Článek: Nedělní poslech 8

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 8

Ruadek11.9.2016

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu The Black Queen a její album "Fever Daydream".

Jak už jste asi u mě zvyklí, nebude to striktně metalové, ale budeme někde jinde. A o tom na druhou stranu vlastně Nedělní poslechy jsou, slyšet trochu jinou hudbu z jiného žánrového spektra. Dnes představíme synthpopové rarachy The Black Queen, kteří hrají to, co svého času Depeche Mode a jim podobní. Hrají to s nasazením a skoro až s patosem té doby, temně a v podstatě slušně promyšleně. Fever Daydream stvořila trojice Greg Puciato (zpěvák Dillinger Escape Plan), Joshua Eustis (NIN, Puscifer) a Steven Alexander (sezóní technik kapel DEP, Nine Inch Nails, Ke$ha). Jejich tvorba je akorát tak syntetická a zároveň živá, aby fungovala chemie mezi posluchačem a skupinou. Nebudu určitě jediný, kdo v tom slyší vlivy post-industriálu a zároveň hitové ambice mnohých darkwave spolků, k nimž se kapela hlásí.

Desítka skladeb je tak akorát na to, aby nás hoši unesli do svého světa a nechali nás plácat se v něm. Dělají to gothickou grácií, jistou syrovostí, s doměnkou, že to v nás cosi zanechá. Ti přístupnější budou jásat, fanoušci dávného synthpopu zavzpomínají na zlaté časy. On je to v jistém smyslu paradox, jak se věci vrací ke svým počátkům. Že tyto spolky tvoří výborné desky, jež jsou vlastně poklonou tomu, co se v nich odráží. A že tomu dají jakousi hodnotu navíc, trochu těch současnějších postupů. Oni vzdáleně připomínají i Oceán, jehož současný návrat je velká věc i pro mě. Našli bychom i stopy 9"N, Puscifer a dalších (jak by také ne, když se dva ze tří přímo podíleli na tvorbě zmíněných kapel). Takže nakonec nezbývá než doporučit vyznavačům temných věcí, které nutně nemusí být metalové, ani nahrané v podzemní továrně.

Hoši vydali tento rok ještě remixovou placku k tracku Secret Scream, což potěšilo i tím, že nezapomínají ani na tyto věci. Že rádi svou věc ohnou a narovnají jinak, prodlouží nebo vynechají zpěv. Dělali to i samotní DM a člověk je fascinován, jak silná základní kostra skladby je a kolik se toho v ní dá změnit, přesto ji lze okamžitě poznat. Kupte nebo jenom poslechněte, nebudete litovat.

Kapela: The Black Queen

Album: Fever Daydream

Styl: synthpop / darkwave

Vydáno: 1/2016

Země: USA

Vydavatel: Universal

Odkazy: bandcamp, facebook

Současná sestava kapely:

Greg Puciato - zpěv

Joshua Eustis - nástroje

Steven Alexander - nástroje

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.6.18 9:18

Na Grave Upheaval nemusí mít člověk zálibu v death metalu (já obecně ten žánr nemusím) a přesto ho to album přirazí ke zdi a dostane ho tam, kam chce. Ty záhrobní výdechy, ten pocit, že se neustále něco děje v pozadí, ten přehlučněnej dětskej pláč snad ve třetim songu (fuj!), ta deska je fakt děsivá. Jestli u mě vyvrcholil minulý rok vývoj black metalu novým albem od Throane, tak tenhle rok to jsou pro death metal Grave Upheaval. Potěšila nostalgická zmínka o Musique od Theatre of Tragedy, která byla mojí první kazetou z období, kdy jsem nastoupil na střední a skrze tamní metalisty jsem začal být zasvěcován do toho, že existuje i jiná hudba než System of a Down, Rammstein a Offspring. Ačkoli Raymond, který se neustále cpal k mikrofonu, byl skutečně nesnesitelný, tak hudebně to byla dost bohatá deska, hádám ale že s ní tehdy museli nasrat dost svých fanoušků. Každopádně na památku je dle tohohle alba stále pojmenována moje složka s hudbou.