Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 94

Nedělní poslech 94

Victimer16.12.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Bliss Signal a její eponymní debut.

Zajít si do krámu Profound Lore a dychtivě sáhnout po něčem novém, není u nás na Echoes nic neobvyklého. Párkrát už se to stalo, stává se tak i tuhle neděli a počítám, že ani do budoucna tomuto zírání do výlohy neodzvonilo. Label pořád platí za skvělou značku lebedící si v různě křížených extrémních spolcích, kdy je úplně jedno, jestli dotyčný hraje grindcore nebo tvrdší elektroniku. Nejlépe pak když stíhá oboje.


Velkého podílu elektroniky nakonec není ušetřen ani dnes probíraný spolek. Bliss Signal je dvoučlenný projekt, v nemž se realizuje James Kelly, který dříve třímal v rukou skoro všechny nástroje, aby v Altar Of Plagues ničil dobré jméno black metalu (v dobrém). Druhým do party se stal Jack Adams, známý spíš pod pseudonymem Mumdance, v jehož žilách koluje klubová elektronická muzika. Spojení obou pak znamená přesně to, co lze z předchozích řádků vyčíst. Metalové zbytky a hodně elektroniky. Abstraktní, černé jako tma a z ní zírající laně. Tančit na ni ale nejde, protože to celé zní až příliš splašeně a neurčitě. Je to kombinace toho, co zbylo z black metalu, v šuplíku DJe a étericky atmosférických vizí.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/blissi%20signal.jpg

 

Jsou to takové zvukově poničené sny. Přetrhané, příliš hlučné a mnohdy dost necitlivě přehozené z polohy klid uprostřed noci do stresu a strachu zůstat v klimbu. Jako rychlé útržky dějů, které se někdo pokoušel dát dohromady, ale pak se mu rozsypaly a je z toho akorát pěkný svinčík. Jsou rozmázlé všude kolem a hlavou se nese zvláštní zmatek, kdy neví jestli ještě sní, nebo si má naplánovat úklid vlastních představ. Hudba Bliss Signal je krátké intenzivní masírování, hluková koláž nočních vizí. Nezpívaná, instrumentální - to jen pro úplnost.


Půlhodinový experiment o střetu dvou světů a pohledů na muziku uteče jako nic. Pak by se měl každý zamyslet nad tím, co doopravdy zanechává. Já jsem trošku na vážkách. Album lze uchopit poměrně snadno, ale stejně si nejsem dvakrát jistý, jestli jsem ten správný adept pro vytvoření si vlastního názoru. Jsem pořád někde vedle, na jiné louce, s jinými laněmi a halucinacemi... Mám raději nižší frekvence a hlubší výlov fantazie, tady se na mě moc klepe a spěchá. Nakonec tedy vítězí experimentální okolí, které se mě sice snaží pohltit, ale úplně mu to nejde. Nechám tedy Bliss Signal těm, kteří jsou nastaveni trochu jiným směrem, než je ten můj současný. K vyzkoušení ale rád doporučím všem.

 

 

 

Kapela: Bliss Signal
Album: Bliss Signal
Styl: electronic / blackgaze
Vydáno: 9/2018
Země: Irsko / UK
Vydavatel: Profound Lore Records
Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava: James Kelly & Jack Adams



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky