Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 28

Nedělní poslech 28

Jirka D.5.2.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu The Von Deer Skulls a její aktuální album "The Rest Is Silence".

V zemi původu píšu Francie, ale trio The Von Deer Skulls je poskládané nejen z krve francouzské, ale i německé a kanadské. Všechno to začalo na sklonku roku 2013, od kterého kapela plnila harddisky bandcampu především krátkometrážními alby, remixy a singly, a to včetně dvou pozoruhodně šílených coverů - Right in Two od Tool a Apple of Sodom od Marilyna Mansona. Na první dlouhou desku došlo až v loňském říjnu.

 

The Von Deer Skulls band

 

Podle dostupných informací se všechno v kapele točí hlavně kolem Petera, v jehož hlavě se rodí nápady jak hudební, tak i grafické. Ostatně právě grafická a vizuální stránka hraje v prezentaci kapely zcela zásadní roli a zlí jazykové by mohly tvrdit, že bez vizáže by z toho všeho zbyla půlka. Ještě zlejší jazykové by ve stylizaci souboru objevily podobnost s Marilynem Mansonem, ale tím zlé jazyky umlčíme.

 

Hudební směřování The Von Deer Skulls je úkolem pro hudební teoretiky. Píšu post metal a píšu doom, ale píšu to hodně nejistě. Z produkce kapely je cítit nervní pnutí a zlo ne nepodobné Corrections House, ale jejich industrialové zabarvení tady chybí. Je z ní cítit rituál, experiment a úsporný metalový minimalismus, v němž hledat hranici mezi uměleckou licencí a nedostatkem múz lze jen velmi těžko. Je z ní cítit avantgarda a boření hranic, pokud snad ještě nějaké hranice v dnešní době zbyly. The Von Deer Skulls si dělají věci hodně po svém a na nějakou posluchačskou vstřícnost hází bobek.

 

 

Tentokrát si ani nejsem úplně jistý, jestli úvodní slogan „neboť to dobré se skrývá pod povrchem“ platí tak úplně. U téhle kapely vítězí spíš podivnost, netradiční uchopení hudební látky a samozřejmě její propojení s vizuální prezentací. Celek pak vytváří poměrně dekadentní sloučeninu, s níž si někteří porozumí, ale mnozí ji prohlásí za blbost. Svým způsobem lze pochopit oba přístupy.

 


 

Kapela: The Von Deer Skulls

Album: The Rest Is Silence

Styl: post metal / doom / avant-garde

Vydáno: 10/2016

Země: Francie

Vydavatel: Wraith Productions

Odkazy: bandcamp // facebook // homepage

 

Sestava kapely:

Peter Von Deer Skull - kytara, vokály, klávesy

Lana Von Deer Skull - baskytara

Stun Von Deer Skull - bicí a baskytara

 

+ hosté



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 2.4.19 9:00

Tak jsem to včera projel a... Překvapila mě porce death metalu u Jirky, kde mě hodně potěšili Entombed. Apollyon Son zní fakt divně, ale tuhle sondu musím zkusit. Malignant Eternal taky tak. Aoratos je pecka jako kráva, včera jsem tu desku musel znova celou projet. Černý kov si hodlám koupit. Alastis neznám a prozkouším je. Obal The Sins Of Thy Beloved je čajíček :) Z tohoto období mě vždycky dostalo Vempire od skřivánků Cradle Of Filth, jinak Impia Symphonia od Besatt vládne :D Zed Yago zní dobře, hodně mi to připomnělo Warlock. Rammstein mě vždycky bavili a Manson taky, tam vládne možná nostalgie a nejedna vzpomínka, ale mám je rád. Swans jsem nepochopil, možná bych potřeboval návod. Tam to mám moc těžké. System of a Down a Linkin Park je soundtrack k pubertě. Zmíněná alba znám absolutně z paměti, pozpátku i vzhůru nohama. Zrovna Toxicity jsem toho času nahrával své blonďaté lásce hned za Fallen od Evanescence, aby měla lepší rozhled :D No a Kauan jsou skvělý, hlavně díky tématu, o kterém jsem hodně bádal.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky