Článek: Nedělní poslech 26

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 26

Victimer22.1.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Fogh Depot a její album "Turmalinturm".

Na chvíli teď zase zapomeňme na tvrdé kapely s ještě tvrdšími výrazy na promo fotografiích a zapomeňme i na jejich nečitelná loga. Dnešní neděli bych rád poslal trochu jiným směrem. Do vod experimentálně elektronických, kterým velí především rozvaha a chuť si hrát. Se smysly, s náladami, s prvky, které jsou právě k dispozici. Je jich víc, ale bát se jich rozhodně nemusíme.

Turmalíny jsou minerály se skelným leskem a nestálým složením. Jsou průsvitné a svým způsobem krásné. Jako turmalín se prezentuje také nové album ruské trojice Fogh Depot, která si libuje v kombinování elektroniky, neoklasické hudby a jazzových postupů. Turmalín je kámen, který lze poměrně snadno připravit a hudba Fogh Depot se zase poměrně snadno snáší. Tváří se jako mnohobarevná, ale dohromady tvoří pevný svazek uklidňujících účinků. Najazzlá moderna, která funguje na bázi easy příjmu, ve které je přítomná melancholická linka vinoucí se celým albem a která nepůsobí nabubřele. Je pokorná a klidně zadumaná.

Turmalinturm je druhým albem souboru a druhým albem spadajícím do povedené partičky kapel srocených pod labelem Denovali Records. Najít se dají zajímavá jména a Fogh Depot mezi taková určitě patří. A pokud stále váháte, poslech novinky by měl všechny pochybnosti vyvrátit. Tihle Moskvané jsou schopní potěšit ucho posluchače nejedním chytlavým momentem, ale zároveň na nich nijak neujíždí, protože vnitřně stejně prahnou po experimentech a skládání po zemi rozsypaných sklíček v jeden krystal.

Turmalinturm je albem, které vyžaduje klid okolí, aby mohlo vyzařovat ten svůj. Věnovat mu pozornost znamená zkoušet tu jeho vlastní. A umí ji udržet, skutečně ano. Na podobné bázi je sice venku několik dalších skvělých nahrávek, pod kterými jsou podepsáni okázalejší interpreti, ale jsou to právě tyhle Nedělní poslechy, které mají nabídnout ty ostatní, o kterých se možná tolik neví, ale jsou dost zruční na to, aby své předchůdce zdatně následovali. Fogh Depot jsou právě takoví. A Turmalinturm je povedeným albem, kde lze nalézt hodně inspirace, ať už je míněna z různých stran. Teď je to jen vás.

Kapela: Fogh Depot

Album: Turmalinturm
Styl: nu jazz / electronica
Vydáno: 10/2016
Země: Rusko
Vydavatel: Denovali Records
Odkazy: facebook // soundcloud

Sestava kapely:

tříčlenná, autorovi článku dobře utajená

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)