Článek: Echa v barvách CZ scény 05

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Echa v barvách CZ scény 05

Ruadek27.9.2020

Setkáváme se tu popáté a bude to setkání na vlně blues. A ne jen tak ledajakého, ale toho nejlepšího, jaké u nás vzniká. Band of Heysek a jejich dvě desky. Kapela, která má za sebou koncetrování na North Mississippi Hill Country Picnic a především vydali desku s pány Kenny Brownem a R.L. Boycem. Tak pojďme do nich.

Band Of Heysek - I'm Glad I Met You (2019)

Oficiální web

žánr: blues

Druhá deska, která navazuje na ukrutně krásně špinavý debut Shovel & Mattock z roku 2017. Jedenáctka písní úžasně našlápnutého blues, nahraná v roubence kdesi v Orlických horách. Věřte, že jim to šlape jako lokomotiva, cítíte každý pražec a rezavý klín, až to celé nadskakuje. V odkazu na název desky jsem skutečně rád, že jsme byli seznámeni a já mám tu čest napsat o "bandě hejsků", který to prostě setsakramentsky šlape. Zvuk je krásně ušpiněný, bez příkras, hostující Omer Blentić ze Sarajeva na klávesy byl výbornou volbou. V té nahrávce je jistý druh atmosféry, který u běžných desek, co tady vychází, nenajdete. Byla to trochu shoda náhod a zároveň pocit, že kapela potřebuje "cíleně vypadnout" do míst, kde nikdo nebude rušit. Vlivem místa, kde to nabušíte, vlivem počasí (pršelo) a náladou toho všeho okolo, může vzniknout nečekaný materiál. Sám bubeník Lukáš Kytnar to ostatně vidí jasně: „Byl to opravdový dotek hudby! Nic tak intenzivního jsme v našich hudebních životech doposud nezažili. Souznění nás čtyř – atmosféra, syrovost, živočišná špína, dynamika emocí, chyby, tlak, nálada, … neskutečně silný zážitek na celý život. Věříme, že je to slyšitelné i z nahrávky.“

Kluci jedou poměrně specifický styl z okolí Mississippi, krásně dřevní záležitost, která se valí jako dým s dobře uváleného jointa. Obvykle jedna nosná basová linka, kytara přede jako probíjející kočka, do pěveckých poloh se zapoují všichni členové (včetně hosta). S texty je to u blues klasika, je to ruku v ruce s muzikou. Prostě posadit se na houpací křeslo s nohama nahoru, zavoní odleželá whisky, zazvoní led a člověk jenom zakloní hlavu a osolí volume hodně nahoru.

Band Of Heysek feat. R.L. Boyce & Kenny Brown (2020)

žánr: blues

Aktuální deska, která je dle mého takovým vysněným dílem. Kluci, co začali hrát blues z míst, kam se nakonec vypravili, aby tam nahráli svoji další desku s legendami žánru. R. L. Boyce za mikrofonem a kytarou a Kenny Brown se svým rukopisem "Hill Country Blues". Nahrávalo se ve Water Valley v Mississippi, analogově, na pásy, všichni živě a vlastně to celé byla jedna velká improvizace.

Tak vznikla velmi pozoruhodná deska, jejíž muzika je vlastně celá Boyceovým dílem, blues ale není matematicky složitá kompilace prstokladového cvičení na zamotání palice. Blues začali hrát venkované na jinu USA, afroameričané, bylo to ve svých počátcích provázáno se světskou hudbou, gospely, africkou kulturou a rytmy. Nic složitého, spíše muzika, kterou potřebujete hluboce prožít. Taková hudba, jakou tvořil třeba Howlin' Wolf a další. Každý výkřik byl prožitý, každý dotek na struně kytary byl milostným aktem. Ne každá píseň je veselá, ne každá smutná. Stejně jako na této desce.

Berte to jako velmi upřímné doporučení k poslechu, protože takhle krásně nahrané blues jen tak neuslyšíte. A blues jako styl je základem většiny toho všeho, co tu dnes vlastně posloucháme. A na to, že už by se dal považovat za stařečka, zjistíte, že umí být i dnes neskutečně živý a pllný energie. Pravý nadčasový styl. Za lásku k němu a pokoru, s jakou k němu přisupují, kapele velice děkuji.

Za promo materiály děkuji vydavatelství Indies Scope

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!