Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 25

Nedělní poslech 25

Sarapis15.1.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Kyros a její album "Vox Humana".

Ač se to na první pohled nezdá, o Kyros jsme na našich stránkách v minulosti už jednou psali. Ale to bylo v době, kdy se ještě jmenovali jinak - Synaesthesia. V září 2015 jsem je měl možnost vidět naživo po boku Special Providence a Spock's Beard (report) a je nutno říct, že chlapci ze Synaesthesia nepůsobili v porovnání s hvězdami večera jako chudí příbuzní, nýbrž jako solidní support, který si svou pozici bez problémů obhájil. Od té doby se ale lecos změnilo. Šikovní hoši z Londýna a okolí ještě během evropského turné změnili svůj název na Kyros, překopali hudební směr (nicméně žánrovou příslušnost si zachovali) a začali tak trochu od píky.

 

Vox Humana vyšlo v listopadu 2016 jako dvojalbum. Několik skladeb lze najít na dřívějším EP Beta, které bylo předzvěstí věcí příštích, ale obrovskou porci hudby, která na posluchače v rámci Vox Humana čeká, to nijak nedevalvuje. Kapela se nechává inspirovat především slavnějšími ostrovními kolegy v branži a jak sami členové přiznávají, výsledek je směsí posluchačských chutí každého z nich. “Hudebně je to jeden velký tavicí kotel vlivů” , říká kytarista Joey a pokračuje: “každý z nás má trochu jiné hudební chutě, které se v naší tvorbě spojují do tohoto jedinečného celku. Jsem si jistý, že posluchači nás budou srovnávat s jnými kapelami, ale pro mě je těžké takto nahlížet na vlastní tvorbu. Pro mě jsme to prostě “my”.

 

 

Kyros za své velké vzory často opakují Muse, Genesis či muže, který “vynalezl osmdesátky” - Trevora Horna. Přestože jde z větší části o zdroje kotvící ve vzdálenější minulosti, Kyros i vzhledem ke své příslušnosti k nastupující generaci progrockových kapel nezní zakonzervovaně a svoje choutky zkoumat staré pásky udržují na uzdě. Hodně spoléhají na barvitou roli kláves a také uctívají příjemnou progrockovou tradici - vokální rozmanitost. Kredit a kvalitu nahrávky jistě zvedá spolupráce s Raymondem Hearnem (bubeník Haken), který se zde v poměrně netradiční roli chopil aranžování dechové sekce, a s producentem Jensem Bogrenem, který dostal důvěru album zmasterovat.

 

Kámen úrazu na jejich nahrávce ale může být stopáž. S osmdesátiminutovými porcemi mají občas problém i velikáni jako Neal Morse nebo Dream Theater, natož mladá kapela, která by ty nejambicióznější projekty měla mít teprve před sebou. Na druhou stranu v progu nejde o nic zvláštního a má-li kapela odvahu vydat hned zkraje dvojalbum, nezbývá než to ocenit. Zda je rozsah nahrávky adekvátní k jejímu obsahu, nechávám v rámci Nedělního poslechu na vás.

 

>>>Oficiální stream Kyros - Vox Humana<<<

 

Kapela: Kyros

Album: Vox Humana

Styl: prog rock

Vydáno: 11/2016

Země: Velká Británie

Vydavatel: KMG Music

Odkazy: progarchives, facebook

 

Sestava kapely:

Adam Warne - zpěv, klávesy, mixing

Joey Frevola - kytary, programování

Sam Higgings - zpěv, kytary, programování

Peter Episcopo - baskytara, zpěv

Robin Johnson - bicí, perkuse



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milix / 13.7.18 13:15

Hmm, kolik mě to stálo času , úsilí i financí než jsem přišel na to , že problém není v mém technickém zařízení ale ve zdroji který se snažím kvalitně reprodukovat.Na vše jsem přišel úplně náhodou, vcelku už nešťastný jsem si myslel že prostě špatně slyším a téměř jsem rezignoval.Potom mě ale napadlo vytáhnout s krabic svůj starý gramofon a tape deck včetně LP desek a audiokazet které jsem si nahrával před cca 25-30 léty a pochopil jsem že , slyším naopak právě velmi dobře. Znovu mám radost z hudby kterou mám rád a to napříč celým spektrem různých žánrů.O kvalitu reprodukce jde především , pochopil jsem.Tohle poznání mě donutilo se více zajímat co se to děje , máme mnohem lepší technicé možnosti ale výsledek je horší než dříve. Nakonec jsem velmi zredukoval svůj novodobý archív hudby a dnes už si dávám hodně velký pozor na to co si přinesu domů. V tomhle je vlastně i odpověď na to proč jsou LP desky opět na výsluní , není to jen nostalgie a ani lepší technická kvalita ale technologické možnosti které nedovolují zkazit tak úplně a jednoduše nahrávku jako na digitálních nosičích. Reprodukovaná hudba má dávat radost a ne být příčinou toho proč nás bolí hlava.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky