Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 29

Nedělní poslech 29

Victimer12.2.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sanatana a její kompilační album "Brahmavidya".

Sledovat novinky se vyplácí a vyplatilo se to i v případě vývoje nového alba ukrajinských mágů Nokturnal Mortum. Komu po přečtení tohoto jména vře v žilách krev a hodlá poukázat na kontroverzní pověst kapely, může článek v klidu přeskočit. Pokud mu ale nedá zvědavost, může ve čtení pokračovat, protože se budeme věnovat úplně jiným věcem. Jurgis, současný to člen NM, se během ledna vydal na dlouhou pouť a je to myšleno jak vzdáleností z Charkova do Indie, tak dlouhověkostí hinduismu. Jeho kapela Sanatana se ve svých textech, hudbě i image věnuje védismu, tedy prazákladu hinduismu, a na toto téma čerstvě nahrála kvantum nové muziky.

 


Kvantem rozumějme dvě za sebou vydaná alba Brahma a Vidya, která si lze pořídit i v jednom balení, tedy kompilačně pod názvem Brahmavidya. Obě alba se navzájem liší svou hudební náplní, ale hlásaním staré pravdy jsou jako bratr a sestra. Brahma je albem metalovým, vládne na něm síla melodií, všudypřítomné ethno prvky, které zde nejsou tak dominantní, a čisté zpěvy. Žádný brutal, ale příjemná exkurze na východ, která spíš osvěží, než naplive do tváře. Vidya je pak albem, které na metal zcela rezignovalo a věnuje se víc samotné meditaci, protože se na něm hraje akusticky a dává větší důraz na zmíněné vedické učení, které lze v tomto případě uchopit a vnímat o poznání hlouběji.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sanatana1.jpg                               http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sanatana2.jpg


Jurgisovo členství v Nokturnal Mortum by mohlo vést ke vzájemnému srovnávání. Lehčí tvář Sanatana tomu většinově zamezí, i když něco málo k porovnání se asi najde. Počítat můžeme jak kladný vztah k folklóru, tak svojský cit pro melodie. Jinak ovšem cesty obou souborů vedou jinam. Symbolika rodného kraje v podobě břízových remízků se hodí jen k NM a když už máme cítit odkaz domoviny skrz hudbu Sanatana, dostane se nám uspokojení pouze zpěvem, který je v metalové části kompilace veden v rodné řeči, a typicky slovanskou melodikou. Pokud jde o kousek hrdé Ukrajiny, tak ten si sebou vezmeme stejně jen z části Brahma, jinak v této zemi prakticky nemáme co pohledávat a mystičtější Vidya nás z ní pomalu ale jistě vypoklonkuje.


Poslech kompilace lze rozdělit na dva díly a stejně tak nechat znít jako celek. Kdo má víc času se přemístit do dalekých hor, jistě zvolí variantu číslo dvě. Sanatana nabízí dvě možnosti, jak naložit s vnímáním a zapojením orientálních motivů do jejich hudby. Kdo má rád podobné výlety stranou domoviny a přitom nepohrdne kapkou ukrajinského kování, ten by mohl využít i této spirituálně laděné výzvy.

 


Kapela: Sanatana

Album: Brahmavidya
Styl: ethno metal / ethno folk
Vydáno: 01/2017
Země: Ukrajina
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook

Současná sestava kapely:
Roman Kucherenko - baskytara
Jurgis - zpěv, kytara, perkuse
Maha Shakti - zpěv, klávesy, lyrika
Viktor Vrajendra - zpěv



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky