Článek: Nedělní poslech 14

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 14

David23.10.2016

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Holygram a její eponymní EP.

K dnešnímu nedělnímu poslechu zabrousíme vstříc našim západním sousedům, konkrétně do Kolína nad Rýnem, odkud pochází partička Holygram. Je jich pět a dle svých slov balancují kdesi na pomezí industriálního krautrocku a post-punku, prý „music for the lost.“ Vznikli zřejmě „někdy v poslední době“ a svá jména vám raději cpát také nebudou, protože prostě tajemství. Jsme mladí, neuchopitelní a máme modrofialově nasvícenou promofotku ze sklepa plného mlhy, ostatní si musíte dle libosti domyslet, dopátrat, dopředstavit. Tedy alespoň co se suchých faktů a historie týče.

Holygram

Nicméně skutečně podstatný akt publikování svého prvého počinu pánové nesyslili kdesi doma v pokojíčku a 12. října vypustili do éteru pětiskladbové debutové EP. Silně načichlé druhou deskou Joy Division, pozdějšími New Order nebo Bauhaus… Osmdesátkový synth-pop, new wave, kdy občas do uší praští plasticky prokreslené bicí jak za největší slávy Kroků Františka Janečka. Táhlé syntetizátorové plochy, post-punková uhrančivost, monotónní rytmus, sem tam utopený zvukový záblesk dílny Kraftwerk, hlas z druhého břehu, špetka post-rockově zasněných dálav. Poněkud roztodivná směska, avšak překvapivě funkční. Holygram nepřehání, nedohání sami sebe do koutů absurdity, nesnaží se trumfnout nepřekonatelné. Po celou dobu stojí nohama pevně na zemi a uvěřitelnost pro ně není jen nedosažitelnou fikcí.

<a href="http://holygram.bandcamp.com/album/holygram">HOLYGRAM by HOLYGRAM</a>

Kapela: Holygram
Album: Holygram

Styl: post-punk // new wave
Vydáno: 10/2016
Země: Německo
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 24.2.14 13:59

Pokud někdo někde veřejně napíše blbost, musí počítat s tím, že to někdo nazve blbostí. Citací je v článku hodně (zcela záměrně) a neudělal jsem nic jiného, než je zasadil do kontextu. Stejně tak nechápu, proč bychom měli být radikální? Jde o informativní článek o tom, co je to dynamika, doplněný o autorův pohled na věc. Je ale každého volba, jestli si z toho něco vezme, jestli začne přemýšlet nad stavem současné hudební produkce, nebo jestli se přemýšlení vzdá a bez řečí bude konzumovat to, co mu ta která kapela nebo vydavatel naservírují. Souhlasím, že někomu se obsah článku nemusí líbit, a že plácat si po ramenou a tvrdit, jak jsme všichni bezvadní a skvělí, by bylo příjemné, jenže k tomu není důvod.