Článek: Nedělní poslech 135

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 135

Sorgh13.9.2020

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Kafirun a její album Eschaton.

Néédělička neděle, zpívá se kdesi. Z popěvku zní pohoda a odpočinek. Můžeme ho strávit s kanadskou kapelou Kafirun, což je kvartet různě zkušených muzikantů, kteří působí i v jiných projektech, ale všechny víceméně spojuje black metal. Kupříkladu bubeník Mesmorphion hraje v kapele Riftwalker, která se na našich stránkách už mihla. Kafirun je divné jméno a asi bude jen málo těch, kteří ho znají. Nicméně jejich tři roky staré debutní album Eschaton mi přišlo docela zajímavé, a tak rád provedu osvětu neznalého publika.

Eschaton kryje moc hezký obal připomínající okultní evropské spolky, kde se to jen hemží symboly a zakázanými jinotaji. Lehce funerální grafika napovídá, že nepůjde o lehký šanson k popíjení čaje, ale že bude třeba celých mužů a žen. Kafirun slyší na black metal a není nic divného v tom, že připomíná mnohé brody severoamerického kontinentu a hrdě se odkazuje na jejich malebnost.

Nahrávku zdobí tlumený zvuk, který lemuje bahnitou půdu v deltách řek a v okolí mokřadů. Je na hony vzdálen ryzí vycizelovanosti ledových břitev, které chválí zimu a havraní stopy na sněhu. Album zní hutně, zaneseně jako infekční hrtan a sluší mu převažující střední tempo. Víc než snaha vyhladit lidstvo z povrchu zemského bestiálním hlukem se Kafirun zaměřují na vyvolání specifické atmosféry jdoucí ruku v ruce se syrovým zvukem. Ten nepředstavuje nic objevného a můžeme jej srovnat se zvukem třeba Krallice. I tady mají kytary podobný, zdánlivě rozladěný šmrnc a zmíněnému srovnání odpovídá dojem celkově odbytého nazvučení. Určitě jde o úmysl a jistou oblíbenou značku podobně zaměřených kapel. Z toho vyplývá, že sice Kafirun nepřišli s ničím kdovíjak objevným, ale pro fanoušky amerického, potažmo kanadského black metalu, který dbá na atmosférický zážitek, mohou být zajímavou kapitolou při studiu temných nauk.

Autor - Kafirun
Album - Eschaton
Styl - black metal
Vydáno - 6/2017
Země - Kanada
Vydavatel - Seance Records
Odkazy - bandcamp

Sestava:
Hypnocrotizer - basa
Hanephi - kytara
Luzifaust - zpěv

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 20.2.18 8:25

O tom sloučení jsem už někde četl a upřímně mi to nepřišlo jako rozumný nápad. Jirka to napsal velice trefně, házet vedle sebe kytarovky ve flanelkách s plnovousem a tvrdší scénu zkrátka nemůže mít věrohodný výsledek. Tam už bude záležet na složení hlasujících. Jestliže se snaží někdo mapovat tuzemskou hard & heavy scénu a opomene zmínit desku Inferno, která v loňském roce zahýbala mantinely (nejen) českého black metalu, to je vážně mrzuté. Ano, jde o okrajovou záležitost, ale ohlas na tuto nahrávku a vlastně i na tu předchozí snad nebyl přehlédnutelný. Tím nechci brečet, že Inferno nedostává nějakou sošku, spíš to reflektuje samotné řícení Anděla kamsi do neznáma. A ta Jirkova poznámka kolem čitatelů Fullmoonu byla myslím naprosto přesná. Na druhou stranu to sloučení metalu do alternativy vypovídá o faktu, že asi nemá moc silné zastupitele. Respektive se o nich asi moc neví, jakkoliv můžeme každý mít v undergroundu celou hromadu oblíbenců. Kapely Insania si vážím a mám ji hodně rád, ale poslední deska není z nejsilnějších a rozhodně si nemyslím, že je nejlepším reflektantem hard & heavy v ČR.