Článek: Nedělní poslech 57

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 57

Sorgh5.11.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Madrugada a její debut Industrial Silence.

// Madrugada, tajemná kráska ukončená smrtí

Něco ke kávě? Nebo vínu a plesnivému sýru? Mám tu jedno skryté eso.

band Madrugada byla alternativní rocková kapela z Norska, která se zformovala někdy v roce 1993. Kluci se tehdy se jmenovali ØX a název Madrugada začali používat až okolo roku 1997. Pod novým jménem natočili sedm alb a nebýt smrti kytaristy Borase, mohlo se jet dál. Takto se stejnojmenné album Madrugada z roku 2008 stalo tím posledním.

Já se nicméně zrovna bavím jejich debutem Industrial Silence (1999). Příjemný a civilní rock, jaký hráli, je tím pravým požehnáním pro dny, kdy tě nic netíží, hlavu máš lehkou a chceš si k pocitu všedního štěstí pustit něco nenáročného. Nenáročné ale nerovná se brak. On je kumšt složit píseň, kterou skoro každý pochopí a zároveň aby měla vnitřní hodnotu. K takovým skladbám se dá opakovaně vracet pro jejich přístupnost a najít v nich milého společníka bez fyzické podoby.

Na albu je vše v rozumném poměru. Určitě tím nejzásadnějším jsou stinné melodie, kterým z jádra prýští lehká melancholie zároveň s pocitem, že se nestalo nic tragického. Je to jako s počasím, které nenabízí každý den jasnou oblohu. A je to normální, někdo si to přímo užívá.

V příjemném, středním tempu plyne třináct skladeb hýčkaných přirozeným zvukem nástrojů a podmanivým hlasem zpěváka Siverta Høyema. Daleko to nemá ke country (skladba Electric), bluess, foukací harmonika spolu s akustickou kytarou podává lidovost v brokátovém obalu. Někdo v tom ucítí americké R.E.M. a nebude daleko od pravdy.

Kapela: Madrugada

Album: Industrial Silence

Styl: alternativní rock

Země: Norsko

Vydavatel: Virgin

Info: Wikipedia

sestava:
Robert S. Burås - kytara, harmonika

Sivert Høyem - zpěv
Frode Jacobsen - baskytara
Jon Lauvland Pettersen - bicí, perkuse

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 30.3.21 12:14

Minulý rok v létě jsem byl na obnovené premiéře filmu, kde byla pak beseda s bratry Cabanovými (jeden představitel Arnošta a druhý choreograf snímku), kde říkali, že důvod, proč film zapadl byl kvůli tomu, že vyšel těsně po revoluci, kdy se najednou sem valily doposud zakázané filmy ze západu a jeho vydání se prostě trefilo do krátké doby, kdy o české snímky nebyl zájem. Kritiky to prý mělo jinak dobré. Sám Vorel byl prý celou Revoluci takovej naštvanej, protože se bál, že po pádu režimu film už nebude aktuální, ale teda představa, že by to vyšlo před převratem mi přijde hodně naivní. Ten znovuobjevený zájem o film připisujou tvůrci někdy k době začátku YouTube, kde se objevil klip k Fajn, fajnový a stal se hroznym hitem, aniž by spousta lidí věděla, odkud to vlastně je a dostali se k tomu tak dodatečně. U mě to myslím takto někdy kolem roku 2006 přesně bylo. Sám Caban říkal, že úplně zapomněl, že v tom filmu hrál než šel někdy kolem roku 2008 vyzvednout dceru z lyžáku a chtěli se s ním vyfotit její spolužačky a on vůbec nevěděl proč. Jinak vzorem pro jeho postavu, jak jsem zjistil teprve nedávno, byl Arnošt Pátek.