenagerů.

 

Kniha je vedena po kapitolách, z nichž některé se věnují jediné kapele (těch je většina) a jiné společnému tématu, a kapely se svými nahrávkami jsou zde spíše zmiňovány. Úvod patří kořenům extrémní hudby, kde se mluví o důležitosti a nepopíratelnému vkladu ikon jmenovitě Black Sabath, Judas Priest, Coven a hlavně Mötorhead. Posléze se přesuneme k první důležité legendě, bez které by všechno bylo zřejmě jinak – Venom. Venom prakticky odstartovali tzv. první vlnu black metalu, do které se počítají i Mercyful Fate, Bathory, Hellhammer/Celtic Frost, Master`s Hammer (!). Každá z těchto legend má vlastní kapitolu, kde Patterson, jak předvedl ve své předchozí knize, funguje spíše jako moderátor, který často nechává mluvit samotné hudebníky, díky čemuž dostává publikace odér nezaujatosti. Názor si může čtenář udělat sám. Což je k nezaplacení. Poté se přesuneme k prvním black/thrash úderkám v čele se Sodom, Kreator, Destruction a Slayer nebo Vulcano a Sarcofágo. Tato kapitola je vedena v medailoncích s kusými informacemi o jejich počátcích (protože dál už se jedná o jiné příběhy).

 

Přes Blasphemy, Samael, Rotting Christ, Tormentor, Beherit a VON (neznal jsem) se dostaneme k Mayhem, kteří ač byli založeni už v polovině osmdesátých let, jsou chápáni jako zakladateli tzv. druhé vlny black metalu. Přes notoricky známá fakta se všemi vraždami, sebevraždami, pálení kostelů, kultovní dema a živáky se nám dostane zajímavé (sebe) reflexe v podobě komentářů bývalých i aktuálních členů jak kapely samotné, tak i muzikantů, kteří byli v tzv. vnitřním kruhu. Ti všichni občas nastaví tisíckrát omletým informacím až nečekanou tvář. Moc se mi nelíbí, kolik bylo věnováno prostoru Mayhem i přes veškerou důležitost a nepopíratelný fakt, že takřka čtyřicet let vývoje a stylového tahounství nelze odmávnout pár větami. Naopak mi chybí jakákoliv zmínka o Immortal nebo Satyricon. Je možné, že tyto už dávno spíše obchodní značky autoru knihy tyto informace nepovolili. Působí to však podivně, když se nepíše o kapelách z nejdůležitějších a nejslavnějších řad a naopak je věnováno dostatek prostoru Dimmu Borgir, Cradle of Filth nebo Shining.

 

Spolu s Mayhem se autor věnuje kapelám nejen norským - Darkthrone, Burzum, Thorns, Emperor, Gehenna, Gorgoroth a Trelldom, ale okrajově i švédským (Marduk, Dissection, Watain a Shining, francouzským – Les Légions Noires (ovšem kapely BAN, Antaeus, DsO jsou pouze zmíněny), polským – Graveland, Infernum a Behemoth. Závěr knihy pak patří všemožným odnožím black metalu – folk/blacku (Ulver, Enslaved, Storm, Isengard, Hades, Negura Bunget, Windir), avantgardě (Arcturus, Ved Buens Ende, Fleurety, Dodheimsgard, Manes a Sigh), industrial blacku ( Mysticum, Blacklodge, Aborym). V naprostém závěru autor rozvádí pojem post/black metal a věnuje se Lifelover, Amesoeurs, Alcest, Fen a Wolves In The Throne Room.

 

gorgoroth

 

V knize se od počátků, kdy se kapely teprve hledaly a pokoušely překonávat hranice rockového stylu, přeneseme takřka až do současnosti, kdy black metal neustále košatí a obohacuje sebe i ostatní žánry o mnohdy až nemožné odbočky, filosofii, magii, politiku, hráčskou šikovnost i pankáčskou dravost. To že některé kapely chybí, vůbec nevadí, stejně je všichni známe a věnují se jim v každém druhém časopisu/zinu. Líbí se mi, že dostali prostor muzikanti a to i bývalí členové, díky nimž je čtení o to zajímavější a barvitější. Občasné překlepy a komolení přezdívek – Gurtle a Gram občas ruší v požitku při čtení, ale mohlo být i hůř. Už se moc těším na další pokračování, ve kterých bohatou látku, kterou black metal bezesporu je, autor Dayal Patterson zajisté rozvede a prohloubí. Jsem nesmírně vděčný MetalGate, že vydávají takto skvělé knihy a budu doufat, že jich bude v budoucnu houfně přibývat.


 

Napsal: Dayal Patterson

Překlad: Michal Smolka

Žánr: encyklopedie, biografie, hudba

Obálka českého vydání: Ondřej Šmejkal

Grafická úprava a sazba: Ing. Tomáš František Hanzl

Vydání první

Vydavatelství: MetalGate, z.s.

Počet stran: 464



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lulok / 20.2.18 16:04

Autor ma pravdu, jedna skatulka je nesmysl, clanek je toho sam dukazem. Zatimco autor je ocividne biasovan jednim 'alternativnim' smerem, ja naopak dlouho nevydrzel poslouchat kanalovy zvuk (rozumej reverbu az do pekla) Inferna (asi atmosfera) a po poslechnuti si par songu mixu Kabatu vs. Elektrick Mann vs. Rammstein jsem si malem naplakal do klavesnice, co ze to vubec vzniklo za pocin, kdy nekdo spatne zkopiroval link nominovanych kapel. Samotna kategorie ma timpadem pro hudebne narocnejsiho divaka nulovou hodnotu, protoze do salatu hazi jak zeleninu, tak zelezne piliny i se zbytky upilovaneho prstu. Alternativni hudba je nesmirne obsirny vesmir sam pro sebe a podle me spise ta kategorie vznikla za ucelem toho, aby to snaze pochopil i prosty volic Zemana a neocekavalo se od nej, aby mrskal zpameti skatulkama ikdyby ho probudili o pulnoci s revem ,,uprchlik ti krade praci a nechce pracovat.'' Na jednu stranu je sice fajn, ze se nekdo snazi vsimat si i hudby mimo neumirajicich stars ze Slagr TV, na druhou stranu o to spousta 'alternativnich' kapel ani nestoji (ikdyz hadam ze nektere se muzou tetelit blahem, ze to dotahli az semka a ted uz se konecne bude ten cash sypat jak z neziskovek). Kazdopadne dle meho skromneho nazoru tato cena nema zadnou vypovidajici hodnotu a ani mit nemuze, tudiz pro mne je to pouze dalsi 'zabavny porad' na urovni Slavika (no mozna Andelu preci jen timhle krivdim, Slavik reflektuje nevkus a bahno dnesni doby a ovci masy, zatimco Andel je preci jen vic posh). Aliexpress... eh... teda hasta la vista.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky