Článek: Nedělní poslech 125

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 125

Sorgh29.3.2020

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme syrský projekt Ambrotype, který se syrsky vůbec netváří.

Není žádnou vzácností, že se objevují nahrávky z pro nás exotických krajů, jako je východní Asie nebo oblast Levanty. Tyto kapely do své tvorby často logicky zahrnují tamní folklór a my tak můžeme nahlédnout do kultury dané země. Ještě jsem však neměl tu čest slyšet žádnou kapelu ze Sýrie.

Ambrotype je projekt chlapíka jménem Adel Saflou, který pochází ze syrského Allepa. Tohle město si prošlo krutým obdobím války, která trvá už od roku 2011 a situace se pořád nevyvíjí k dobrému konci. Takže kdoví, jak to tam teď vypadá. Nicméně v roce 2015 vyšlo Ambrotype debutní a zatím jediné album The Revelations, které posluchači mohli zachytit asi jen náhodou.

Byla by škoda jej minout, protože dosahuje jistých kvalit a nečekaných forem. Překvapuje, že se v něm prakticky neobjevuje žádné exotické fluidum, ani stopa po lidovém umění či historickém pozadí. Adel se shlédl v západním pojetí death metalu, kterému roubuje řadu melodických odnoží. Hodně využívá akustickou kytaru, jejíž brnkání s hučením větru v pozadí může vyvolat představu noční, prázdné pouště, ale není to jediná možnost výkladu.

Spousta klidných momentů s melodickým zpěvem dokáže chytit za srdce, protože Adel má příjemný, lehce zastřený hlas. Umí jej dobře použít i na druhé straně spektra, když nástroje zaryčí k útoku a zasněná elegance se promění v brutální scenérii zkázy. Hodně to připomíná nahrávky staršího data, kdy zvuk nebyl tak dobře čitelný, hučel a všechno jakoby se dělo v hlubinách zemských. Napadají mě Edge Of Sanity nebo In Mourning. Současně je cítit novátorský pohled a snaha otevřít deathmetalovou kobku artovým pokusům. V těchto progresivních pasážích je pak možné vzpomenout na Death nebo třeba Opeth. Tato různorodost je tahákem, který by může mnohé spoutat. Hlavně mě překvapilo, že hudební cítění tohoto typu nacházím zrovna v Sýrii. Prozatím má Ambrotype status aktivní kapely, tak se snad dočkáme nového díla.

Kapela: Ambrotype
Album: The Revelations
Styl: prog / death metal
Vydáno: 6/2015
Země: Sýrie
Vydavatel: vlastní vydání
Odkazy: Soundcloud, Youtube

Sestava:
Adel Saflou - zpěv, kytara, basa, klávesy

hosté:
Rafi Fakes - programování bicích, kytara
Jawdat Al-Atasi - kytara
Rudi Messiah - kytara

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.