Článek: Nedělní poslech 125

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 125

Sorgh29.3.2020

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme syrský projekt Ambrotype, který se syrsky vůbec netváří.

Není žádnou vzácností, že se objevují nahrávky z pro nás exotických krajů, jako je východní Asie nebo oblast Levanty. Tyto kapely do své tvorby často logicky zahrnují tamní folklór a my tak můžeme nahlédnout do kultury dané země. Ještě jsem však neměl tu čest slyšet žádnou kapelu ze Sýrie.

Ambrotype je projekt chlapíka jménem Adel Saflou, který pochází ze syrského Allepa. Tohle město si prošlo krutým obdobím války, která trvá už od roku 2011 a situace se pořád nevyvíjí k dobrému konci. Takže kdoví, jak to tam teď vypadá. Nicméně v roce 2015 vyšlo Ambrotype debutní a zatím jediné album The Revelations, které posluchači mohli zachytit asi jen náhodou.

Byla by škoda jej minout, protože dosahuje jistých kvalit a nečekaných forem. Překvapuje, že se v něm prakticky neobjevuje žádné exotické fluidum, ani stopa po lidovém umění či historickém pozadí. Adel se shlédl v západním pojetí death metalu, kterému roubuje řadu melodických odnoží. Hodně využívá akustickou kytaru, jejíž brnkání s hučením větru v pozadí může vyvolat představu noční, prázdné pouště, ale není to jediná možnost výkladu.

Spousta klidných momentů s melodickým zpěvem dokáže chytit za srdce, protože Adel má příjemný, lehce zastřený hlas. Umí jej dobře použít i na druhé straně spektra, když nástroje zaryčí k útoku a zasněná elegance se promění v brutální scenérii zkázy. Hodně to připomíná nahrávky staršího data, kdy zvuk nebyl tak dobře čitelný, hučel a všechno jakoby se dělo v hlubinách zemských. Napadají mě Edge Of Sanity nebo In Mourning. Současně je cítit novátorský pohled a snaha otevřít deathmetalovou kobku artovým pokusům. V těchto progresivních pasážích je pak možné vzpomenout na Death nebo třeba Opeth. Tato různorodost je tahákem, který by může mnohé spoutat. Hlavně mě překvapilo, že hudební cítění tohoto typu nacházím zrovna v Sýrii. Prozatím má Ambrotype status aktivní kapely, tak se snad dočkáme nového díla.

Kapela: Ambrotype
Album: The Revelations
Styl: prog / death metal
Vydáno: 6/2015
Země: Sýrie
Vydavatel: vlastní vydání
Odkazy: Soundcloud, Youtube

Sestava:
Adel Saflou - zpěv, kytara, basa, klávesy

hosté:
Rafi Fakes - programování bicích, kytara
Jawdat Al-Atasi - kytara
Rudi Messiah - kytara

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.6.18 9:18

Na Grave Upheaval nemusí mít člověk zálibu v death metalu (já obecně ten žánr nemusím) a přesto ho to album přirazí ke zdi a dostane ho tam, kam chce. Ty záhrobní výdechy, ten pocit, že se neustále něco děje v pozadí, ten přehlučněnej dětskej pláč snad ve třetim songu (fuj!), ta deska je fakt děsivá. Jestli u mě vyvrcholil minulý rok vývoj black metalu novým albem od Throane, tak tenhle rok to jsou pro death metal Grave Upheaval. Potěšila nostalgická zmínka o Musique od Theatre of Tragedy, která byla mojí první kazetou z období, kdy jsem nastoupil na střední a skrze tamní metalisty jsem začal být zasvěcován do toho, že existuje i jiná hudba než System of a Down, Rammstein a Offspring. Ačkoli Raymond, který se neustále cpal k mikrofonu, byl skutečně nesnesitelný, tak hudebně to byla dost bohatá deska, hádám ale že s ní tehdy museli nasrat dost svých fanoušků. Každopádně na památku je dle tohohle alba stále pojmenována moje složka s hudbou.