Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 74

Nedělní poslech 74

Jirka D.18.3.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Himmellegeme a její aktuální album "Myth of Earth".

V norském Bergenu už se pokud jde o hudbu zrodilo všelicos zajímavého i podivného, ale kam budou v rámci tohoto výběru patřit Himmellegeme, se zatím neodvažuju odhadnout. Tahle pětice je totiž pěticí mladou, neokoukanou a loni v říjnu teprve debutující deskou Myth of Earth, vydanou na domácí značce Karisma Records. To všechno dohromady zatím nezaručuje nic, ale slibovat může všelicos. Minimálně jeden důvod k poslechu...

 

Himmellegeme band

 

Zmínka o vydavateli už v podstatě mnohé napoví o hudebním směřování kapely, která si dopřává poměrně vyrovnaným dílem z psychedelického a atmosférického rocku, tedy hraje více méně pomalu, s důrazem na to nedávat na nic důraz a spíš lehce plynout a nechat se vláčet. Je pravda že po síti různě rozeseté zmínky o prog rocku mě nechávají celkem v klidu, protože Himmellegeme nic progresivního netvoří a to že klávesy občas naladí směrem ke zvuku Hammondek (Fish) ještě jaro nedělá. Což nepíšu proto, že bych se chtěl po kapele nějak vozit, protože v podstatě jsem docela dobře spokojen s tím, co hrají bez ohledu na to, za co se to vydává.

 

Myth of Earth je deska především pro snílky a lenochy, kteří nemají problém současně se zapnutím přehrávače vypínat hlavu a u hudby, jako je tato, třeba jen relaxovat a nedělat nic (fakt to jde). K tomuto nicnedělání jsou Himmellegeme ideální parťáci, u kterých nemám problém s floydovskými výpůjčkami ani absencí něčeho - řekněme - skutečně inspirativního, protože mám stejně pocit, že o to tady vůbec neběží. Kapela se svou hudbou snaží vykreslit prostorný a útulný svět kytarové pohody a využívá k tomu všechny dostupné a legální prostředky - efekty na kytarách, vysoko položený zpěv i slušně zvládnutou produkci.

 

 

Jak už jsem uvedl výše, jedná se o první zářez na pažbě diskografie a možná proto je volena opatrná délka krátce převyšující půlhodinku, kterou jsem od vydání v říjnu loňského roku protočil možná víckrát, než jsem původně zamýšlel. Himmellegeme jsou líně se převalující kytarová mlhovina, v níž se ale ukrývá velmi příjemný posluchačský zážitek pro ty, kteří se nenechají hned zkraje odradit nevýrazností prvního dojmu.

 


 

Kapela: Himmellegeme

Album: Myth of Earth

Styl: atmospheric / psychedelic rock

Vydáno: 10/2017

Země: Norsko / Bergen

Vydavatel: Karisma Records

Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:

Aleksander Vormestrand - zpěv, kytara
Hein Alexander Olson - kytara
Lauritz Isaksen - klávesy

Erik Alfredsen - baskytara
Thord Nordli - bicí

 

Nahrávka byla redakci poskytnuta agenturou Creative Eclipse PR.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.12.17 13:35

já právě mám hudební eklektičnost Echoes rád a to, že zde najdu názory jak Rammstein, tak třeba na Gnaw Their Tongues mě uklidňuje, že nejsem na elitářskym rybníčku sebejmenovaných arbitrů udergroundu, kde všechno, co vyjde na 300 vinylech a kazetách je automaticky huj, zatímco všechno ostatní fuj. Přesně kvůli tomuhle zaprdlýmu, nudnýmu hulákání o tom, co by mělo bejt dobrý a co ne, podle toho jak moc je to metal, mě většina metlošů dost nebaví. Já bych se třeba nechal radši mučit než doposlouchat byť jeden song od Björk, ale jsem rád, že spáry zdejších zavítaj i do podobných Mordorů, ať to nemusim dělat já. Vlastně by mě docela zajímalo, co je teda ta správná muzika, který se věnovat, když jsme se dozvěděli jen o té špatné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky