Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Karnivool – soutěž o vstupenku na koncert

Karnivool – soutěž o vstupenku na koncert

Ruadek28.5.2014
Austrálie není jenom zemí klokanů, kde se chodí hlavou dolů s překrveným mozkem. Austrálie je zemí bezmála 22 milionů lidí, z nichž někteří tvoří, až se z nich kouří. A že se netvoří jenom brak ale i hodnotná hudba, to je vcelku jasné. Karnivool jsou ti tvořiví, kteří sází na hodně propracovanou hudbu a vy máte právě možnost vyhrát lupen a vidět kapelu, která tu je navíc úplně poprvé jen sama za sebe.

Tato kapela nestagnuje, má za sebou tři dlouhohrající alba, z nichž každé zní podstatně jinak a často nebýt zpěvákova hlasu, vůbec bych například o spojitosti první desky s tou poslední neuvažoval. Prostě tohle musí hrát dvě rozdílné kapely, ale není tomu tak. Karnivool se hýbou, a hýbou zvukem, vytahují dříve konstantně zarytou rytmiku nahoru nad ostatní a nechávají si plnou náruč překvapení ve všech možných rovinách.

 

 

První deskou byla Themata, vydaná v roce 2005 a už to byla šupa nevídaná. Hodně zajímavě znějící kompozice, beroucí si z progresivně metalové odnože asi to nejlepší, co poskytuje. Kerrang! Magazín desku ve své době označil jako „deseti skladbovou výpravu vzletných melodií“ a kapela bodovala na všech frontách. A to už čtyři roky předtím kapela vyhrála na West Australian Music Industry Awards cenu za nejlepší metalový počin roku za skladbu Fade z jejich EP Persona. Takže v době, kdy ještě neměla jedinou velkou studiovou desku. Themata disponují orchestracemi, hodně zajímavou prací s hlasem a mnohdy posluchače učaruje určitá monumentálnost skladeb.

 

Nahrávka druhá – Sound Awake z roku 2009 – měla daleko jiný zvuk a výrazně jinak postavenou rytmiku. Skladby byly agresivnější, skočnější, celkově jiné. Zajímavý vývoj byl i co se týká masteru desky, který měl na starosti Tom Coyne – člověk obvykle spolupracující s experimentátorem DJ Shadowem (začínal jako hip-hopový DJ, aby se postupně vyvinul do filmově laděných koláží nakopnutých bicími samply).

 

Aktuální deska Asymmetry z roku 2014 2013 je ze všech nejvíce experimentální, tvoří ji často hodně nahuštěné samply, Ian Kenny se pustí i do metalového řevu a co zaujme asi nejvíc, jsou schválně roztříštěné disharmonické pasáže. Album se posouvá dopředu v rytmu, který se občasně rozhodí – bicí jedou jaksi mimo, basa hraje své party sama pro sebe a kytary kvílí do všech stran. Alternativu, s jakou Karnivool začali, zde dotáhli daleko dál, než by se u první desky mohlo zdát. Deska je zajímavá potom nejen tím, že nevíte, co se bude dít dál díky částečné nevyzpytatelnosti kapely, ale i vokální stránkou. Vícestopé sejmutí hlasu s důrazem na promakanou postprodukci je zde znát a prim hraje také to, že zde všichni členové mimo ladiče vibrujících blan zpívají. A ačkoli nerad přesto musím i zde napsat, že jsou tu influence Tool, od kterých si dnes půjčuje až neuvěřitelný počet mladých kapel. Stejně jako u slovutných Tool je zde slastné poslouchat hru bicmena, který jako by měl vlastní vesmír, ve kterém se vyzná jen on sám a přitom – jakoby mimoděk – mu to ladí se zbytkem kapely.

 

 

Australané vystoupí 18. června v Paláci Akropolis, budou u nás samostatně poprvé a můžeme čekat hodně zajímavý koncert jedné z nejlepších australských band z vod složitěji pojaté metalové / rockové muziky. Dnešní otázka, jejíž správné zodpovězení vám může vynést volný vstup na jejich pražský koncert, zní:

 

V článku jsem záměrně uvedl jednu nepřesnost, která je pro znalce kapely do očí bijící, jaká to je?

 

Správné odpovědi společně s celým vaším jménem nám pište do úterka 10. června na redakční mail ahoj@echoes-zine.cz. Jeden vylosovaný bude odměněn zmíněnou vstupenkou na pražský koncert.

 

 

AKTUALIZACE

Nějakým omylem jsme v článku uvedli fotografii nikoliv Karnivool, ale jejich krajanů Sleep Parade (aspoň vidíte, co jsme zač). Co je ale neuvěřitelnější, jeden z vás nám poslal jako odpověď právě upozornění na tuto záměnu, před čímž se hluboce skláníme a samozřejmě uznáváme. Pro vás ostatní zůstává náše původní mystifikace, fotku jsme vyměnili za správnou.

 

karnivool.com.au

obscure.cz



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky