Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 42

Nedělní poslech 42

Victimer11.6.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Enmarta a jeho album "The Hermit".

Po nějaké době se znovu vracíme do tajemných zvukových slují a neprobádaných masívů vlastní mysli, do laboratoře Cryo Chamber. Tedy přesně do těch míst, kde vznikají libové dark ambientní opusy jeden za druhým. U jednoho z nich se dnes krátce zastavíme. Siegfried Leiermann je profesionální hráč na violu a jeho přechodným domovem je filharmonický orchestr. Ve chvílích, kdy není na turné a kdy má čas sám pro sebe, komponuje tíživě obskurní a minimalistickou hudbu, ve které mísí elektroniku a právě nástroj, který tak dobře ovládá. Jeho projekt se jmenuje Enmarta a The Hermit je jeho druhým albem.


Stejně jako prvotina Sea Of Black, vyšla i stále aktuální práce pod emblémem Cryo Chamber a o master a artwork se tradičně postaral vrchní vědecký technik Simon Heath. Hudba Enmarta je skutečnou symbiózou obou vzájemně se přitahujících světů, tedy toho chladně strojového a toho, který je veden křehkými linkami klasického nástroje. Elektronické plochy se plazí nad povrchem mysticky potemnělé krajiny, nitro je vystaveno nejednomu hrozivému vypětí a viola protíná těžkou deku tmy, ale moc světla jí nedodává. Na to je její zvuk příliš plačtivý a nakřáple bezvýchodný.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/enmarta%20sl.jpg


Brouzdat se projekty výzkumného střediska Cryo Chamber je radost sama o sobě a Enmarta je tělesem, které mne vtáhlo do svého zhasnutého vnímání světa, kde vítězí stísněná samota a fascinující výjevy kombinující nadvládu přírody a specifický stav mysli, který je příliš daleko od dobrého rána a světlých zítřků.


Hudbu Enmarta řadím mezi ty nejpovedenější artefakty skvěle fungujícího labelu, díky němuž se může člověk dostat na kobylku těm skutečně nejvěrněji pojatým dark ambientním dílům. Album The Hermit je napínavě vystavěná mozaika zádumčivých, minimalisticky vedených tónů, které mi dávají soustavně na srozuměnou, že jejich děj, návaznost a celý koncept má smysl. Když prší, tak dlouze a když je venku tma, tak i přes den. Zkuste se schovat pod okap a sledovat blesky za doprovodu The Hermit.

 


Kapela: Enmarta
Album: The Hermit
Styl: dark ambient
Vydáno: 11/2016
Země: Itálie
Vydavatel: Cryo Chamber
Odkazy: soundcloud // facebook

Současná sestava kapely:
Siegfried Leiermann - elektronika, viola



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 15:03

Vinylový mastering se dělal jinak, než dříve, na starosti to měl Ondřej Slezák z Rudolfina (na doporučení Kovandy z Propasti). Já si ty všechny technické atributy nepamatuji, jen si například vybavím, že basy do 150Hz se dávaly do mona a několik dalších věcí, které jsme dřívě neznali. Jo, TT z Abigor taky šířil zvěsti, že nám texty na obal překládal google translator, přestože i zmíněný google najde, že je to práce Ankita Sinhy a několik dalších lží. Já TT nedokážu brát vážně, směšnějšího edgelorda, který vždy a všude ví, co by udělal Dead s Euronymousem aby pohledal :D. Ale moje polemika s ním nebyla o tom, jestli je u starších desek mastering dobrý nebo špatný, odborný či amatérský. Řeč byla o tom, jestli ho při dolisech budeme měnit a nebo ne. My považujeme každou nahrávku za dokument doby, ve které vznikla. Ano, dnes bychom mohli udělat jinak mastering. Pak bychom to mohli i lépe smíchat. A možná bychom to mohli znovu a lépe nahrát. My si ale stojíme za tím, že tenkrát jsme to nejlépe uměli takhle a tak to chceme i nechat. Nevylučuji, že na tohle téma někdy názor změníme, ale zatím o tom opravdu neuvažujeme.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky