Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 110

Nedělní poslech 110

Victimer7.7.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Pressor a její album "Weird Things".

Už přesně šest Ozvěnových čtyřlístků věnoval Jirka agentuře Creative Eclipse PR a deskám, které se nepodařilo zrecenzovat klasickým způsobem na místě k tomu určeném. Měl jsem původně podobný plán a dát naráz do oběhu několik nahrávek bezejmenného vydavatelství z východu. Právě odtud se nashromáždil docela slušný zástup kapel, které se nebojí po různu ohýbat rockový základ a ždímat z něj co snese. A nutno přiznat, že taky co sneseme my, posluchači. Z mého plánu ovšem sešlo. Nebyl čas, nebyla ani chuť a nakonec asi ani ten zájem nebyl takový, jaký bych při tvorbě článku potřeboval. Vybral jsem si nakonec jen jednu konkrétní bandu a dal jí samostatný prostor. Takovou, ze které mne nebolí mé těžce zkoušené srdéčko experimentálního rockera, které při ostatních poslechových seancích dostávalo dost zabrat a prodělalo pár zástav.


Dnešní Nedělní poslech bude věnovaný moskevským bouračům doomových tradic, kapele Pressor. Acid powered doom machine - i tak je psáno v popisu tvorby této kapely, račte si sami vybrat. I když album Weird Things dávno ztratilo na aktuálnosti, pořád je to záležitost, která by mohla potutelně pootevřít unavené oči doomového spáče, nebo ho aspoň kopnout do příslušných míst. Dlátem, blátem, vším co je po ruce a na noze. K Pressor to mám svým vidláckým pojetím doom metalu vlastně docela blízko. Jsme spolu na vlně sludge metalového solení do ran po bahenní koupeli, při které byly na těle nebohé oběti (Victimer) prováděny elektrošoky. I takto nepěkně lze pojmenovat tvorbu moskevské kapely Pressor, která v sobě míchá těžkotonážní riffy a propichuje je elektronikou.


Jak jsem si při zmínce o nutnosti sepsat plánovaný článek pár dní nepodal v zrcadle ruku, tak zrovna v přítomnosti Pressor ožívám a raduji se ze správně ušpiněného doomového prádla. Aspoň trochu určitě ano. Weird Things je sotva půlhodinovou, ideálně naředěnou stravou pro lačného sludge žrouta, který nemá napsáno na čele Všeználek a nemá zapotřebí vymýšlet novoty. Jenom prostě trpí hladem a ten by Pressor mohli umět zahnat. Při troše štěstí skutečně ano.


Osobně si víc užívám ty zvukově rozšířenější doomové vibrace, kde to podivně hlučí a hezky ničí hezké představy o klasice stylu. Pressor sice vyloženě neulítávají a drží se pravidel, ale ten punk a správná míra drzosti v nich koluje. Což je jenom dobře. Nechci mluvit vyloženě o něčem nebezpečně dobrém, ale Weird Things má ve svém naturelu dávku intenzivní a chrchlavě elektronické masáže, jenž by mohla pár lidem dodat dost energie na to, aby se cítili být probuzenější, než jak tomu běžně bývá před prvním hltem kafe. No a ti přísnější, pokud by se cítili dotčeni neobjevností, by produkce Pressor neměla úplně urazit a třeba ji taky vezmou jednou, dvakrát na milost.

 

 


Kapela: Pressor
Album: Weird Things
Styl: sludge / doom / experimental
Vydáno: 3/2018
Země: Rusko
Vydavatel: no name label // BNiL [addicted label]
Odkazy: bandcamp / facebook


Sestava:
Stas Vasilev - kytara, zpěv, synťáky
Anton Khmelevsky - kytara
Danya Kornev - bicí
Kirill Grushkin - baskytara
Tanya Shabanova - therminvox (host)



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky