Článek: Nedělní poslech 26

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 26

Victimer22.1.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Fogh Depot a její album "Turmalinturm".

Na chvíli teď zase zapomeňme na tvrdé kapely s ještě tvrdšími výrazy na promo fotografiích a zapomeňme i na jejich nečitelná loga. Dnešní neděli bych rád poslal trochu jiným směrem. Do vod experimentálně elektronických, kterým velí především rozvaha a chuť si hrát. Se smysly, s náladami, s prvky, které jsou právě k dispozici. Je jich víc, ale bát se jich rozhodně nemusíme.

Turmalíny jsou minerály se skelným leskem a nestálým složením. Jsou průsvitné a svým způsobem krásné. Jako turmalín se prezentuje také nové album ruské trojice Fogh Depot, která si libuje v kombinování elektroniky, neoklasické hudby a jazzových postupů. Turmalín je kámen, který lze poměrně snadno připravit a hudba Fogh Depot se zase poměrně snadno snáší. Tváří se jako mnohobarevná, ale dohromady tvoří pevný svazek uklidňujících účinků. Najazzlá moderna, která funguje na bázi easy příjmu, ve které je přítomná melancholická linka vinoucí se celým albem a která nepůsobí nabubřele. Je pokorná a klidně zadumaná.

Turmalinturm je druhým albem souboru a druhým albem spadajícím do povedené partičky kapel srocených pod labelem Denovali Records. Najít se dají zajímavá jména a Fogh Depot mezi taková určitě patří. A pokud stále váháte, poslech novinky by měl všechny pochybnosti vyvrátit. Tihle Moskvané jsou schopní potěšit ucho posluchače nejedním chytlavým momentem, ale zároveň na nich nijak neujíždí, protože vnitřně stejně prahnou po experimentech a skládání po zemi rozsypaných sklíček v jeden krystal.

Turmalinturm je albem, které vyžaduje klid okolí, aby mohlo vyzařovat ten svůj. Věnovat mu pozornost znamená zkoušet tu jeho vlastní. A umí ji udržet, skutečně ano. Na podobné bázi je sice venku několik dalších skvělých nahrávek, pod kterými jsou podepsáni okázalejší interpreti, ale jsou to právě tyhle Nedělní poslechy, které mají nabídnout ty ostatní, o kterých se možná tolik neví, ale jsou dost zruční na to, aby své předchůdce zdatně následovali. Fogh Depot jsou právě takoví. A Turmalinturm je povedeným albem, kde lze nalézt hodně inspirace, ať už je míněna z různých stran. Teď je to jen vás.

Kapela: Fogh Depot

Album: Turmalinturm
Styl: nu jazz / electronica
Vydáno: 10/2016
Země: Rusko
Vydavatel: Denovali Records
Odkazy: facebook // soundcloud

Sestava kapely:

tříčlenná, autorovi článku dobře utajená

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 15:03

Vinylový mastering se dělal jinak, než dříve, na starosti to měl Ondřej Slezák z Rudolfina (na doporučení Kovandy z Propasti). Já si ty všechny technické atributy nepamatuji, jen si například vybavím, že basy do 150Hz se dávaly do mona a několik dalších věcí, které jsme dřívě neznali. Jo, TT z Abigor taky šířil zvěsti, že nám texty na obal překládal google translator, přestože i zmíněný google najde, že je to práce Ankita Sinhy a několik dalších lží. Já TT nedokážu brát vážně, směšnějšího edgelorda, který vždy a všude ví, co by udělal Dead s Euronymousem aby pohledal :D. Ale moje polemika s ním nebyla o tom, jestli je u starších desek mastering dobrý nebo špatný, odborný či amatérský. Řeč byla o tom, jestli ho při dolisech budeme měnit a nebo ne. My považujeme každou nahrávku za dokument doby, ve které vznikla. Ano, dnes bychom mohli udělat jinak mastering. Pak bychom to mohli i lépe smíchat. A možná bychom to mohli znovu a lépe nahrát. My si ale stojíme za tím, že tenkrát jsme to nejlépe uměli takhle a tak to chceme i nechat. Nevylučuji, že na tohle téma někdy názor změníme, ale zatím o tom opravdu neuvažujeme.