Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 51

Nedělní poslech 51

Victimer20.8.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Vysoké čelo a jeho album Űrutazás.

Jako malý jsem byl zvyklý, že v neděli ráno v telce běželo Studio kamarád. Tam se někdy děly věci... Pojďme si teď zahrát na to být malý, mít sny a být zvídavý. K dnešku se to docela hodí, proletíme se totiž do vesmíru a okoukneme, co by se v jeho dálkách mohlo skrývat. Zrovna takový úvod by mohl sedět k aktuální kolekci polského projektu Vysoké čelo - Űrutazás.


Jednak je jejich elektronika plná her a snů a potom, kdo by si nechtěl takhle při neděli zalítat... A ono to půjde i bez prášků staršího brášky či nervní maminky. Autorské duo Vysoké čelo je zvláštní už jenom tím, že si do názvu své malé komunity dalo češtinu a do jména nahrávky zas padla volba na jazyk maďarský. Ale co... aspoň je trochu legrace. Skladby samotné jsou pak věrny rodné polštině.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/vysoké%20čelo%20band.jpg


Na tento projekt jsem narazil při listování zahraničními weby a hned se mi zdálo, že by u mne mohl zabodovat. Ale možná se mi to fakt jenom zdálo... Űrutazás (kosmická projížďka) je cca půlhodinová dětská mise, cesta nenaplněných dětských snů, která je navigována dle Stanislawa Lema, známého to polského autora sci-fi. Po hudební stránce jde o poměrně snadno uchopitelnou náladovku na pomezí elektroniky, ambientu a třeba i trošku neofolku, na jehož základech tahle povedená dvojka začala.


Nic složitého, vůbec nic převratného, ale smysl je dán a není potřeba moc velké představivosti, aby byl následován. Nastoupit po schůdkách do vesmírné loďky, schoulit se do klubíčka, protože dětský strach pořád podvědomě brzdí zvídavost a po očku nakukovat ven z okna do širé krajiny hvězd. Vše je koncipováno na bázi hravosti a rozvíjení fantazie. Fajn poslechovka po ránu i k večeru. Zkuste aplikovat na sobě a pak i na dětech, nic zlého se jim nestane a vám už vůbec ne. Ehh, tedy až na tu polštinu, která pro našince v některých termínech působí... no, ne zrovna výchovně :)

 


Kapela: Vysoké Čelo

Album: Űrutazás
Styl: electronica / space ambient / neofolk
Vydáno: 4/2017
Země: Polsko
Vydavatel: DIY
Odkazy: bandcamp / facebook

 

Současná sestava kapely:
J a M - vše
+
F - kytary
Wróbson - slovní doprovod



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 15:03

Vinylový mastering se dělal jinak, než dříve, na starosti to měl Ondřej Slezák z Rudolfina (na doporučení Kovandy z Propasti). Já si ty všechny technické atributy nepamatuji, jen si například vybavím, že basy do 150Hz se dávaly do mona a několik dalších věcí, které jsme dřívě neznali. Jo, TT z Abigor taky šířil zvěsti, že nám texty na obal překládal google translator, přestože i zmíněný google najde, že je to práce Ankita Sinhy a několik dalších lží. Já TT nedokážu brát vážně, směšnějšího edgelorda, který vždy a všude ví, co by udělal Dead s Euronymousem aby pohledal :D. Ale moje polemika s ním nebyla o tom, jestli je u starších desek mastering dobrý nebo špatný, odborný či amatérský. Řeč byla o tom, jestli ho při dolisech budeme měnit a nebo ne. My považujeme každou nahrávku za dokument doby, ve které vznikla. Ano, dnes bychom mohli udělat jinak mastering. Pak bychom to mohli i lépe smíchat. A možná bychom to mohli znovu a lépe nahrát. My si ale stojíme za tím, že tenkrát jsme to nejlépe uměli takhle a tak to chceme i nechat. Nevylučuji, že na tohle téma někdy názor změníme, ale zatím o tom opravdu neuvažujeme.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky