Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Forgotten Silence - Vemork Konstrukt (2023)  //  ochutnávka

zdroj: CD

Od prvního poslechu se mi na této desce líbí to, že to s ní nebude jenom tak a že přetrvává chuť se k ní vracet a soustředěně jí poslouchat. Už to by se dalo označit za malou výhru, kterou možná budou následovat výhry další, ale možná taky ne (Andrea v roli hlavního zpěvu, genericky znějící bicí,...). Velkou předností je fakt, že Forgotten Silence jsou opět jiní, hudebně nápadití a těžko zařaditelní a pokud jsem snad čekal (díky tématu) nějaké pokračování alba Kro Ni Ka (2006), byl jsem vedle. Je to výzva, a už to je moc dobře. 

Subrosa - No Help For The Mighty Ones (2011)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Subrosu nemám moc naposlouchanou a spíš jsem slyšel víc zvěstí o tom, jak moc to byla výborná kapela, než kolik jsem slyšel jejich muziky (sorry, no…). Více méně náhodně jsem vytáhl tuhle desku a souhlasím, že svou nepopiratelnou sílu má a že bude vstupenkou pro ty další, protože zvědavost rapidně narostla. 

Čad + Symbtomy + Bad Victim (live in Rock Depo)  //  ochutnávka

Situace, kdy nám přes noc někdo dobrovolně hlídá všechny naše děti zrovna v moment, kdy je někde na blízku nějaká akce, by se dala označit za menší chybu v časoprostoru, leč občas se stane. Takže jsme se ženou vyrazili na “metal v Rock Depu”, kde jsme původně mysleli, že budem jedni ze starších, abychom se na místě ocitli na něčem, co připomínalo sraz metlošů po pětatřiceti letech. Ale dobrý. Čad byli na cestě z Prahe zpátky na východ za Karpaty a byli výborní, místní Bad Victim v pohodě, když člověk věděl, do čeho jde, a Symbtomy coby nějaký další old school death metal v rukou Dejvyho (Sectesy) byl prostě old school death metal počesku. Celkově pohoda, protože jsem ve stavu, kdy jakýkoliv koncert musí být pohoda. Není jich moc. 

Borknagar - diskografie  //  ochutnávka

zdroj: mp3, CD

Moje znalosti diskografie norských Borknagar byly děravé jak ústa staré ženy, takže jsem se rozhodl to dohnat a vzít to pěkně popořádku. Všech jedenáct řadovek v autě na dlouhých cestách hraje už poněkolikáté dokola a moje názory začínají nabývat konkrétních tvarů. Vypisovat tady všechny by bylo na dlouho, snad postačí, že nejvíc mě baví první tři desky a pak už jen sem tam něco v moři stále stejného nebo spíš dost podobného materiálu, kde Borknagar už docela neradi opouštěli svou komfortní zónu. 

Nattehimmel - Mourningstar (2023)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Jednou z věcí, která některým jedincům vadila na poslední výborné desce In The Woods… (recenze zde), bylo to, že v sestavě už nezbyl skoro nikdo z původních členů a že jde vlastně o úplně jinou kapelu zneužívající zavedeného jména. Osobně mi to bylo zcela fuk, jména jsou jména a pokud muzika hovoří tak jasnou řečí, nemám co řešit. Pro ty ostatní jsou tu potom Nattehimmel, kde se to bývalými členy ITW jenom hemží, takže nejspíš budou spokojeni. Bohužel mám ale dojem, že hudebně tahle jejich horká novinka (vychází v květnu) nemá ani zdaleka tak našlápnuto, jak by se mohlo očekávat, a během poslechu převládá ponejvíc taková ospalá apatie. Škoda, čekal jsem víc. 

// Victimer

Depeche Mode - Memento Mori (2023)  //  ochutnávka

zdroj: flac 

V nové, celkově patnácté album Depeche Mode jsem už moc nedoufal. Zvlášť potom co skonal Andrew Fletcher. Ale už tehdy byly práce na Memento Mori započaté, bylo to o rozhodnutí je dotáhnout. A od konce března máme možnost si nové album vychutnat. Více se dočtete v chystané recenzi už zítra, tady jen nadhodím, že MM je temná, úsporná melancholie zcela hodná jména Depeche Mode.

At The Altar Of The Horned God - Heart Of Silence (2023)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: flac 

Druhé album rituálního projektu At The Altar Of The Horned God mě chytlo hodně. Heolstor rozšířil své pole působnosti o další prvky a vlivy, a jeho tvorba dostala další rozměr. Jen dodám, že deska je i přes svou rituální povahu velmi chytlavá a energická záležitost. Více najdete v recenzi.

Enslaved - Heimdal (2023)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: flac

Novými Enslaved jsem se prokousal celkem snadno, ale neoslovilo mě to natolik, abych tu vyprávěl v superlativech. Na poměry kapely je Heimdal spíš obyčejné album. Více opět v recenzi.

Verminous Serpent - The Malign Covenant (2023)  //  ochutnávka

zdroj: flac 

V této nové kapele z Irska se rouhá starý pardál A.A. Nemtheanga (Primordial) a spolu s ním Joseph Deegan (Slidhr) a Matt Bree (Malthusian). Verminous Serpent je špinavá práce vystavěná na starých základech. Miluju ty prašivé riffy. Je to old school, ale obskurní. Vše se jako by vrací o pár století zpět. Světem vládne zhouba, čarodky svými dopravními prostředky korzují nad střechami a hodně se umírá.

Kelly Lee Owens - LP.8 (2022)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Talentovaná mladá hudebnice oddaná elektronické hudbě. Právě proto si ji Depeche Mode vybrali coby předskokanku na svém aktuálním turné. A já asi začínám chápat, co tím Martin Gore myslel. Zajímavý a nepodbízivě servírovaný minimalismus.

Tribunal - The Weight of Remembrance (2023)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Gothic-doom na vlně starších alb Tristania nebo Draconian. Tribunal mi přijdou více obřadní nebo rituální, ačkoliv tento pocit jejich album jen doprovází. Prim hraje klasické zpracování žánru a smutná, teskná aura. Slušné, povedené, možná to ještě zpracuji i psanou formou.

Theophonos - Nightmare Visions (2023)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Technický black z dílny člověka, který poslal k vodě své snažení v Serpent Column a nahrál novou desku jen pod svým pseudonymem. Docela to šlape, ta půlhodina na podobný materiál je akorát a zní to o poznání učesaněji, přehledněji než SC. Ještě uvidím co s tím…

// Bhut

Aara - Triade II: Hemera (2022)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Ještě než se pustím do nového třetího dílu Nyx, tak prosvištím jeho předchůdce, kterej je prostě skvělej. 

Black Magick SS - Burning Bridges (2023)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Hit za hitem, co vás nepustí. Neskutečný žrádlo. Hard’n’heavy s přísadou nebezpečí. Deska roku? Za mě je to obrovskej kandidát. 

Rawrorr - Bestialism (2023)  //  ochutnávka

zdroj: bandcamp 

Jeden z autorů vystopoval naší redakci skrze jeho hudební projekt, o kterém padla zmínka v Kapli a poslal tip na svůj další výtvor. Z promo fotografie mám trochu obavy, ale hudba je to správným způsobem neurvalá a hrubá. Je to tlak, kamenolom, vztek… no prostě síla. 

Molly Hatchet - Silent Reign Of Heroes (1998)  //  ochutnávka

zdroj: CD

Ten obal možná někoho vyděsí, či přinejmenším svede na očekávání typu Manowar, Amon Amarth nebo Running Wild a všechno mezi tím. Jenže tahle kapela má svým výrazem nejblíž asi k Lynyrd Skynyrd nebo našich Flood. A to já občas rád. 

Kalmankantaja - Second Death (2023)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Nádherný obal… a hudba taky, samozřejmě.

Pak jsem zkoušel nové Enslaved (album Heimdal), kteří mě nechávají bez nějakého většího emočního výlevu být. Je to dobré, ale už to od nich prostě znám. To nové album Rad Wings Of Destiny od Ugly Kid Joe mě teda spíš nebaví než baví a to jsem tu kapelu vnímal jako zábavnou. Je však pravda, že nejlépe mám naučený akorát debut z roku 1992, ale novinka je tak zoufale neoriginální… Chvíli to kopíruje AC/DC, jindy zase Alice In Chains, pak takový ty devadesátkový rockový rádiový hity… Ono je to sice fajn, ale za mě dost bída. Loupal jsem krustu i z alba The Pagan Lands Of The Ancient Mist od finského tělesa Otorten. Něco to v sobě má, ale dost věcí tam vyloženě překáží. Takže i tenhle atmo black úplně nezabral. Avšak jiná písnička to je v případě Kiira s albem Iättömäm Sanat, o téhle desce si nejspíš ještě něco povíme. Stejně tak u totálně raw blacku od Moosnhrine a nahrávce Hallucinatory Forest Rituals. Nebo ještě větší a hůře čitelnější špíny Nidafjällen a jejich desce Evig Stillhet. To je už total ug, ale baví mě to. 

// Garmfrost

Depeche Mode - Memento Mori (2023)  //  ochutnávka

zdroj: LP

Skvělá nadílka Memento Mori od fenoménu Depeche Mode. Super grafika, výtečný zvuk a hlavně fajn songy…

Enslaved - Heimdal (2023)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: CD

Progresivní pohani Enslaved mi dělají radost.

Insomnium - Anno 1696 (2023)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: CD

Insomnium pokračují v sérii mňamózních nahrávek…

Afsky - Om hundrede år (2023)  //  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Krásně zachmuřený sound plný akustických vstupů a nasypaných výjezdů. Afsky mám rád a ani tentokrát se to nezmění.

// Bhut: Tohle se mi také zalíbilo. Hezká věc. 

Ne Obliviscaris - Exul (2023)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

S Ne Obliviscaris se letos nějak nepotkávám. Exul je po všech stránkách dotažené dílo, mě však vůbec nebaví. Melodie o ničem, negraduje to, kde nic tu nic. Len ty húsle… len ty húsle…

// Sarapis

Lamp of Murmuur - Saturnian Bloodstorm (2023)  //  ochutnávka

Nemůžu říct, že bych na album čekal netrpělivě, to zas ne, ale když už začalo info o Saturnian Bloodstorm prosakovat ven, pohlídal jsem si to, protože Submission and Slavery zaselo pro black metal pěkně houževnaté semínko naděje. Immortal se albem Saturnian Bloodstorm vrací zpět do své minulosti, nejvíce jsou patrné stopy ve sněhu vedoucí až k At the Heart of Winter. Některé riffy jsou čertovsky blízko předloze, až se člověk lehce pousměje. Ale co už, Immortal to tak cítí a mají na to rozhodně větší právo, než kdyby to zkusila úplně jiná kapela…co já vím, třeba Lamp of Murmuur. To by bylo fakt divný.

Sodom - Better Off Dead (1990)  //  ochutnávka

Album Better Off Dead jsem si původně chtěl jen osvěžit, ale nakonec se v mém playlistu usadilo na delší dobu. CD verze je proložená covery Tank a Thin Lizzy, čímž možná budí dojem odlehčeného alba, ale index nasranosti u Sodom klesl jen nepatrně. Když se tenhle německý transportér rozjede naplno, můžu si hlavu umlátit (za všechny vybírám titulní skladbu), The Saw is the Law je naopak valivý kus, který se nikam nežene, přesto má efekt totožný. S Better Off Dead stojí za to být zazděn.

// Sorgh

Triumph, Genus - Všehorovnost je porážkou převyšujících (2013)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: bandcamp 

Nekompromisní black metal se spoustou hlubokých myšlenek. Hudebně upřímné, co se týče textů geniální. Tady se pod rouškou chudé cérky skrývá komtesa čekající na lákavé odhalení. Valím furt.

// Bhut: Titul alba je svým způsobem něco jako životní motto. A hudba také. 

// Jirka D.: Souhlas, mám tu desku taky rád. 

Enslaved - Vertebrae (2008)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: CD

Jedno z nejlepších alb od Enslaved. Když sem kouknul na letopočet tak sem ani nemohl uvěřit jak je stary. Důstojný následník Ruun a pokračování nejsilnějšího období kapely.

// Bhut: Ano, souhlasím. Tahle éra mi sedí mnohem víc, než poslední roky jejich tvorby. 

Sepultura - Kairos (2011)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: CD

Tady bych opakoval stokrát řečené soudy o tom, jak to Sepultuře šlape v post-Cavalerovském období. Kairos je přímočaré album vedoucí nás známým revírem bez toho, že by alespoň naznačilo experimentátorské choutky zhmotnělé na následující placce.

// Jirka D.: Je to taková přímočará a jednodušší deska, než jaká přišla po ní, ale stejně dobrý…

Downfall Of Gaia - Silhouettes Of Disgust (2023)  //  ochutnávka

zdroj: bandcamp

O tom, že jsou Němci šikovní i v jiných než thrashmetalových dovednostech nás už dávno přesvědčili třeba The Ocean. DOG hrají atmosférický post-metal komentovaný nervním vokálem a sycený blackovými odřezky. Světoborné to není, to ne, ale když to na mě vykouklo…

Forgotten Silence - Vemork Konstrukt (2023)  //  ochutnávka

zdroj: mp3

Tohle zase bude hokna. Všechno pochopit, poskládat a ocenit. Práce začaly takže uvidíme co se z toho vyvrbí. Každopádně už byl čas, aby se Ticho ozvalo.

// Lomikar

Vortex - Helioz (2020)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: mp3 (320) 

Velmi přístupné world music/cinematic ambient album, které by se samozřejmě obešlo bez těch důležitých proklamací, které jsou v něm pronášeny, ale na druhou stranu ty jsou snad jen ve dvou písních. Mám pocit, jakoby tu Stiglegger vyloženě řval, aby dostal zakázku na nějaký soundtrack. 

Arcade Fire - Reflektor (2013)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Arcade Fire tady ještě zní sympaticky nevycválaně a jaksi zvláštně přiopile. V tom dobrém poměru tu demonstrují svoji schopnost napsat zdánlivě nezávaznou a lehkonohou hitovku stejně jako nesnesitelný vlezlý bulšit (Here Comes the Night Time). Jak to tak bývá, v budoucnu začali své úsilí napínat směrem k té druhé straně.  

Johnny Hollow - Dirty Hands (2007)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

V zásadě taková trochu kompilace toho, co bylo před patnácti-dvaceti lety cool, pokud jste v té době byli sedmnáctiletou holkou, která ráda chodila v černé. A sedmnáctiletá holka, co ráda chodí v černé v roce 2008 je jedna z mých oblíbených identit, takže co by ne. 

Inter Arma - Sulphur English (2019)  //  ochutnávka  naše recenze

zdroj: mp3 (320) 

V roce vydání jsem si s tím albem nějak nevěděl rady, na živáku jsem z toho byl pak naprosto urvanej a teď, po čtyřech letech, se k desce s odstupem vracím a… zase úplně nevím. Asi za to může i ta hodinová délka alba, ve které vyniká můj osobní “Jucifer problem”, kdy se pro mě nijak zvlášť zajímavé riffy neúnosně dlouho opakují dokola. Ale teď si zase říkám, zdali není moje chyba, že si to nepouštím dostatečně nahlas? Ještě uvidíme. 

Evanescence - The Open Door (2006)  //  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Tak jsme se dosmáli? Hele o mé duševní rovnováze úrovně sedmnáctileté emo-gotičky jsme se již bavili o odstavec výše, s tím se holt nedá nic dělat. Navíc mám osobně slabost pro Amyn zpěv, s tím se dělat nic nedá taky. Při objektivnějším posuzování kvalit jejich nahrávek je pak zajímavý sledovat, jak strašně málo mají čistě hudebních motivů a spousta písní je regulérně jenom sestavená z dobových produkčních berliček.