Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 120

Nedělní poslech 120

Garmfrost26.1.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme americké Tryptamyne a jejich eponymní EP.

Dobrou chuť, pokud právě obědváte a vy ostatní se pohodlně posaďte. Poslední lednovou neděli  jsme si pro vás připravili malou chuťovku v podobě kratičkého eponymního EP mladého úderného tria z Los Angeles Tryptamyne. Všechny členy pojí fungování v bezvýznamných smečkách jako Marburg nebo Doctor Professor, které stejně jako Tryptamyne holdují technickému death/grindu. Kluci evidentně nejsou spokojeni se stavem dřívějších kapel, a proto rozjeli další projekt, tentokrát rozdováděnější a odvážnější než zmíněné bandy.

 

Bratři Doddové s kamarádem Pruzenskym svoji hudbu na oficiálním facebookovém profilu popisují jako technický avantgardní apoplektický (ať už je to, co chce - hehe) jazz grind blackened crossover obliterační metal s nádechem citronu a extra marinovanou omáčkou. Vše podané s bílým vínem. A přesně tak mi kratičké eponymní EP s délkou sotva třináct minut připadne. Všechny čtyři šílenosti jsou však natolik chytlavé, že si je pouštím pořád dokola. Jsem starý cvok, co obdivuje žánrové jistoty, ale i jejich nabourávání. Tryptamyne jistoty boří a přestavují. Mixují extrémní krátké řezby se stylem bossa nova podané progresivními prstolamy. Kluci své nástroje bravurně ovládají. Obdivuhodně roubují na krkolomně mohutné stavby intimní atmosféru a chytlavé melodie. I pěvecky jsou pestří. Do prasečího ryku napasují melodické vokály se samozřejmostí starých pardálů.

 

Budu doufat, že Tryptamyne není dalším výkřikem do tmy a že se dočkáme další nahrávky, která bude stejně bláznivá a výtečná jako tohle kratičké EP. Nedělní povídání zakončím prázdným konstatováním, že pokud budou existovat podobné nahrávky mladé krve, nemám o vývoj extrémní zábavy strach.

 

 

Kapela: Tryptamyne
Album: Tryptamyne
Styl: avantgarde/technical death/grind
Vydáno: 2019
Země: USA
Vydavatel: Vargheist Records

Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:

Mike Pruzensky – baskytara, kytary, doprovodný zpěv

Timmy Dodd – bicí

Brad Dodd – zpěv, perkuse



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 14.5.19 16:41

Jak byl minulý měsíc taková nostalgická pohodinda, tak s květnem už se začíná vykreslovat tenhle rok jako opět hudební výhra. Waste of Space Orchestra si svoji členitostí a zákoutími vyžerou spoustu mého času, nový Earth definitivně přinutí nakoupit nějaký hulení, Akrotheism mě bourají tím perfektním "blutausnord" soundem, to bude ještě velký, Whiskey Ritual je přesně ta správná vidlácká tancovačka, který mě v poslední době tolik baví (a na jejímž trůně sedí bez diskuze polští Truchło Strzygi, jejichž EPko jsem za poslední tři týdny sjel asi pětsetkrát) a Chemici si po tý utrápený nudě s Iggym Popem opět koupili koule a chtěj bejt hlavně nahlas, což by za mě určitě šlo. Nicméně na vrcholku pantheonu se bezesporu bezpečně vyvalují Dead to a Dying World. To je strašně dál a střela s Wreckmeister Harmonies nebyla vedle, taky je tam hodně slyším.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky