Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
MASTERPIECES heavy music artwork - anno 2019

MASTERPIECES heavy music artwork - anno 2019

-krusty-3.7.2022
Krásná obrazová pubikace pro všechny, kteří ocení grafické řemeslo - tentokrát již podruhé a doufejme, že ne naposled!

Už jsou to dva roky, co jsem psal o publikaci MASTERPIECES s podtitulem HEAVY MUSIC ARTWORK 2018. Toto nám to letí. Našinec se párkrát vyspí a máme tu následovníka, který nám představuje to nej z grafické metalové scény roku následujícího. Téměř zároveň s vydáním anglického originálu jej na pulty přináší opět vydavatelství MetalGate a já doufám, že se z toho tím pádem stala taková milá tradice, která bude pokračovat.

 

 

Opět se budeme prodírat kapitolami jako „dílo roku“, „mistr roku“, „nejvlivnější výtvarník roku“, „pocta roku" nebo „boxset roku“. Samozřejmě vše bráno z pohledu šéfredaktora Alexe Milazza. Opět je tu spousta zajímavého čtení a ještě větší nálož grafiky samotné, tedy front coverů jak celostránkových, tak v menších rozměrech. Ostatně co mám o takové publikaci vlastně psát nového a jiného než jsem psal minule? Jiná budou pouze jména malířů a interpretů. Víc vám asi řeknou jména kapel samotných – tedy vězte, že řeč bude o obalech Within Temptation, Zaum, Visceral Disgorge, Usurper, The Lumberjack Feedback, Temple Ov Perversion, Swallow The Sun, Steel Prophet, Slipknot, Savage Messiah, Rotting Christ, Myrath, Municipal Waste, In Flames, Hate, Esoteric, Combichrist, Avantasia, Dream Theater, Megadeth a dalších a dalších…

 

masterpiece page 

 

Opět může čtenář ocenit různé výtvarné styly – kreslená klasika, počítačový produkt, téměř naivní umění, retro design nebo spíše geometrické hrátky. Vybere si prostě každý. Osobně jsem z některých obrazů nadšen a u některých spíše kroutím hlavou. Ale tak to má být!

 

Publikace je (dnes již mohu říct) tradičně nádherně vytištěna. Křídový papír je pro tisk tohoto typu samozřejmostí. Krásně matná obálka, příjemné barvy, čitelný font písma. Opakování je matkou moudrosti – tedy pro fajnšmekry, kteří ocení albovou grafiku a pro grafiky samotné je nový MASTERPIECES příjemnou povinností.

 


 

Napsal: Alex Milazzo

Žánr: artová publikace

Vydavatelství: METALGATE z.s. (2021)

Originál: Heavy Music Artwork (2021)

Počet stran: 144

Překlad: Ondřej Šmejkal



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 11.1.16 22:19

Já Vám děkuji za vynikající, nadšenou práci a mnoho inspirace a to zejména také proto, že jste vzbudili naději že jsou lidi, co hudbu jenom nervou do uší, ale také o ní přemýšlí a jsou otevřeni experimentům. Mno a nehledě na rok vydání, tak moje desítka pro minulý rok: 1 - Mindless Self Indulgence - How I Learned to Stop Giving a Shit and Love Mindless Self Indulgence; hudební ekvivalent South Parku, nekorektní, neuvěřitelně vtipná taškařice s neskutečným drajvem. Od prvního alba Tight jedou první ligu sexuální nevyzrálosti hozenou do rytmů. 2 - Rotting Christ - Kata Toi Daimona Eaytoy; blacková procházka kulturní galerií se soundtrackovou strukturou, kde každý úder má svůj koncepční význam 3 - Sólstafir - Ótta; s přehledem nejvyzrálejší post-blackmetalová deska se kterou snesou srovnání snad jen současní Alcest. Nikdo neumí bezvýchodnou melancholii tak jako tihle 4 - Florence and The Machine - Lungs; barokní pop s neuvěřitelnou škálou aranží (kolik lidí jen zaměstnají na jednom albu) s majitelkou v současnosti nejodvážnějšího hlasu ve svém žánru 5 - Le Tigre - Le Tigre; k debutovému albu mě zejména váže nebezpečné zalíbení v uvřískaném projevu rrriotky Kathleen Hany 6 - WWW - Atomová včela; v českém prostředí bezkonkurenční tah na bránu, který svou znervozňující dravostí znemožňuje poslouchat desku jen napůl 7 - Grave Pleasurers - Dreamcrash; ve své podstatě celkem konzervativní album, které povyšuje nejen Joy Divisionský zvuk, ale hlavně hyperaktivní výbuchy kreativity na kytarovém a bicím poli 8 - Mgla - With Hearts Towards None; už dlouho jsem neslyšel tak surový a současný black, který se namísto přepjaté zlé image orientuje na materializaci blackmetalový melancholie 9 - Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology; holka řiká, že to obdivuje, ale není schopná to poslouchat. Absolutní koncentrace zla a fuck off všemu. Neuvěřitelný výlet do světa tvůrčí svobody. 10 - na závěr dva parádní soundtracky: Fury od Stevena Price a Mad Max od Junkie XL. Oba vykročili se svou prací jinam než je obvyklé a maximálně uspěli.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky