Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 7

Nedělní poslech 7

Jirka D.4.9.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sacred Shrines a jejich aktuální album Come Down From The Mountain.

Za kapelou Sacred Shrines musíme zamířit do Austrálie a společně s ní několik dekád zpátky. Právě v Austrálii to celé v roce 2013 začalo, i když z věku zúčastněných je víc než pravděpodobné, že to celé začalo už někdy mnohem dřív někde jinde. Těžko říct. O historii Sacred Shrines toho moc dohledat nejde, prakticky nic.

 

Jejich bandcamp zahrnuje tři různé singly vydané mezi březnem 2014 a červem 2016 a teprve až letos v létě se tam objevila velká deska, vznikly nějaké promo fotky s pěticí hráčů, přičemž v jakémsi starším článku z roku 2014 jsem dohledal jen čtyři. Uf. Se Sacred Shrines je to trochu jako hra na schovku, i když víc než temný úmysl (dneska opět v módě) v tom lze hledat spíš to, že na to kapela kašle.

 

Sacred Shrines band

 

Jejich muziku jsem někde výše tlačil několik dekád zpátky, což teď upřesňuju na zlatá šedesátá, druhá půle, léto lásky a všecko to, co vás ve spojitostí s tím napadne. Včetně všech kapel, dobové módy, vizuálu, zvuku, dlouhýho kouře. Sacred Shrines nehrají absolutně nic nového a v současné záplavě retro-rockových kapel by se mohlo zdát, že jsou jedněmi z mnoha a mnoha. Jsou. Ale nejsou vůbec špatní. A taky jsou z Austrálie (ha, exotika!) a nevydává je nikdo velký a nikdo velký je nevydává za velké. Celé se to odehrává v takové skromné rovině pohody nedělního odpoledne, přičemž mnohem uvěřitelnějším způsobem než u řady mnohem slavnějších napodobitelů.

 

Come Down From The Mountain je ideální album na konec léta, právě pro tenhle čas. Aspoň pro mě. Je v něm kus nostalgie (pokud to tak můžu napsat, 60ties jsem fakt nezažil) a myšlenek na to, že něco bylo, už není, ale bylo to dobré. U téhle desky se dobře vzpomíná (na co chcete), dobře se relaxuje a všechno se zdá takové klidnější, vyrovnané. Prostě idylka, falešná, ale není těžké nechat se jí na chvilku omámit.

 

 


 

Kapela: Sacred Shrines

Album: Come Down From The Mountain

Styl: garage / psychedelic rock

Vydáno: červenec 2016

Země: Austrálie

Vydavatel: vlastní náklad

Odkazy: bandcamp / facebook / homepage

 

Současná sestava kapely:

Mat - bicí

Chester - kytara, zpěv

Robbie - kytara, zpěv

Bea - klávesy, zpěv, perkuse

???



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky