Článek: Nedělní poslech 108

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 108

Victimer19.5.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Anihila a jeho debutové album "Silent Annihilation".

Vesmír je hluboký, nekonečný, neprozkoumaný a fascinující. Týká se to i různých hudebních kapel a jejich nahrávek a pokud se zaměříme na tajemně strohý svět dark ambientu, tak je výčet vyjádření a podlehnutí významu neuchopitelnosti poměrně rozsáhlý. Fantazii se meze přece nekladou. A nekladou se ani dnes ve společnosti nového a zatím neznámého projektu Anihila, za jehož realizací stojí Duncan Ritchie, známý to především pro elektronicky minimalistickou práci ve jménu Flowers For Bodysnatchers. O posledním albu Alive with Scars jsme si povídali ZDE.

Kdo Duncanovu hudbu zná a tuší, jakým směrem se může ubírat, takový se musí nadchnout i pro hluboký vesmír Anihila. Pro hudbu projektu, který je svým zaměřením striktně temný, pohybující se uprostřed cizích galaxií, jejich nekonečné tmy a v němém odrazu vesmírných útvarů, pro které ještě nemáme jméno. Fascinovaný dalekou plejádou světel a mystikou prostoru kolem. Ale nebyl by to Duncan, aby i do Anihila nezapomněl zakomponovat kus jemnocitné souhry a pokoušení lehkých melodií. I ony se u Anihila tu a tam objeví a protnou stísněnou depresi, která se při pohledu na obří vesmírná tělesa začíná zvukově kumulovat.

Anihila je výborný dark ambient. Atmosférický a děsivý. Představující další možnosti a zvuky, které tomuto stylu patří a které ho upevňují v jeho pozicích. Anihila v tomto případě nijak nepřekračuje žánrové mantinely, ale svými zvuky zcela pohlcuje a přenáší do nekonečných míst tiché tmy. Z mého pohledu a dlouhých poslechů různých podobně orientovaných nahrávek představuje tento nový opus samý top žánru.

Ticho možná léčí, ale skutečné zvuky nekonečna umí vyvolat opravdu zásadní pocity. Když k tomu přidám stylový obal a schopnosti autora, je před námi album, které by mělo získat na zaslouženém ohlasu. Anihila je vesmírná výprava se skutečným a nepříjemně temným prostředím, která probouzí další a další otázky k danému tématu. Po stránce hudebního zaměření je to top kvalita.

Kapela: Anihila
Album: Silent Annihilation
Styl: space / dark ambient
Vydáno: 5/2019
Země: Austrálie
Vydavatel: Pretty Dead Girl Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:
Duncan Ritchie - koncept, elektronika

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lulok / 20.2.18 16:04

Autor ma pravdu, jedna skatulka je nesmysl, clanek je toho sam dukazem. Zatimco autor je ocividne biasovan jednim 'alternativnim' smerem, ja naopak dlouho nevydrzel poslouchat kanalovy zvuk (rozumej reverbu az do pekla) Inferna (asi atmosfera) a po poslechnuti si par songu mixu Kabatu vs. Elektrick Mann vs. Rammstein jsem si malem naplakal do klavesnice, co ze to vubec vzniklo za pocin, kdy nekdo spatne zkopiroval link nominovanych kapel. Samotna kategorie ma timpadem pro hudebne narocnejsiho divaka nulovou hodnotu, protoze do salatu hazi jak zeleninu, tak zelezne piliny i se zbytky upilovaneho prstu. Alternativni hudba je nesmirne obsirny vesmir sam pro sebe a podle me spise ta kategorie vznikla za ucelem toho, aby to snaze pochopil i prosty volic Zemana a neocekavalo se od nej, aby mrskal zpameti skatulkama ikdyby ho probudili o pulnoci s revem ,,uprchlik ti krade praci a nechce pracovat.'' Na jednu stranu je sice fajn, ze se nekdo snazi vsimat si i hudby mimo neumirajicich stars ze Slagr TV, na druhou stranu o to spousta 'alternativnich' kapel ani nestoji (ikdyz hadam ze nektere se muzou tetelit blahem, ze to dotahli az semka a ted uz se konecne bude ten cash sypat jak z neziskovek). Kazdopadne dle meho skromneho nazoru tato cena nema zadnou vypovidajici hodnotu a ani mit nemuze, tudiz pro mne je to pouze dalsi 'zabavny porad' na urovni Slavika (no mozna Andelu preci jen timhle krivdim, Slavik reflektuje nevkus a bahno dnesni doby a ovci masy, zatimco Andel je preci jen vic posh). Aliexpress... eh... teda hasta la vista.