Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 38

Nedělní poslech 38

Victimer7.5.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sól a její album "Upheaval".

V Portlandu zase prší, pěkně není ani na Islandu a to naše jarní slunce vyleze taky jen někdy. Dojmy z počasí ale nechme stranou a chvilku se pověnujme jen spojení Portland - Island. Je velmi prosté, protože kapela si dala do vínku název Sól, což na ledově chladném ostrově v minulosti neznamenalo nic jiného, než právě slunce. A toho je nadále nedostatek. V pochmurné hudbě Sól zcela určitě.


Ta jako by jej pouze hledala, někde mezi hustým stromořadím snad i zahlédla, pokusila se na něj mávnout, ale ono mezitím zase kamsi zmizelo. Nejspíš za clonu mraků, nebo jej přikryla neúprosná deka mlhoviny. Tihle hoši z Portlandu jej budou ale chtít znovu vidět stůj co stůj, aspoň tak to díky naléhavosti jejich klasicky znějící post metalové produkce vidím. Ne, nejedná se o žádné překvapení na téma zázrak na dávno oraném poli zmíněného žánru, ale Sól se snaží znít tak, aby zaujali. Nejdou přes mrtvoly, nezkouší na to jít z jiné strany, ale pěkně přímo, bez oklik a slov navíc.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sol%20band.jpg


Přesto je Upheaval albem, které si umí najít své místo na slunci (ano, zase tam), už jen proto, že tyhle dva protipóly se zkrátka musely setkat a říct si pár slov. Sól se prezentují dlouhými kompozicemi, kde je čas na pomalé rozjezdy a atmosférické prodírání se oparem, aby se za chvíli z kmenu stromu rozeřval vzteklý frontman, jehož nerudný projev zas přikryje ten samý opar vybrnkaný na kytaru a poprášený povzneseně působícím synťákem. Jeho hlava pak zmizí zpátky v dutině stromu, prostor dostane vyklidnění a možná někde v dálce za horizontem zasvitne...


Ne, Sól opravdu neboří hranice, nechtějí tak činit a věnují se tomu, co k nim patří a co jim jde. A Upheaval je deska, která se poslouchá velmi dobře, i když v podstatě nic moc neřeší. Rozplétá si svůj příběh, pomalu navazuje korálky jeden na druhý, tiše si brouká i zlostně mručí, ale pořád je to sympatická společnice. Akorát to počasí se díky ní v tom Portlandu asi jen tak nezlepší...

 


Kapela: Sól

Album: Upheaval
Styl: post metal
Vydáno: 02/2017
Země: Spojené státy americké
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook

Současná sestava kapely:
Josh Wing - zpěv, klávesy
Charlie Fischer - baskytara
Dylan Stuntebeck - bicí
Rusty Powers - kytara
Jared Baird - kytara



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 20.2.18 8:25

O tom sloučení jsem už někde četl a upřímně mi to nepřišlo jako rozumný nápad. Jirka to napsal velice trefně, házet vedle sebe kytarovky ve flanelkách s plnovousem a tvrdší scénu zkrátka nemůže mít věrohodný výsledek. Tam už bude záležet na složení hlasujících. Jestliže se snaží někdo mapovat tuzemskou hard & heavy scénu a opomene zmínit desku Inferno, která v loňském roce zahýbala mantinely (nejen) českého black metalu, to je vážně mrzuté. Ano, jde o okrajovou záležitost, ale ohlas na tuto nahrávku a vlastně i na tu předchozí snad nebyl přehlédnutelný. Tím nechci brečet, že Inferno nedostává nějakou sošku, spíš to reflektuje samotné řícení Anděla kamsi do neznáma. A ta Jirkova poznámka kolem čitatelů Fullmoonu byla myslím naprosto přesná. Na druhou stranu to sloučení metalu do alternativy vypovídá o faktu, že asi nemá moc silné zastupitele. Respektive se o nich asi moc neví, jakkoliv můžeme každý mít v undergroundu celou hromadu oblíbenců. Kapely Insania si vážím a mám ji hodně rád, ale poslední deska není z nejsilnějších a rozhodně si nemyslím, že je nejlepším reflektantem hard & heavy v ČR.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky