Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 126

Nedělní poslech 126

Garmfrost12.4.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kanadský projekt Kalseroth a jeho debut Sepulcher for the Forgotten.

V dnešní chvíli pro písničku se budeme věnovat jednočlennému projektu Kalseroth, za kterým stojí pracovitý chlapík jménem Yves Allaire, avšak na scéně známý pod přezdívkou Evillair. Tvoří už od devadesátých let, nicméně poslední roky se věnuje výhradně sólovým projektům, načernalému funeral/doomovému Graven Dusk a blackovému Nordicwinter. Ohlasy na nahrávky mívá lehce nadprůměrné, nijak však oslavné. Je možné, že se vše změní v případě jeho nejnovějšího dítka, black/deathově pochmurného marastu Kalseroth, jemuž vyšel debut Sepulcher for the Forgotten.

 

kalseroth

 

Coby inspirační zdroje uvádí Evillair pestrou smetánku kapel, které mixovaly nebo mixují black s deathem. Osobně v jeho tvorbě Behemoth, Belphegor, Naglfar nebo Dissection neslyším ani v náznacích. Narozdíl od jmenovaných se hudebně Kalseroth spíše plazí, je ohavnější a méně honosný. Nikoho by neměla překvapit instrumentální zdatnost už jen s ohledem na roky, které je součástí scény. Za tu dobu by se rozehrál i naprostý nýmand. Takže, je tu sice debut nového projektu, ale tvořený zkušeným muzikantem, který za svoji kariéru prošel snad všemi nástroji. Kytarou a baskytarou počínaje, klávesovými a bicími nástroji konče.

 

Více než hudební vzory jsou z Sepulcher for the Forgotten znát odkazy k H.P. Lovecraftovi a jeho mýtů o Cthulhu. Při poslechu Kalseroth cítím vzdálené mumlání kněží vyvolávající Prastaré ke konečnému návratu. Hudba se kolem vás obtáčí jako zapomenutá nestvůra a syčí hnusným hlasem. Album zdobí jak velice příjemný zvuk, tak obraz Chimera od Louis Jean Despreze, který se k obsahu Sepulcher for the Forgotten náramně hodí.

 

Kalseroth se z hlubokého undergroundu zatím asi nedostane, nicméně stojí přinejmenším za vaše povšimnutí. Stojí za ním nadšenec, kterému nechybí jak smysl pro kreativitu a zajímavé nápady, ale hlavně osobní nadšení, díky kterému vydává další a další nahrávky. V těchto dnech mělo Sepulcher for the Forgotten vyjít i fyzicky, nicméně mu label realizaci kvůli epidemii koronaviru zrušil. Narozdíl od drtivé většiny neposlouchatelných one-man projektů jsou ty Evillairovi přinejmenším povedené.

 


Kapela: Kalseroth
Album: Sepulcher for the Forgotten
Styl: death/black metal

Vydáno: 2020
Země: Kanada
Vydavatel: vlastní cestou

Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:

Evillair - všechno



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Garmfrost / 11.2.15 9:54

Hezky napsáno. Já osobně jsem sice taky z té starší generace, co zažila kouzlo gramodesek v plné palbě a měl jsem sbírku vinylů docela obšírnou, nicméně jak desky mizely a s nimi i kazety, přešel jsem na cd a nedám na ně dopustit. Ale jestli je lepší ten formát nebo druhý? To je mi vcelku fuk. Mánii kolem "návratu" vinylu chápu trochu taky jako snahu firemní politiky zanést trochu fetiše mezi posluchače. Kdo tento formát miloval, nikdy nepřestal. Kolikrát koukám, kolik mladých se k fošnám hlásí a přiznávají, že gramofon nemají a nebo jen jako součást minivěže i s mp3 přehrávačem v jednom. Jirka ale tohle neřešil. Rozebíral kvalitu obou formátů a právě v tom se mi líbí jeho nezaujatost v názoru. Přitom se jedná o obyčejného audiofilního maniaka!!! :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky