Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 141

Nedělní poslech 141

Jirka D.14.11.2021
Poslechový občasník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Psychotropic Transcendental a její album Ax Libereld... / ...lun yolina un yolina thu Dar-davogh...

Na úvod začnu trochu vysvětlovat, protože slovo „album“ v perexu je lehce zavádějící a ten název naprosto nesrozumitelný, takže to bude potřeba osvětlit. Nejde totiž o klasické album, ale alba hned dvě, a to vydaná zpětně, a případě toho názvu jde o nějaký uměle vytvořený jazyk čistě pro potřeby kapely. Což může být zajímavé. Anebo taky ne.

 

Počátky polské kapely Psychotropic Transcendental spadají do roku 2000, což už je hodně dlouho, ale nutno podotknout, že po většinu následujících let soubor nefungoval a jeho jisté oživení se datuje rokem 2018. První nahrávka nazvaná Ax Libereld... vyšla ve vlastním nákladu v roce 2001. Má sedm skladeb a slabých 58 minut. Skladby pro nahrávku číslo dvě vznikaly průběžně mezi lety 2005 až 2008, ale v té době zůstaly ležet v šuplíku a jejich finální mix a mastering proběhl až v roce 2018. V ten rok došlo i ke zvukovému přepracování první desky a obě společně vyšly jako samostatné nosiče. Novinka dostala ještě podivnější jméno než její předchůdce .​.​.lun yolina un yolina thu Dar​-​davogh.​.​., obsahuje devět skladeb a její hrací délka je ještě o deset minut delší. Proč píšu všechny tyhle číselné informace? Prostě proto, že v roce 2020 došlo na znovuvydání obou nahrávek tentokrát v uceleném kompletu, takže jen abyste si předem byli vědomi toho, jak dlouhý nářez máte před sebou. Tenhle komplet totiž teď leží přede mnou, hraje z beden a pokud budete dostatečně zvídaví, může hrát i u vás.

 

 

Žánrové zařazení téhle kapely je obecně uváděno jako prog metal, což je termín, se kterým se dle mého názoru zachází poněkud nezodpovědně a užívá se častěji, než by bylo zdrávo. V případě této kapely si troufám tvrdit, že je s trochou tolerance snad i na místě, byť jedním dechem dodávám, že metal v jejich podání v klidu snese i přívlastek experimentální nebo prostě jen divný. Psychotropic Transcendental poněkud kašlou na konvence, střídají rytmus i tempo bez ladu a skladu, zpívají krásně čistě (ha Katla) i hrdelně halekají svým vymyšleným jazykem, chvíli působí jak metalová meluzína a chvíli se topí v rozsáhlých atmo pasážích, které snad korespondují s jejich názvem, ale současně i lehce nudí. Jistou zajímavostí a neokoukaností ale celek disponuje, a i když jsem v počátcích chodil okolo poněkud váhavě, postupem času mi to celé začalo dávat cosi jako smysl.

 

Překážkou je určitě délka, a to jak celková obou nahrávek, tak i některých skladeb (v řadě případů hodně přes deset minut), které si ne vždy dokážou udržet rozumný standard. Překážkou může být i to, že mastering obou alb provedl Haldor Grunberg v Satanic Audio, což je zvukový šílenec, se kterým jsem už měl tu čest v podobě post-produkce kapely Moanaa (ZDE). Což není žádná náhoda, obě kapely mají stejného zpěváka. Pokud se ale dokážete přenést přes zvukovou propast a současně máte dostatek času a chuti zkusit něco jiného než standardní předvídatelnou produkci, pak by tohle mohlo být pro vás. Určitě nečekejte žádnou modernu, experimentální metal Psychotropic Transcendental vychází ze starých tradic a ze současného metalového zvuku nic nepobral. Logicky, vždyť obě nahrávky vznikly poměrně dávno. Od loňska máte možnost dát si obě pěkně pohromadě v pěkném, papírovém rozkládacím kompletu. Na vyžádání pošlu.

 

 


 

Kapela: Psychotropic Transcendental

Album: Ax Libereld... / .​.​.lun yolina un yolina thu Dar​-​davogh.​.​.

Styl: experimental (prog) metal

Vydáno: 2020

Země: Polsko

Vydavatel: DIY / Heavision

Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:

Gnat - bicí

Chrzaniec - baskytara

K-Vass - zpěv

Mariusz Kumala - kytara



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.12.17 13:35

já právě mám hudební eklektičnost Echoes rád a to, že zde najdu názory jak Rammstein, tak třeba na Gnaw Their Tongues mě uklidňuje, že nejsem na elitářskym rybníčku sebejmenovaných arbitrů udergroundu, kde všechno, co vyjde na 300 vinylech a kazetách je automaticky huj, zatímco všechno ostatní fuj. Přesně kvůli tomuhle zaprdlýmu, nudnýmu hulákání o tom, co by mělo bejt dobrý a co ne, podle toho jak moc je to metal, mě většina metlošů dost nebaví. Já bych se třeba nechal radši mučit než doposlouchat byť jeden song od Björk, ale jsem rád, že spáry zdejších zavítaj i do podobných Mordorů, ať to nemusim dělat já. Vlastně by mě docela zajímalo, co je teda ta správná muzika, který se věnovat, když jsme se dozvěděli jen o té špatné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky