Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 93

Nedělní poslech 93

Jirka D.9.12.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapely Drom a BBYB a jejich sedmipalcové splitko.

Někdy úplně na začátku jsme rubriku Nedělní poslech pojali jako článek představující spíše neznámé, ale svým způsobem zajímavé kapely a projekty, o kterých se buď nepíše vůbec, nebo píše málo. Je samozřejmě jasné, že pod tím „píše málo“ se dá představit všelicos, a tak jsou hranice vlastně docela nejasné a rubrika minimálně pro nás docela otevřená. Na druhou stranu určitě nechci tvrdit, že o takových Drom se moc nepíše, protože mě snadno usvědčíte z omylu. Snad jen BBYB by pro fanouška spíše kytarové muziky mohli být trochu neznámí.

 

Každopádně tohle splitko lze asi bez diskuze zařadit mezi ne zcela tradiční nahrávky, ať už z pohledu sedmi palců vinylu, tak třeba i díky ne zcela běžnému žánrovému prolnutí dvou rozdílných pohledů na extrém. Chci tím říct jen tolik, že pro Nedělní poslech je to deska jako stvořená.

 

 

Proč vlastně Drom a proč BBYB spolu? Kytarista Šusta (BBYB) k tomu dodává: Myslím, že myšlenka vznikla v mé hlavě někdy v dávné minulosti okolo roku 2012, když jsme hráli poprvé společné koncerty s Underground Theatre a DROM na velice netradičních místech jako byly tělocvična a bývalá vodovodní stanice. Tehdy vzniklo doteď trvající přátelství. Pak už následovalo jen pár let přesvědčování a hledání času, až jsme se letos konečně hecli a vše vykrystalizovalo do finální podoby vinyl splitka, jak ho dnes znáte z vašeho lokálního distra, rádia či televize.

 

Obě kapely nejen že se dělí o dvě strany vinylové desky, ale současně si lezou i do zelí a představují svou verzi songu těch druhých. BBYB předělali skladbu Věčný hlad, kterou (a nevím proč) si pamatuju víc jako Eternal Hunger a která se objevila na splitku s Moro Moro Land (psali jsme o něm ZDE). A Drom se pak poprali s Papírovým nečasožroutem z drogami prolezlé desky Stavebnice reality. Bitvu ale rozhodně nesváděli s produkcí a zvukem: Zadání znělo moc se s tím nemazat. Udělat špinavej garážovej zvuk a to se myslím zdařilo. Rozhodně u nás je ta zkušebna slyšet pořádně, přibližuje přístup Dromu basák Vrablo.

 

 

Drom jako zástupci post hardcoru / metalu, BBYB jako techno grindeři. Jak složité bylo pobrat jiný žánr a napasovat ho na svůj výraz? Opět nechme mluvit Šustu: V našem podání to zas takový problém nebyl. Stačilo zrychlit a změnit beat na přísné tekno. Akorát kytary byly boj, jelikož jsem zkoušel z odposlechu napodobit celistvou melodii obou kytar Dromu. Kino si pak rozsekal texty podle potřeby a přidal pár zvířecích zvuků. Song prošel ještě tak třemi transmutacemi a bylo hotovo. Naproti tomu u Drom jakoby šlo všechno hladce: Složitý to nebylo. Od začátku jsme věděli, že nebude poznat, že hrajem věc od BBYB. Jen podle textu. Vzali jsme si dva kytarový riffy, co jsou tušit u kluků a pak už jsme jeli jak s každou jinou naší skladbou.

 

Pokud to zní dostatečně zajímavě, četli jste pozorně, protože zhruba tolik jsem se snažil napsat. Z mého pohledu je logicky zajímavější strana BBYB, ale to jen čistě z toho důvodu, že je to pro mě nová věc a taky proto, že mi jejich techno grind lehounce (ale fakt lehounce) připomíná Ahumado Granujo. Z tohoto pohledu u mě splitko plní dost přesně svou roli - přijít s něčím novým a otevřít dveře někam, kam by se člověk jinak nedostal. Dost ale řečí, obě skladby máte výše, takže poslouchat.

 


 

Kapela: Drom / BBYB

Album: split

Styl: post hardcore / electro grindcore

Vydáno: 6/2018

Země: Česko

Vydavatel: vlastní náklad

Odkazy: bandcamp / facebook Drom / facebook BBYB

 

Sestava neuvedena.

 

Nahrávka byla redakci poskytnuta kapelou Drom.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 4.3.20 3:26

Rozumíme si velice, je to vaše věc a já si o tom můžu myslet cokoliv, což nemusí nutně znamenat, že si myslím opak, jak předpokládáš. Tu výtku TT-ho ohledně zvuku a masteru pro LP jsem směřoval k faktickým otázkám. Dvě, tři stručný odpovědi a bylo by bývalo hotovo. Triumvirát TT svého času doporučoval, ale bylo by fakt divný, kdyby si ujel i na Ascetic. Všechno je jak má, myslím. K tomu vnímání zvuku. Napsal jsi "nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu ... pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky" — přesně přes tohle "pocitový" relativizování (DR) vnímání zvuku dojde k tomu, že je někdo schopnej pustit ven nahrávky, co zní přesně jak by neměly...ehm. Ještě, že lidi jako Jirka publikují fakta a nepíšou čistě jen o pocitech. K Devourment - slušně odvedenej špatnej standard. Mj. dvě skladby na Budhovi mají stejný DR jako Devourment. Vy fakt nejste žádní Floydi. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky