Článek: Nedělní poslech 142

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 142

Jirka D.13.5.2023

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme one-man projekt Empty Vision Orchestra a jeho desku Threshold of Feelings.

Hned na úvod se sluší napsat, že s projektem Empty Vision Orchestra zůstáváme u nás doma, byť naprosto s jistotou to tvrdit nechci, protože možné je v podstatě cokoliv a detaily o projektu jsem nedohledal žádné. Do mailu se nám ozval jistý Saša Zubov, že prý nahrál novou desku svého one-man-home-studio-projektu a že by bylo fajn, když bychom se o ní zmínili. A že se nám prý ozval mimo jiné proto, že by nás mohl zaujmout její zvuk, protože si ji sám nahrával na pásky na 4-stopý magnetofon, analogově míchal a že jako co mi na to.

Forma Nedělního poslechu mi pro tento účel přišla jako maximálně přívětivá, protože v jistém smyslu je to muzika vhodná na neděli (taková unaveně ospalá), potom ji taky nemusím bodovat (raději) a rovněž se můžu odpoutat od přísně hodnotícího stylu (stejně to moc neumím), některé věci nechat ležet a naopak vyzvednout jiné, které by při striktně objektivním přístupu nestály za příliš velkou pozornost.

Tak tedy. Album Threshold of Feelings je prakticky písničkářské a ve své podstatě velmi jednoduché, i když k němu můžete dohledat tagy jako downtempo, folk, psychedelic, drone či experimental. Většinu času stojí na pevných nohách akustické kytary, která nehraje jenom v jedné stopě a není to poznat na ledabylý poslech. Tenhle základ je doplňován dalšími nástroji, především tedy kytarou elektrickou, krásně ospalou, takovou Youngovskou, a výjimečně pianem, což nabízí řadu možností, jak vytvořit finální aranže, nicméně tohle album tíhne k minimalismu, melancholii a snad s výjimkou skladby Liquor Sea je přísně introvertního naturelu. Budovat nějakou silnější náladu či atmosféru se mu daří spíš skromně, nejsilněji pak ve skladbě Raindrops. Tu mám rád. Pokud mu naopak něco chybí, je to nějaké výraznější charisma a tedy zpěv, který nenabízí mnoho pozitiv a místy některé skladby vyloženě táhne ke dnu (Liquor Sea). Nesedí mi ani angličtina, k takto osobní zpovědi bych volil jazyk mateřský, ale kdo jsem já, abych mohl dávat rady.

No a pak tu máme ten zvuk a jasnou pozvánku pro vás zaposlouchat se, jak to může znít, když se to pojme opravdově. Včetně nahrávání v plenéru (přijíždějící vlak a cinkající přejezd), vrzající podlahy a skřípajících dveří. Tohle je nahrávka, kterou můžete zesílit podle libosti a nebude vás to bolet, budete cítit vzduch a život, a dokonce i prostor, i když rozdělení sterea nemusí naprosto nutně lahodit na sto procent. Stejně tak se nemůžu ubránit pocitu, že v nižších středních frekvencích nahrávka lehce duní (výrazně v poslední skladbě Midnight Lullaby, ale i jinde), ale žít se s tím dá.

Při svých osmi skladbách dosahuje album Threshold of Feelings téměř tři čtvrtě hodiny hracího času a jeho poslech je možné pojmout jako takový mentální relax. Nehledejte v něm nic velkého, skladatelsky je jednoduché až prosté, zpěvem si často zahrává s vypnutím (Good One), ale při jisté míře tolerance se na něj dá naladit. Jeho osobní rozměr není na překážku a jako studijní materiál toho, co se dá zvládnout se 4-stopým magneťákem, je vlastně docela fajn.

Kapela: Empty Vision Orchestra

Album: Threshold of Feelings

Styl: songwriting

Vydáno: 03/2023

Země: Čeko

Vydavatel: vlastní digi vydání

Odkazy: bandcamp

Sestava:

Saša Zubov - vše

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!