Článek: Nedělní poslech 97

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 97

Victimer27.1.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Hilyard a jeho debutové album Furthermore.

Cesty páně jsou možná nevyzpytatelné, cesty našich Nedělních poslechů mají své trasy poměrně jasně dané. Co možná nejčastěji se snažíme představit kapelu či autora, o nichž se toho ještě mnoho neví. S projektem Hilyard se velmi rád vracím do vyhlášené dark ambientní stáje Cryo Chamber, kde jsou všechny cesty vedoucí do tmy nekonečných prostor také určeny dost přesně na to, abychom mohli zapochybovat. Dominantní atmosféra v daném schématu temného minimalismu, leckdy s dalšími přesahy. Prakticky každá nahrávka je okouzlující a něčím přínosná. Přínosným pro tuhle neděli budiž i debutové album Furthermore, protože jeho zvukové vybavení nelze nechat bez povšimnutí.

Briana Hilyarda beru jako správného chlapíka na správném místě. Vdechl totiž svému hudebnímu dítku natolik zajímavou, vícevrstvou elektroniku, že je radost se v ní brodit, vznášet a odlétat do dalekých končin hlubokého vesmíru. Jeho němá hudba v sobě mísí prvky rozostřené drone music s analogově basující strukturou vedoucí k jinému poznání, než je to omšelé pozemské. Hlubiny vesmíru Hilyard a úkazy, které lze v jeho sektorech spatřit, beru jako velmi podmanivé a v prostředí dark ambientní komunity jako naprostý top její cinematicky orientované větve.

Gigantické útvary a v nich ukryté portály do dalších prostor tiše plynou kolem. Jen když jste k nim natočeni a přímo v jejich blízkosti, slyšíte jak monstrózně zní. Kdybych to převedl do roviny pozemského života, jako když stojíte na molu a přímo k vám tiše připluje obrovský tanker. Tiše a přitom děsivě. Přesně tak kolem vás plují vesmírem velké a těžko vysvětlitelné předměty. Hudba Hilyard je kombinací jejich syrového hluku a dalekých výhledů skrz nekonečno, odkud se ozývají poutavě atmosférické ozvěny lákající do svých pastí.

Po celou cestu, která zabere téměř hodinu oddechu od reality, se člověk (pokud tomu dá co má) ocitne ve spojení s cizím, ale obohacujícím tichým místem, kde jsou hranice tabu. Možná se tahle definice dá použít u mnohých dalších podobně ložených projektů, ale jde také o to, jestli je vůbec potřeba hledat slova. U Hilyard jsem se sice pustil do popisu jejich hudby, ale ve skutečnosti si myslím, že samotný poslech řekne mnohem víc. Je to na vás...

Kapela: Hilyard
Album: Furthermore
Styl: cinematic dark ambient
Vydáno: 11/2018
Země: USA
Vydavatel: Cryo Chamber
Odkazy: bandcamp / facebook / soundcloud

Sestava: Bryan Hilyard - elektronika, produkce, koncept

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 30.3.21 12:14

Minulý rok v létě jsem byl na obnovené premiéře filmu, kde byla pak beseda s bratry Cabanovými (jeden představitel Arnošta a druhý choreograf snímku), kde říkali, že důvod, proč film zapadl byl kvůli tomu, že vyšel těsně po revoluci, kdy se najednou sem valily doposud zakázané filmy ze západu a jeho vydání se prostě trefilo do krátké doby, kdy o české snímky nebyl zájem. Kritiky to prý mělo jinak dobré. Sám Vorel byl prý celou Revoluci takovej naštvanej, protože se bál, že po pádu režimu film už nebude aktuální, ale teda představa, že by to vyšlo před převratem mi přijde hodně naivní. Ten znovuobjevený zájem o film připisujou tvůrci někdy k době začátku YouTube, kde se objevil klip k Fajn, fajnový a stal se hroznym hitem, aniž by spousta lidí věděla, odkud to vlastně je a dostali se k tomu tak dodatečně. U mě to myslím takto někdy kolem roku 2006 přesně bylo. Sám Caban říkal, že úplně zapomněl, že v tom filmu hrál než šel někdy kolem roku 2008 vyzvednout dceru z lyžáku a chtěli se s ním vyfotit její spolužačky a on vůbec nevěděl proč. Jinak vzorem pro jeho postavu, jak jsem zjistil teprve nedávno, byl Arnošt Pátek.