Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Fanánek: Tak to bylo, tak to je... Járo, kakao!

Fanánek: Tak to bylo, tak to je... Járo, kakao!

-krusty-31.8.2021
Vsadím se, že Tři sestry někdy poslouchal každý - a kdo tvrdí, že ne, poslouchá je stále.

Kapelu Tři sestry jsem začal vnímat někdy po roce 1990, kdy na mě vybafnula trojice jejich skladeb z kazetové kompilace Rebelie Punk ´n´Oi! (což byl jeden z prvních monitorských počinů). Bylo to tehdy něco naprosto jedinečného! Na kompilačním vinylu Akce Punk jsem dostal další tři sesterské kousky a nedlouho potom došlo k seznámení se slavným debutem. Od té doby jsem se Sestrami v občasném kontaktu, dnes tedy již podstatně méně intenzivním. Ale mám svoje chvilky a nějaký ten ánung o jejich diskografii rozhodně mám. A pár členů bych dohromady asi taky dal. No, není se co divit, porevoluční nálada k mým uším tehdy zavála i punk + oi, takže nějaký ten Plexis, Zónu A, Orlík nebo HNF jsem v archivech měl či mám. A nemám s tím sebemenší problém.

 

fananek dlouhy

 

Třísesterské vzpomínky s názvem Tak to bylo, tak to je vycházely kdysi na pokračování v prachem minulosti zapadaném časopise Filip pro náctileté. No a později je kdosi zkompletoval a vydal knižně. A jelikož tohle punkově – pivní vzpomínání slavilo úspěch, po nějakých patnácti letech se mistr Moravec opět chopil pera a sepsal cosi jako pokračování pod názvem Járo, kakao!. No a já se dostal k reedici, která zahrnuje obě veledíla na jednom nosiči – jedna publikace a dvě knihy. Ale s tím nosičem jsem nebyl tak daleko od pravdy, neboť recenzovaná kniha obsahuje Davidem Matáskem na CD načtenou kompletní publikaci včetně hudebních ukázek (a to i přesto, že potisk disku odkazuje pouze k první části knihy). Za málo peněz hodně muziky.

 

text3

 

František Moravec alias Lou Fanánek Hagen se s náma nemazlí a hned ze startu to do nás šije ostrou municí. Držme si klobouky hned od začátku, protože peripetie s magnetofonem a pozdější satisfakce po použití nekvalitních kazet je kouzelná. Dospívání, první zoufalé pokusy za bicí soupravou, školní léta, kamarádství s alkoholem a vlakem ujetá noha... To vše Fanánek líčí svým klasickým stylem, který je známý všem čtenářům/posluchačům jeho textů (a klidně v to počítejte i ty prokleté Šmouly). On František byl asi celkem problémové dítě, které by nikdo doma mít nechtěl. Na druhou stranu pijatyky s kamarády z mokré čtvrti jej zocelily a pohádka končí šťastně tak, že na co Fanánek sáhne, to se mu daří (školy, hudba, texty, komerční úspěch...).

 

Už od začátku jsme zavaleni spoustou jmen a přezdívek, ve kterých jsem se začal časem zlehka ztrácet. Až jsem se i napodruhé ztratil. A proto se Sklepáky prohlašuji, že „Já si dovolím jmenovat jedno jméno z naší české literatury v téhle souvislosti, a to jméno zní prosímvás pěkně: Sekora!“. Takže ztotožnit se mohu jenom s tím, co znám. Tedy Fanánek, Sahula, Magor, Hadr, Vrána a Supice. Víc po mně nechtějte (například bubeník Tří sester má pět přezdívek a jedno oficiální jméno), protože v tom aby se prase vyznalo!

 

text1

 

Celá první kniha se valí s jistotou parní lokomotivy, která důkladně popisuje každý metr kolejí, leč ke konci Mistr asi spěchal na pivko a tři alba plus sólovou dráhu vyřeší šmahem na dvou stránkách. To jsem pozvednul významně obočí... Druhý díl knihy není klasickým pokračováním poloviny první. Nejedná se o biografii jednoho člena či skupiny jako celku. Fanánek nám nadhazuje slavné či méně slavné texty Tří sester a obratně k nim přilepuje historky kolem jejich vzniku či události jim spřízněné. Takže namátkou Ztráta imunity, Jára ze Sokola, Budapešť, Aida, Montér – údržbář a dojde i na hagenbadenovského Průšu. Nelze říct, že druhá polovina je lepší než první, nebo naopak. Obojí tvoří spolupracující celek, byť se od sebe liší. Co je ale spojuje, je smysl pro humor. A s velkou pravděpodobností nekašírovaná láska k alkoholu. S nadsázkou mohu říct, že knihu dočtete a v žaludku máte pocit tří dvanáctek.

 

Ohledně stran designu: ten je na jedničku s hvězdičkou. Pevná vazba, černobílé fotografie, červená barva navíc, to vše graficky nerušivé, nepřeplácané a čisté. Mohl bych tradičně zabrblat jak mi chybí kompletní diskografie a obaly vydaných alb, ale ruku na srdce – o to v této knize (knihách) vůbec nejde. Tři sestry byly, jsou a budou především o zábavě a na dospělácké mentorování je vždycky čas... Navíc se nejedná o suchopárný výčet dat, ale děj se kolem fungování kapely spíše ovíjí jako had a skupina samotná se zdá být spíše důsledkem životních trampot členů Tří sester. Komu tedy není samotná kapela lhostejná, kdo chce nahlédnout pod pokličku tuzemské scény a přitom se od plic zasmát - zde je tip!

 

fananek master

 


 

Napsal: Lou Fanánek Hagen

Žánr: biografie

Vydavatelství: Daranus s.r.o. + Krakonošovo s.r.o. + Creative Booster s.r.o., 2020

Počet stran: 322



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky