Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nina Rosa – Discover (2019)

oficiální web, Facebook, Bandcamp

žánr: jazz, folk, reggae

Nina Marinová a její Nina Rosa bylo jedno velké a krásné hudební překvapení. Směs jazzu, folku a dejme tomu reggae s výbornými aranžemi, to vše podáno v nádherném okvětovaném balení digipaku. Pražská kapela Nina Rosa, to je trojice muzikantů ve složení Nina Marinová (zpěv, housle, xylofón a „zip“ – ano, přesně to, co si pod tímto názvem představíte), Antonín Dlapa (kytara, baskytara, bicí, perkuse, banjo) a konečně Michal Mihok (akordeón, moog voyager, juno6, wurlitzer, synths, bubliny…). Jejich projev je orientován na obrovskou barvitost, každá skladba je něčím jiná a trojice naplno využívá svých nabytých zkušeností z jiných celků a kapel (jmenujme První Hoře, Zrní nebo Transitus Irregularis). I díky tomu, že jim žádný styl není cizí, je to příjemně bohaté. Sama Nina má krásný, sametově zastřený hlas, který se nezdá, překvapuje. Těch výrazů a poloh umí zvládnout docela slušnou řádku. Trojice instrumentálně funguje na vysokém levelu, nepřehrává, naopak – hraje si. Přitom Discover mohla dopadnout špatně právě kvůli tomu, že její hravost nemusela být vůbec posluchačsky přístupná. Ta deska ale krásně drží pohromadě. Máte z ní pocit, že jste procestovali kus světa, viděli mnoho věcí a prožili příjemné chvíle na dobrodružných výpravách s muzikanty, kteří nenudí.

Opravdu tleskám nad velmi příjemným barevným obalem i vnitřkem desky, která definuje přesně ten hudební koncept, který si trojice zvolila. Tady není co řešit. Rád vidím, když jde slušná grafika / vydání CD edice ruku v ruce s tím, co interpret chce sdělit svou hudbou posluchačům.

King'n'Doom - King'n'Doom (2019)

oficiální web, Facebook, Bandcamp

žánr: world music, reggae, blues, alternative

Mám radost, že vám mohu představit jednu z nejlepších desek africké muziky, jakou jsem v posledních letech slyšel (a že se na tento typ muziky soustředím hodně). Říkáte si, však tohle má být (alespoň prozatím) seriál o CD vydáních pouze tady u nás, tak co tady plácám o Africe? Tahle neuvěřitelně nadupaná deska totiž vznikla v Brně a to, že tam hostuje nějakých 10 zahraničních jmen, z čehož většina pochází z Afriky, to je na (pravděpodobně) menší knihu. Pavel Šmíd a Martin Piro si nějakým způsobem dokázali sezvat a nahrát desku se jmény, s jakými se tady prostě desky netočí. A s atmosférou, sílou toho, co lze na hudbě z Afriky zbožňovat. I přes to, že základy skladeb jsou české, vůbec tak nezní a celý King'n'Doom se valí jako jedna obrovská strhující přehlídka Africké muziky. Ne vždy je to textově veselé, ale to už k hudbě z tohoto kontinentu patří. Afrika je dodnes zmítaná nepokoji, chudobou, paradoxně tak bohatá. A muzikanti ze všech států Afriky, které už léta poslouchám, ti všichni chtějí nejen dělat poctivou muziku, ale také promlouvat o Africe a brát svou muziku jako poselství. Tohle cítím i zde, ta deska má svou vnitřní sílu, která je s Afrikou spjatá. King'n'Doom beru jako zcela unikátní projekt, u kterého netuším, zda bude mít nějaké pokračování. A kdyby ano, moc bych si ho přál.

CD edice je ukázkou toho, že tohle byla srdcová věc a že tady se jede na maximální možný počet informací o vzniku projektu (booklet je uveden celým dlouhým příběhem historie tohoto bandu). Spousta fotek z natáčení desky, dva výborné remixy na Jah'rabi (mimochodem v Africe velmi známá věc, kterou si King'n'Doom střihli po svém). Více na fotkách.

Promo CD byla poskytnuta Annou Mašátovou - ampromotions, za což velmi děkuji. Foto CD pochází z mé soukromé sbírky.