Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 101

Nedělní poslech 101

Victimer10.3.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Abbildung a jeho album "At The Gates Of Ouln".

Nizozemský label Winter-Light je ve světě ambientu vyhlášený a patří mezi ty nejambicióznější. Má ve svém hájemství hned několik kapel a nahrávek, kterým je snadné podlehnout. Čas od času není marné aktualizovat jejich současný stav a projít si novinky. Poslechnout si další tituly, i ty starší a uvědomit si jedno důležité - prakticky každý z nich má smysl a umí se trefit do specifické nálady. Do nálady, které je v tomto prostředí třeba.


Plout světem dark ambientu, znamená být trvale svázán s krajně skromným vyjádřením těch nejzasutějších pocitů a mysticky orientovaných pochodů na bázi downtempové elektroniky. Být poutníkem v kraji zvuků, které jako by z dálky vydávaly svou zpověď z různých koutů lidské mysli a představivosti. O konkrétním místě, o vesmírné anabázi v nekonečnu, o dávných předcích, mysteriózních i vědecky podložených tématech, anebo o těsném splynutí s podzemním světem záhad a nevysvětlitelně lákavých destinací tam dole. V jeskynních systémech, v nekonečné spleti chodeb. Někdo tento svět může považovat za nudný a bezkrevný, další v něm zase najde smysl a hloubku propojení mysli s decentně servírovanou polohou hudby. Vždy je na výběr a volba je prostá.


A protože mám již delší dobu zaškrtnuto "ano", nedalo zas tak moc práce posvítit si na temný rumunský projekt Abbildung. Na hudbu zvukového ilustrátora Casiana Stefana. Průvodce fantaskními výjevy, který má na kontě již několik nahrávek a ne striktně pod jedním jménem. Dnes se ale zaměřme na jméno Abbildung. Jeho poslední album At The Gates Of Ouln je podmanivou sbírkou mysticky znějícího dark ambientu, atmosférického i toho původního. Děsivého. Desku lze pak bez obav vnímat jako tu, která definuje žánr se všemi jeho atributy. Při jejím poslechu si můžete s klidným svědomím říct - tohle je ten pravý, ponurý a intenzivní dark ambient. Jo, intenzivní. Slovo, které v souvislosti s tímto stylem působí spíš jako špatný žert. Znovu... je to o prožitku, o vtažení do děje. O akceptování prostého zvukového doprovodu, o meditaci v prostředí temného soundtracku. A ten je v případě aktuální Casianovy práce skutečně kvalitní.

 


Díky poslechu At The Gates Of Ouln si nejednou vzpomenu na mistra z nejpovolanějších, na Petera Anderssona a jeho Raison d'être. Určitě to bude spojením typických poznávacích rysů dark ambientu, toho nitra ukrytého hluboko v zemi, s až religiózně podaným doprovodem, s varhany a mnišskými chóry (slyš skladbu Astrolatry). Rázem jsou si oba projekty hodně blízko. Hudebně i duchovně. A především tyhle prvky, chorály zasazené do až hororové atmosféry, tam dělají hodně. Není na nich postavené album, ale jsou cítit, když dokonale prohlubují celou atmosféru, která je sama o sobě určující. Celé album pojí velmi silná, chce se říct až široká nálada, během níž jako by jste se ocitli na místě s velkým rozhledem, s množstvím možností se rozejít různými směry. Kolem však není krajina, ale zvláštní tmavé prostředí. Proměnlivé a poměrně hlučné (na ambient docela okázale). A pocit, že pravidla neurčuje člověk (jak si bláhově často myslí), ale něco nad běžným chápáním, něco vyššího, co splývá s přírodou a přemisťuje představy a stavy mysli celkově. Abbildung v tomto směru opravdu bodují. Nechte se zlákat. Ta paleta temných nálad a celková minutáž alba je vážně dost široká. A minimalisticky bohatá. Pro mě jeden z nej dark ambientů za poslední dobu.


// Vedle projektu Abbildung je Casian aktivní také v dalších kapelách - namátkou bych zmínil ambient Fractaled - a také zakladatelem labelu Essentia Mundi Records (2005). Vydat se za poslechem temné elektroniky kapel z jeho stáje můžete ZDE.

 


 

Kapela: Abbildung

Album: At The Gates Of Ouln
Styl: dark ambient
Vydáno: 1/2019
Země: Rumunsko
Vydavatel: Winter-Light
Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:
Casian Stefan - koncept, elektronika, field recordings



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky