Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 5

Nedělní poslech 5

Victimer21.8.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sunnata a její album "Zorya".

Po minulém nakouknutí do rumové kuchyně domácích Voluptas opět otočíme pomyslným kormidlem ven z našeho písečku. Ale nebude to daleko, jen pár kiláků na sever, do hlavního města našich severních sousedů, do Varšavy. Zrovna odtud totiž pochází formace, na kterou bych dnes rád upoznornil.


Sunnata hrají doom metal. Ten psychedelický. Ten se spoustou astrálních atmosfér, výletů do universa a takový, kdy se na zemitý spodek nabaluje nespočet krystalků, které nepatří této planetě. Takový, jaký přesně ukazuje obal jejich druhého alba "Zorya". Rituální vesmír? Cesta z kamenitých a vyprahlých skal vedoucí k bráně nekonečna? I tak si to lze vysvětlit...

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/sunnata%2016.jpg


Jistě, tahle poloha je vlastní mnoha kapelám dnešní doby, ale jen některé z nich skutečně zaujmou. A mezi takové patří i Sunnata. Mininimálně na svém druhém albu ano. Jejich hudba je drsná a prostorová zároveň. Atmosférická, říkejte si tomu jak chcete. A v tom tkví největší devíza kapely. Umí si se svou náladovostí poradit, umí ji udržet vysoko od prasklin v Zemi, od zatáhlé podsklepní magie a umí ji posílat dál do dálek noční oblohy. Není to jen pár náčrtů kudy ven ze staré, šutrem a dřevem prorostlé sednice, odkud se párkrát protočí záclony a vyvětrá se půlnoční smrádek ven před barák. Sunnata si umí se svým výrazem pohrát, ví, že i když má své limity, tak má hlavně hodně možností, jak jej posunout dál a nebát se experimentovat.


Hudební cesta této polské kapely není dlouhá, o to delší však může být jejich putování meziprostorem a hledání tvárnosti doomového základu. Přesně tak na mě působí jejich aktuální album. Nebojí se výzev a v poletování nad našimi hlavami se vyloženě našlo. Pět skladeb, které nezapomínají na svůj původ, ani na svou zvědavost. Pět skladeb, které vám posílám coby tip na náladový výšlap místy, kde čas nehraje roli, neboť tu hlavní hraje prožitek a smysl pro rozkročení. Ne, Sunnata na své druhé desce neopouští metalové kořeny, možná je v budoucnu ani neopustí, dokonce to možná ani nechtějí, ale "Zorya" je zároveň albem, které k podobnému uvažování vyloženě vybízí. Teď je jen na kapele, jak se ke své budoucnosti postaví. Našlápnuto má opravdu slušně.

 

 


 

Kapela: Sunnata
Album: Zorya
Styl: psychedelic stoner / doom
Vydáno: 4/2016
Země: Polsko
Vydavatel: Vlastní náklad
Odkazy: bandcamp, facebook

 

Současná sestava kapely:
DOB - baskytara
ROB - bicí
GAD - kytara, zpěv
SZY - kytara, zpěv



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kruppe / 3.5.20 11:01

Neskutecny mesic,co se tyce hudby i situace kolem nas.2 desky roku bez debat. ULCERATE vydali sve prelomove dilo.Takovy extremni metal se jen tak neslysi.To album je pohlcujici!58 minut ubehne jako voda a ja davam replay a pak znovu...Po Ulcerate prijdou na radu WAKE-Devouring Ruin a DROUGHT- Trimurti. Mix blacku,death metalu.ORANSSI PAZUZU je pak kapitola sama o sobe.Clovek si pak musi poslechnou i neco melodickeho.Mne se naopak nova Katatonia libi.Predesle 2 desky me tak nebraly,ale tato ano.Pak pro fanousky melodickeho metalu je tu BURDEN OF LIFE-The Makeshift Conqueror.Zklamanim jsou NIGHTWISH.Nudaaa a kolovratkovite riffy.Nechapu milionova zhlednuti TRIVIUM,po poslechu Ulcerate je to jako metal pro deti:-)a nijak objevny.PS: druhou deskou roku je v rock/popu FIONA APPLE-Fetch The Bolt Cutters.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky